×
JenProCestovatele

Lysá hora v Beskydech má z českých hor nejvíce obětí. Přesto je na ní vždy živo!

Lysá hora
Zdroj: Depositphotos

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora – je naprostá kultovní záležitost. Vyjít na Lysou a umřít… Ale snad ne doslova! Královna Beskyd už totiž bohužel několik lidí zabila. Přesto je každý den navštěvovaná desítkami turistů, některými i třikrát za týden. Půjdete-li po značené trase a v příznivém počasí, Královna vás vezme na milost a umožní vám nádhernou zážitkovou túru.

Poloha Lysé hory a její historie

Co nám prozradí o Lysé hoře mapa? Největší část hory patří územně k obci Krásná ležící v údolí, které jej na východě odděluje od hory Travný. Krásenská část zahrnuje i vrchol zdobený televizním vysílačem a pár dalšími budovami. O zbylou západní část se dělí obce Malenovice a Ostravice. Jižní svah u přehrady Šance a přilehlých hůrek leží na katastru obce Staré Hamry.

Vrchol Lysé hory, postaru přezdívaný „Gigula”, sahá do nadmořské výšky 1323 metrů, což z něj činí nejvyšší vrchol Beskyd na české straně a jednu ze 32 „tisícovek”. V horském masivu Lysé hory se nacházejí celkem 4 vrcholy nad 1000 m. n. m., a to Lysá hora, Malchor (1219), Zimný (1080) a Kobylanka (1054). Lysá hora byla nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava, jelikož všechny vyšší české vrcholy se nacházely v Sudetech.

Lysá hora má svůj název již od 13. století (Lissa huera). V historii o ni vedli spory frýdečtí a těšínští pánové a za Habsburků byla prohlašována za germánskou horu, což si ne všichni místní nechávali líbit. V roce 1895 zde vznikla první útulna Erzherzog Albrecht-Schutzhaus, následovaná ve 30. letech 20. století chatou Klubu českých turistů. Obojí bylo později sloučeno jakožto Bezručova chata, která v 70. letech celá vyhořela.

Štramberk neboli Moravský Betlém: Historické městečko v Lašské bráně Beskyd

Jak Lysá slouží svému okolí…

Ikonickou součástí Lysé hory je televizní vysílač, který můžete vidět i v logu Moravskoslezského kraje. Díky vysílači Lysou při pohledu na místní panorama bezpečně poznáte. Vysílač začali stavět v 70. letech a spuštěn byl v roce 1980. Po úpravách spojených s digitalizací vysílač funguje dodnes.

Lysá hora je také velmi zajímavé místo pro meteorology, poněvadž patří k nejdeštivějším místům Česka. Od roku 1954 zde funguje stanice ČHMÚ, kde probíhají všemožná pozorování počasí. Na stanici je možno po domluvě a zaplacení částky 1035 Kč vstoupit a absolvovat odbornou prohlídku. Většině lidí však pravděpodobně stačí naučná cedule umístěná u plotu stanice.

Také zde býval ski areál. Lysá hora Beskydám a přilehlým okresům skýtala unikátní příležitost si zalyžovat vysoko nad krajinou a mít v jasné dny parádní výhled. Kvůli životnímu prostředí už se zde však přes 20 let nelyžuje. Sjezdovka bývala na severní straně a dnes je již hustě zarostlá stromky, byť ne neviditelná.

Jsou na Lysé Hoře restaurace?

Turisty samozřejmě zajímá na vrcholu Lysé hory občerstvení. Bezručova chata byla před pár lety rekonstruována, takže můžete přespat v jednom z pěti nově vybavených dvojlůžkových pokojů, dosyta se najíst a zaplatit za to hotově, kartou či předplaceným poukazem.

Další možností je horská chata Emil Zátopek – Maraton, taktéž s komfortním ubytováním a dobrou kuchyní, navíc je zde i společenská místnost k pronajmutí nebo dokonce bowling. Pro obyčejné turisty, kteří si chtějí jen sednout a dát si něco na zub, tu je občerstvení Desítka-Kameňák.

Pustevny v Beskydech. Jakou mají historii a proč bychom je měli navštívit?

Oběti Lysé hory – počasí a tvar terénu udělaly svoje…

Je to krásná hora, ale přesto může být i nebezpečná. Proto má Lysá hora oběti, tedy lidi, kteří byli ve špatný čas na špatném místě a krutě na to doplatili. Od roku 1966 je zaznamenáno téměř 30 případů, poslední z nich dokonce nedávno – v roce 2017 zde postarší turista utrpěl selhání srdce a záchranáři bohužel už nic nezmohli.

