×
JenProCestovatele

Co mají společného Alžběta Báthoryová a Kateřina Bechyňová, manželka purkrabího na Karlštejně?

Báthory

I Čechy mají svou Čachtickou paní. Byla jí Kateřina Bechyňová, urozená paní z Komárova, manželka Jana Bechyně z Lažan – karlštejnského purkrabí, a později i nejvyššího písaře. Za oběť jí údajně padlo mnoho mladých dívek. Co o Kateřině vlastně víme? Její jméno se také pojí s kronikářem Václavem Hájkem z Libočan a hofmistrem Vojtěchem z Pernštejna. Kde můžeme najít pozůstatky této dávné záhadné historie? Vyjdeme se po tajemných stopách dějin, o které se také velice zajímá známý záhadolog Arnošt Vašíček.

Byla urozená paní Kateřina Bechyňová vraždící bestie?

Na Karlštejně vám průvodci o Kateřině Bechyňové nic nepoví. Tato urozená paní žila v 16. století v tvrzi v Pičíně u Příbrami. Byla manželkou Jana Bechyně z Lažan, který se stal purkrabím, a později i nejvyšším písařem ve službách panovníka na hradě Karlštejně. A protože správu svého pičínského panství ponechal zcela v rukou své krvelačné manželky, podle toho to tam také vypadalo. O Kateřině Bechyňové se nepovídalo nic pěkného, prý byla sadistická a krutě trestala své služebnictvo, za pomocí bití do bezvědomí až smrti, ke kterému často nabádala své další sloužící. Za svůj život údajně připravila o život 14 služebných – k těmto vraždám se prý Kateřina nakonec sama přiznala, ale uvádí se, že mrtvých mohlo být až 30.

Jako první z krvelačných zločinů obvinil purkrabího manželku pozdější známý kronikář Václav Hájek z Libočan. Prý měl ale s purkrabím spory a existuje zde podezření, že se mu mohl za něco mstít. Václav Hájek z Libočan tehdy na Karlštejně působil jako děkan, a to od roku 1527. Když se dozvěděl o chování pičínské paní, rýpl si do purkrabího, obvinil ji a začal šířit tyto zvěsti. Žalobu ale podala sama Kateřina, anebo její manžel – za urážku.

Spor se dostal k soudu a táhl se v letech 1531 – 1534, kdy byl nakonec vynesen rozsudek. Záznam procesu sice neexistuje, ale dochovala se svědectví i obvinění, která jsou uložena v Národním archivu. Ovšem v Hájkově kronice není o Kateřině Bechyňové ani zmínka. Ale například o ní psal Mikuláš Dačický z Heslova.

Pičínská tvrz v minulosti a dnes

Tvrz Pičín pochází ze 13. století. Název můžeme etymologicky odvodit od slova rybník, nikoli od slova, které vás nejspíše okamžitě napadlo. V 16. století – v době života Jana a jeho ženy Kateřiny Bechyňové, byla přestavěna na dvoupatrovou budovu, která mohla připomínat panské sídlo či menší zámek. Právě na tomto místě páchala Kateřina Bechyňová své zločiny. V 18. století pak byla tvrz přestavěná na sýpku. Zbytek budovy – nad rybníkem – stojí dodnes.

Prašná věž Mihulka sloužila jako hladomorna

Pičínská paní byla odsouzena k smrti hladem ve věži Mihulce na Pražském hradě. Ačkoli mnozí svědkové vypovídali v její prospěch, příbuzní oběti z Prahy se nezdráhali Kateřinu obvinit. O událostech existují podrobné historické záznamy. Kateřina byla uvězněna 27. února 1534. Po dvou týdnech, 15. března 1534, umírá. Nalezena byla v hrozném stavu, s okousanými prsty na rukou.

Věž Mihulka, které se také říká Prašná věž, se nachází v Praze. Je součástí komplexu Pražského hradu, jedna ze tří věží nad Jelením příkopem. Byla postavena v polovině 15. století k obranným účelům. Za vlády Rudolfa II. zde byla údajně alchymistická laboratoř. V 16. století sloužila jako hladomorna, a po velkém požáru byla přestavěna na dílnu a sklad střelného prachu – odtud pojmenování Prašná věž.

Střelný prach ale vybuchl, a to v 17. století při napadení švédskými vojsky. Věž byla těžce poškozená. Přesto pak nadále sloužila jako sklad střelného prachu a občasná ubytovna pro příslušníky církve. Ve 20. století proběhla její rekonstrukce a dnes v ní můžeme najít nejrůznější historické a vojenské expozice.

Záhada hrobky Vojtěcha z Pernštejna

Existuje však jedna velká záhada, která nebyla dosud rozluštěna. Právě o tuto záhadu se velmi zajímá známý záhadolog Arnošt Vašíček ve svých knihách. Pouhé dva dny po Kateřině Bechyňové – za prudce záhadných okolností umírá člověk, který ji odsoudil – nejvyšší hofmistr Českého království – Vojtěch z Pernštejna. Ačkoli to byl významný člověk z velmi významného roku, který by si zasloužil pohřeb se všemi poctami, byl rychle a nenápadně pohřben pod krásný mramorový náhrobek v hrobce Pernštejnů v Pardubicích v kostele sv. Bartoloměje.

Říká se, že jej Kateřina proklela a vzala po své smrti s sebou. Chtěla se mu snad pomstít za to, že ji nespravedlivě odsoudil? I kdyby tomu tak bylo, čím by si pičínská paní tolik rozhněvala množství svědků a dalších vlivných osob, kteří se postarali o její odsouzení?

Ačkoli už dříve v minulosti byl navrhnut antropologický průzkum jeho ostatků, ze zcela záhadných, a údajně i nebezpečných, okolností k tomu nikdy nedošlo. O této záležitosti se podrobněji vyjadřuje Arnošt Vašíček ve svých populárních knihách.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*