×
JenProCestovatele

Štramberk neboli Moravský Betlém: Historické městečko v Lašské bráně Beskyd

Štramberk

Město Štramberk, přezdívané “Moravský Betlém”, patří k nejzajímavějším místům Moravskoslezského kraje. Turisty sem přitahuje jak jeskyně Šipka, kde v pravěku žili neandrtálci, tak i historická hradní věž Trúba. Specialitou je také tradiční pečivo zvané Štramberské uši, které je chráněnou regionální potravinou a produkuje se pouze v tomto městě.

Jak starý je Štramberk? Historie hradu a města pod ním

Štramberský hrad je starší než město samo. Středověké osídlení existovalo už na začátku 13. století, na jehož konci byl postaven samotný hrad, pravděpodobně Benešovci, ale možná jiným rodem. V roce 1359 se Štramberk stal právoplatným městem s běžně dodržovaným mílovým a várečným právem. To znamená, že se v okruhu do jedné míle od města nemohlo provozovat řemeslo a město mělo právo vařit pivo. V 15. století zde převládala českobratrská náboženská příslušnost, po roce 1624 se však města ujali jezuité a dali zde vystavět dva kostely a další církevní památky.

Dnes je dominantou města Štramberka rozhledna Trúba. Ta byla původně věží hradu, ze kterého se postupem času stala zřícenina. Za svůj dlouhý život hrad zažil ukrutného Viléma z Pozořic, který konal v okolí různé loupeživé výpravy, a jeho stejně ukrutného příbuzného Buriana, který zde za výkupné věznil unesené pocestné. V 16. století se hrad dočkal renesanční přestavby v rukou rodu Žerotínů, poté jej v letech 1624–1773 spravovali jezuité. Zanedlouho se část stavby zřítila a hrad přestal sloužit.

Kostel svaté Kateřiny
Kostel svaté Kateřiny

Štramberské rozhledna Trúba s romantickým výhledem

Pro turisty zde naštěstí zůstala Štramberská Trúba. Počet schodů této rozhledny je 159 a její výška je 40 metrů. Ve 20. století byla plně rekonstruována. Nahoře vás čeká za příznivého počasí široký výhled na okolní obce, pole a lesy. Dole mezi hradbami je stánek s občerstvením a také nádvoří, kde se mimo jiné konají svatby.

Rozhledna Trúba
Rozhledna Trúba

Otevírací doba Štramberského hradu je do dubna do října každý den kromě pondělka minimálně od 10:00 do 16:00 s půlhodinovou polední pauzou. Během léta se zavírá později. V březnu a listopadu je návštěva možná o víkendech a přes zimu je zavřeno úplně. Vstupné dělá 40 Kč.

Co navštívit v centru Štramberka: Náměstí a muzea

Pokud se chystáte do Štramberka, výlet se neobejde bez malé procházky po místním náměstí. Zde je na výběr mezi několika pekárnami Štramberských uší, k návštěvě vybízejí také obchůdky a restaurace. Horní konec náměstí zdobí kostel Jana Nepomuckého. Na opačném konci začíná stezka, která stoupá k hradu a Trúbě. Tam se také nachází malá zoo, kde je možno vidět tropické ryby, hady a ještěry.

Na štramberském náměstí je také muzeum talentovaného výtvarníka Zdeňka Buriana. Ve Štramberku žil jako dítě a místní jeskyně Šipka mu byla celý život velkou inspirací, když tvořil své obrazy pravěkých lidí, mamutů, jiných tehdejších zvířat i dávno předtím žijících dinosaurů.

Štramberk

Pár metrů od náměstí vzniklo teprve nedávno muzeum Šipka. Expozice je věnována místní geologii, paleontologii a archeologii. Zajímavostí je model jeskyně Šipky z umělého vápence, který vás uvítá hned při vstupu. V horním patře je metodické centrum, kde se konají akce, přednášky i workshopy.

Mongolové u Štramberka: Pověst o původu Štramberských uší

Ne nadarmo je Štramberk Historickým městem roku 2019. Kromě zdí a věže hradu zde dějiny přežívají také v několika pekárnách, jež se věnují tvorbě jedinečného a chutného štramberského suvenýru. Tím jsou perníkové placičky srolované do tvaru kornoutu, které vzdáleně připomínají tvar ušního boltce.

Jaká se pojí ke Štramberským uším pověst? Traduje se, že když na Moravu dorazilo ve 13. století mongolské tažení, místní se snažili bránit Štramberk, seč jim síly stačily. Když jim síly začaly docházet, modlili se k Bohu a ten jim pomohl tím, že nastala bouře s hutnými přeháňkami. Poté prokopali hráz přetékajícího rybníka a mongolské ležení vytopili. Zbyly po nich pytle s ušima, které uřezávali obětem a posílali jako trofej svému chánovi.

Podobná pověst se vypráví i o poutním místu Svatý Hostýn. Obyvatelé se modlili k Panně Marii a ta seslala bouři, která zapálila bleskem tábor vetřelců a zatopila je deštěm.

Kam na výlet do Beskyd? Poznejte nevšední krásu východního koutu České republiky

Štramberským uším se také říkalo Uši Tatarských a v mnoha verzích pověsti naleznete termín Tataři. Tato dvě etnika se v minulosti často zaměňovala. Velkou část vojska, které se roku 1241 dostalo až na Moravu, tvořili příslušníci tatarských kmenů. Za tažení však byla zodpovědná Mongolská říše pod vládou chána Ögedeje a před ním jeho otce Čingischána.