Na Lysé se počasí může změnit během pěti minut, což může člověku značně ztížit chůzi po svazích a co hůř, i viditelnost. Úmrtí pak může způsobit u ztraceného turisty podchlazení, v případě klouzavosti terénu i těžký úraz. Po cestě potkáte mnoho křížů a pamětních desek, z nichž nejvíce se nachází v Hellerově zatáčce pojmenované po jedné z obětí, která zde havarovala v terénním autě. Připomenuto je zde ovšem i pár lidí, kteří na Lysé nezemřeli ale byli významnými horaly.

Obtížné i lehké trasy na Lysou horu

Přestože nemá Lysá hora lanovku, nemohoucí mají příležitost dostat se nahoru autobusem nebo třeba také autem. Ostatní však neváhejte a vyberte si jednu z mnoha tras. Převýšení sice není žádný med, ale po cestě posílíte nohy, shodíte pár kalorií a krásně si vyčistíte hlavu. Nevýhodou je jen to, že sem za stejným cílem přišli i všichni ti lidé kolem vás.

Stezek a cest je na svazích Lysé mnohem více a trasu si můžete nakombinovat, jak se vám zlíbí. Vzhledem k tomu, co jste si právě přečetli o úmrtích na Lysé, však vybírejte moudře a nepřeceňujte počasí, roční období ani svoje síly. Turistické značky jsou nejbezpečnější.

Kam na výlet do Beskyd? Poznejte nevšední krásu východního koutu České republiky

Cesta na Lysou horu z Ostravice: 7,5 km po červené

Červená turistická značka z obce Ostravice je nejpopulárnější trasa, kudy lidé chodí na Lysou. A to i přes převýšení, které je jedno z nejvyšších v Česku. Jedná se o trasu, kterou se rád dostával na Lysou horu Petr Bezruč, významný básník, také zvaný „slezský bard”.

Přístupnost stezky značně zvyšuje skutečnost, že se na Ostravici dá dojet vlakem, od kterého se pěšky dá okamžitě začít stoupat po červené. Kdo má k dispozici auto, může si ušetřit první dva kilometry a vyjet až k Sepetné, kam jezdí i místní autobus. Nebudete-li se moc zastavovat, můžete od vlaku vyjít až na vrchol za cca 2,5 hodiny.

Po cestě potkáte cedule naučné stezky, kde se dozvíte o lysohorských živočiších. Některé, zejména ta v ostré zatáčce nad lanovým parkem Opičárna, jsou bohužel poněkud zvandalizované. Nedaleko chatoviště zvaného Butořanka můžete kousek sejít z cesty a obdivovat Horní Mazácké skály. O 1,6 km výše na Lukšinci si můžete odpočinout a pak zanedlouho stezka přechází v krásnou dlážděnou cestu až na vrchol.

Čertova skála nebo Ďáblova prdel: Kolik českých míst nese pekelné jméno a co tam najdete?

Cesta na Lysou horu kolem Veličků: 6,2 km po žluté a červené

Toto je tradičně stará a známá trasa na Lysou horu. Trasy z Malenovic jsou dvě. Na té následující, celou dobu po modré, se dlouho mírně stoupá lesem, zatímco tato vás povede nejdříve podél dopravní komunikace a kolem skiareálu, a pak dokonce kolem hospody.

Začít můžete na autobusové zastávce Parkoviště, kde můžete, jak jistě tušíte, zaparkovat auto. Kratší to budete mít od zastávky Hutě, umístěné na lesní cestě vysoko nad potokem, kam však autobusy jezdí o poznání méně často. Dejte se po žluté stezce. První významný orientační bod najdete od Parkoviště 1,3 km jihovýchodně nebo od Hutí 650 na severozápad. Jde o rozcestník nad Satinským vodopádem, u nějž najdete velmi pěkné skalní útvary.

O kousek dál leží nejstarší beskydská hospoda U Veličků, která funguje již od roku 1825. Kromě lysohorských turistů ji původně navštěvovali také místní havíři. Ne nadarmo se říká, že kdo nebyl u Veličků, jako by nebyl v Beskydech. Potom vás žlutá přivede na hřeben – tam se také zdola napojuje zelená, která prudce stoupá od Nové dědiny. Po hřebeni půjdete kolem jeskynního systému Ondrášovy díry na Lukšinec, kde se napojíte na červenou.

Cesta na Lysou horu kolem Ivančeny: 8,2 km po modré

Za start si zvolme autobusovou zastávku Borová v Malenovicích. Kdo chce, může si to ještě prodloužit a přijít po modré turistické značce až z Frýdlantu nad Ostravicí. Toto je delší trasa, na pár místech se však prudkému stoupání nevyhnete. Výhodou je, že cestou uvidíte velký kus (nejen) lesa.

Od zastávky Borová se dejte směrem ke kopečku s kostelem a hned za potokem odbočte doprava, kde se napojíte na modrou. Turistická značka vás nejdřív povede 2 kilometry po obecní cestě kolem domů, poté je třeba máknout si a dostat se na hřeben u vrcholu Hradová.

