×
JenProCestovatele

Hrad Zvíkov. Kdo přenocuje v jeho síni, do roka zemře. Pověst, která se již několikrát naplnila

Hrad Zvíkov

Proslulý Zvíkov patří mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější hrady v České republice. Váže se k němu několik pověstí, z nichž nejznámější je o Zvíkovském raráškovi. Na hradě prý také straší a natáčela se tu celá řada filmů i pohádek. Pokud jste na Zvíkově ještě nebyli a uvažujete o příjemně stráveném víkendu, můžete si prohlédnout hrad Zvíkov a jeho okolí.

Hrad Zvíkov a jeho stručná historie

Hrad Zvíkov se nachází na skalnatém ostrohu kousek od Zvíkovského Podhradí nad vodní nádrží Orlík v okrese Písek v jihočeském kraji. Založil jej panovník Přemysl Otakar I. a během různých dob hrad vystřídal své majitele. Byl například ve vlastnictví rodů Švamberků, Eggenberků i Schwarzenberků. Hradiště Zvíkov ale bylo osídleno již od doby bronzové. Hrad má velmi bohatou historii. V 19. století byl však již jen zříceninou, kterou se jali pečlivě opravovat Schwarzenbergové. Od 50. let 20. století ale došlo ke znárodnění a Zvíkov pochopitelně připadl státu.

Věž Markomanka: Jsou v kvádrech vytesány runy?

Dominantu hradu tvoří vysoká věž zvaná Markomanka, ke které se váže několik pověstí. Říká se jí také Hlízová věž. Markomanka patří k nejstarším částem hradu, měří 20 metrů a je postavená z kvádrů. Její jméno prý tvoří markomanské runy, které jsou vyryty do některých kamenů věže. Podle některých badatelů by prý tak byla věž svým původem mnohem starší, než se uvádí.

Jiné názory ale oponují tím, že nejde o žádné runy, ale obyčejné kamenické značky. Tak jako tak to dodnes zůstává tajemstvím. V prvním patře hradu se nachází tajuplná Korunní síň, v níž možná v minulosti byly ukryty korunovační klenoty. Na Zvíkově se také nachází okrouhlá hlavní věž nazvaná Hláska. Ta je mnohem vyšší než Markomanka – měří 32 metrů.

Zvon ze zvíkovského podhradí

Prohlídková trasa v Královském paláci má zajímavý exponát. Je jím zvon, který byl původně umístěn ve zvoničce místní kaple sv. Václava. Má zajímavou historii, která souvisí s historií hradu. Byl náhodně objeven pod druhé světové válce pod Zvíkovem na břehu řeky Otavy. Bylo zjištěno, že pochází zhruba ze 14. století, pravděpodobně z gotického kostelíku sv. Mikuláše, který byl součástí původního městečka pod hradem Zvíkovem. To je ale dnes už zatopené, nachází se na dně Orlické přehrady.

Pověst o Zvíkovském raráškovi

Pověst O Zvíkovském raráškovi se vypráví už od 16. století. Podle této pověsti napsal Ladislav Stroupežnický hru s názvem Zvíkovský rarášek, která se stala i předlohou k opeře Vítězslava Nováka. Divadelní představení Zvíkovský rarášek se během letní sezóny často na hradě Zvíkově hraje.

V roce 1579 se na věži Markomance prováděly nějaké stavební práce, ale dělníky něco vyhnalo, údajně zlý duch. Začalo se mu říkat Zvíkovský rarášek. Prý o půlnoci straší v Korunní síni a kdo tam přenocuje, do roka zemře. Bohužel se to prý už i několikrát stalo, filmaři o tom vědí své…

Natáčení pohádek na Zvíkově: Micimutr, Marie Růžička a další

Na hradě Zvíkově se natáčelo hned několik pohádek a filmů. Mezi nejznámější patří Micimutr, Sedmero krkavců, Lotrando a Zubejda, Marie Růžička, Jak chutná láska, Strasti Otce vlasti, Šašek a královna nebo Báthory. V souvislosti s natáčením se ale na hradě objevilo i několik strašidelných úkazů. Například při natáčení oblíbeného seriálu Strážce duší podle scénáře známého záhadologa Arnošta Vašíčka štáb zažil něco podivného. Kamera prý několikrát zachytila podivný stín…

Při natáčení pohádky Marie Růžička došlo několikrát k selhání techniky a následným tragickým událostem poté, co někteří členové štábu přenocovali na hradě, což podle pověsti do roka předpovídá smrt. Traduje se, že na určitých místech hradu není možné natáčet, především se to týká Korunního sálu. Dochází k selhání či zničení kamer a fotoaparátů, nebo k úplnému zesvětlení obrazu, na kterém pak není nic vidět. Záhadou hradu Zvíkova se podrobněji zabýval záhadalog Arnošt Vašíček.

Na Zvíkově žijí netopýři a sovy

Ve sklepení Zvíkova žijí netopýři. Vyskytuje se zde před osm různých druhů netopýrů, například je to netopýr velký, ušatý, vodní, dlouhouchý, černý a hvízdavý. Sčítání přezimujících netopýrů probíhá každoročně v zimním období na přelomu ledna a února Českou společností pro ochranu netopýrů.

Na soutoku řeky Otavy s Vltavou v blízkém okolí hradu se také vyskytuje spousta sov. Místo se označuje jako Ptačí oblast v údolí Vltavy a Otavy. Žije zde například Výr velký, ale také Kulíšek nejmenší.

Pokud se chcete porozhlédnout po hradě a okolí, čeká vás zřejmě spousta dobrodružství. Raději však nechte kamery a fotoaparáty doma a telefony vypnuté v kapse. A hlavně, před setměním alou domů…



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*