Pračlověk na Štramberku: Jeskyně Šipka nebyla jediná

Jeskyně Šipka Štramberk
Jeskyně Šipka

Jeskyně Šipka zaujala kromě zeměpisu také místo v historii, když zde byla nalezena část čelisti neandrtálského dítěte. Našel ji v roce 1880 archeolog Karel Jaroslav Maška a jednalo se o jediný pozůstatek neandrtálského člověka na českém území. Také jde o nejstarší objevené lidské sídlo u nás. V Šipce byly také objeveny kosti mamuta, hyeny, jeskynního lva a dalších zvířat.

Archeologické nálezy byly také uskutečněny v jeskyni Čertova díra, která se nacházela v jižním svahu vrchu Kotouče nedaleko od Šipky. Našla se tam paleolitická ohniště a kamenné i kostěné nástroje. V mladší době bronzové na Kotouči bylo hradisko. Pokud dnes navštívíte kopec Kotouč, dávejte si velký pozor na tamní krkolomný terén. Posledních pár metrů stoupání je velmi příkrých. Na vrcholu vás čeká výhled na lom, který již kopec výrazně zredukoval. Je velmi snadné do něj spadnout, doporučuji nebrat s sebou děti.

Další štramberské jeskyně: Slámova sluj a Pouťová jeskyně

Ve Štramberku se nacházejí ještě dvě další jeskyně, které na rozdíl od Šipky není možné navštívit. Pro vědce a průzkumníky jsou však významné. V jejich okolí jsou k vidění jiná zajímavá místa, která jsou mnohem bezpečnější. První z jeskyní je Slámova sluj pod Štramberským hradem, druhá největší rozsedlinová jeskyně u nás. Turistům je umožněno do ní jen nahlédnout.

Poslední štramberskou jeskyní je Pouťová jeskyně. Po prvním objevu v roce 1896 (někde se píše i 1880) byla zasypána a znovu ji odkryli až při přípravě prostoru pro nynější botanickou zahradu. Ta je dalším zajímavým místem ve Štramberku. Arboretum začalo postupně vznikat na konci 90. let a jsou v něm k vidění mokřadní i suchomilné rostliny, včetně vzácnějších druhů zachráněných z lomu Kotouč.

Kopce na Štramberku, arboretum a vzácný motýl jasoň

 Štramberk motýl

Samotná botanická zahrada se nachází v malém bývalém lomu a je obklopena skalními věžemi Zrcadlo, Babí léto a Kozí stěnka, které vyhledávají horolezci. Jen pár metrů severně se rozkládá Kamenárka, druhý bývalý lom, který je nyní přírodní památkou. Vyskytují se zde různé důležité druhy živočichů, z nichž největším klenotem je motýl jasoň červenooký. Ten už totiž nikde jinde v Česku nežije.

Nad Kamenárkou je velmi romantické vyhlídkové místo jako dělané pro žádost o ruku. Kousek od něj stojí památná lípa a kříž Panny Marie. Odtud je možné dojít na Váňův kámen, který už leží na území Kopřivnice. Je to velmi zajímavě vypadající skalní útvar registrovaný jako přírodní památka.

Nedaleko na severu je Bílá hora, vrchol vysoký 557 metrů nad mořem, kde se nachází rozhledna. Po cestě zpátky na západ do Štramberka potkáte také vápencovou skálu Rudý. Její název pochází ze seriálu Čtyři z tanku a pes. Místní hoši si totiž kdysi ze skály udělali tank a umístili na ni ceduli. Název se ujal.

Další památky Lašské brány Beskyd

Zřícenina hradu Šostýn
Zřícenina hradu Šostýn

Štramberk a okolí je oblast bohatá na turistické zážitky. Komu ještě po projití městečka Štramberka zbyl čas a energie, může navštívit sousední Kopřivnici. Tam je k vidění například zřícenina hradu Šostýn a majestátní gotický kostel sv. Bartoloměje. Také muzeí je v Kopřivnici hned několik. Asi nejikoničtější je Technické muzeum Tatra s historickými vozidly. V tomto muzeu se nachází také expozice věnovaná místnímu významnému atletu Emilu Zátopkovi a jeho stejně nadané manželce Daně.

O něco dále na sever leží město Příbor, kde se narodil slavný psycholog Sigmund Freud. Po něm se jmenuje příborské náměstí. Tam jsou k vidění památkově chráněné historické domy včetně Freudova rodného domu, kde je dnes jeho muzeum. Také se vyplatí navštívit Centrum tradičních technologií, což je vlastně muzeum řemesel a kromě výstav se tam pořádají i akce a dílny.

Hukvaldy nabízí největší zříceninu na Moravě i památku na rodiště Leoše Janáčka

Čtvrtou obcí oblasti Lašská brána jsou Hukvaldy. Tamější zřícenina hradu je třetí největší v ČR. Hrad pochází ze 13. století a o pár set let později vznikla také hradní obora, ve které se dodnes chovají daňci a mufloni. Nachází se zde také socha lišky Bystroušky z opery Leoše Janáčka. Tento významný skladatel se totiž na Hukvaldech narodil a během života se tam vracel. Z jeho domu je nyní Památník Leoše Janáčka.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*