Minete pár chalup a projdete nad prudkým údolím. Pak se stezka dvakrát ostře ohne a za těmito serpentinami potkáte skautskou mohylu Ivančena. Ta se zde nachází na památku popravených členů antinacistického Odboje slezských junáků.

Po dalším půldruhém kilometru minete tisícový vrchol Malchor a za ním vás čeká rozcestí. Můžete se rozhodnout, zda se na vrchol vydat prudkými serpentinami žluté turistické značky, nebo ještě pokračovat po modré, která zde vede nahoru souběžně s červenou.

Tip na výlet: Beskydská sedmička. Zdolat K2 můžete i v České republice

Cesta na Lysou horu z Krásné od Jestřábího potoka: 5,5 km po žluté

Nejbližší autobusová zastávka, od které se můžete napojit na žlutou směrem na Lysou je Krásná, Lesní správa. Trasa začíná být prudší, jakmile vyjdete ze zóny s chalupami a vejdete do lesa. Je to takové převýšení, na které se dá zvyknout, a které se po většinu cesty moc nemění. Rozhodně však trasu pokládám za jednu z namáhavějších.

Cesta po žluté je poměrně jednotvárná, relaxu v lese se vám však dostane požehnaně. Pod Šebestýnou si můžete sednout do altánu a posvačit, po cestě k němu potkáte studánku Pešačka, ze které někteří místní bezpečně pijí. Poté, co ujdete další úsek od Šebestýny na Malchor, se vám cesta na chvíli překlopí z kopečka. Nejvíce se zapotíte na posledních pár stech metrů těsně pod vrcholem.

Cesta na Lysou z Papežova: 7,5 km po asfaltce

Směrem na Lysou horu trasu s kočárkem moc dobře absolvovat nejde, ovšem tato silnička je výjimkou. Postavena zde byla pro pohodlné dojíždění k vysílači a hodí se také zaměstnancům všech dalších zařízení na vrcholu.

Vy se nahoru autem ani na motorce nedostanete, je to totiž zakázáno a vzhledem k tomu, že jde o lesní cestu, se není čemu divit. Je to však pohodlná trasa pro rodiče s kočárky a pro cyklisty. Jen je třeba absolvovat dlouhou cestu na Papežov, což je místo poměrně hluboko v horách. Ideálně přijeďte brzy ráno, parkoviště je celkem malé.

Jakožto jediné veřejně dostupné motorové vozidlo jezdí na Lysou horu autobus z Raškovic. Jízda vyjde dospělou osobu na 250 Kč, s průvodcem 299 Kč. Jezdí se jednou denně každý pracovní den, přičemž úterky a čtvrtky jsou pouze pro předem registrované skupiny.

Cesta na Lysou z Visalají: 12,5 km po červené

Visalaje jsou lokalita hluboko v horách, velmi vzdálená od ostatních obcí. Člověk by řekl, že než sem dojede, už by mohl být v polovině výstupu… Pokud zde však například trávíte dovolenou, není nic snazšího než se na Lysou vydat odsud.

Červená turistická značka vedoucí z Ostravice pokračuje od vrcholu jihovýchodně na Visalaje, kde se několikrát protne s asfaltovou cestou. Také po této červené můžete přijít a ujdete sice dvakrát delší cestu, zato však pro vás bude stoupání o hodně snazší.

Podobná této trase je i cesta na Lysou ze Zlatníku. Liší se jen začátek, kde je třeba jít 2,2 km jižně po zelené turistické značce. Potom se už napojíte na červenou a zbytek cesty je tedy identický. Do osmistovkové výšky půjdete loukami kolem mnoha domů a zahrad. Poté stezka vede na hřeben mezi vrcholy Huserka a Zimný, kudy stoupá až na vrchol Lysé hory.

5 míst kam na běžky v Beskydech. Objevujte místní trasy

Cesta na Lysou od Šance: 7 km po žluté

Nejméně civilizovaná oblast je jižní svah Lysé hory, za což může přísně chráněná vodní nádrž Šance. Lidem se málokdy chce obcházet zatopené údolí po klikaté vrstevnici, natož aby na konci východního ramene nádrže ještě začínali stoupat do svahu.

Od hráze, která je poblíž hlavní cesty, se však vychází na Lysou celkem příjemně. Jen se o trochu hůře pokračuje, protože převýšení je podobné tomu na červené stezce z Ostravice. Setkáváme se zde s prudkými i naprosto pohodovými úseky.

Jako začátek trasy zde uvedeme turistický ukazatel Šance–přehrada. Přijíždíte-li autobusem na nejbližší zastávku, připočtěte si k její délce ještě kilometr. Cestou nahoru po žluté minete vrcholy Čupel a Kobylanka a přírodní rezervaci Mazácký Grúnik, která mezi nimi leží a chrání původní karpatský ekosystém. Ke žluté značce dále přiléhá NPR Mazák, která pokrývá celkem 93 hektarů západního svahu.

5/5 - (1 vote)

5/5 - (1 vote)


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*