×
JenProCestovatele

Výlet na horu Říp. Sopku s magnetickou anomálií

Výlet na horu Říp

Hora Říp je známa každému z nás. Odtud se prý náš bájný praotec Čech rozhlédl a uviděl libý kraj, kde se rozhodl usadit. Ale kolik z nás tam doopravdy bylo? Výlet na Říp není jen gestem vlastenectví – nahoře si také prohlédnete historickou rotundu, můžete se zúčastnit pouti nebo se jen kochat přírodou.

Říp – sopka s magnetickou anomálií a přírodní památka

Hora Říp kraji vévodí od období třetihor. Tehdy to byla sopka, což je dodnes viditelné na jeho tvaru. Zajímavé je, že je to hora bohatá na magnetovec, a tak příznivci orientačního běhu a podobných aktivit můžou pozorovat odchylky střelky kompasu či buzoly. Ještě že už máme GPS!

Říp je se svou výškou 455 metrů n. m. spíše kopec než hora, pro svou polohu v nížině mohl však být pro Čecha a jeho lid znamenitým vyhlídkovým bodem. Tehdy jim les nijak nepřekážel – ten nechal vysadit až Mořic Lobkowicz v 19. století. Díky lesu je dnes kopec kromě kulturní památky také památkou přírodní. Žijí tam některé vzácné druhy, jako je brouk roháč nebo kriticky ohrožená květina křivatec český.

Kam se vydat v Karlovarském kraji? Ochutnejte kousek lázeňské historie

Výlet na Říp procvičí nohy i plíce. Odmění vás výhled na krajinu

Z turistických tras na Říp je nejméně náročná modrá stezka vedoucí ze severní strany od Roudnice nad Labem. Tudy se dá vystoupat nahoru i s kočárkem – střídejte se však v jeho tlačení. Kopec je ze všech stran dosti příkrý i pro výletníka putujícího nalehko.

Nahoře můžete navštívit turistickou chatu. Říp je to pravé místo pro vychutnání českého jídla a piva. Seženete tam také něco malého s sebou na památku. Chata má stoletou tradici, nedávno však dostala novou tvář.

Na hoře Řípu výlet nejvíce stojí za to o slunečném dni. Přestože výhled už není, co býval, stále tam existují čtyři vyhlídková místa, odkud dohlédnete daleko do kraje. Těm, kdo už míří dolů, a to směrem na sever, nabízí Říp koloběžky na půjčení. Místo k jejich vrácení se nachází v Roudnici.

Studánky na Řípu: Pramen Hamlouf prý založil praotec Čech

Na úpatí hory Říp vyvěrají celkem tři prameny, které můžete po cestě potkat. Na začátku výstupu po jižní červené značce leží rybníček, kam stéká pramen zvaný Hamlouf. Podle pověsti zde praotec Čech zabodl svou hůl a ze země začala tryskat voda. Podle kroniky Václava Hájka z Libočan byl Čech ve Ctiněvsi, odkud stezka vede, po smrti pochován.

Druhý pramen, Mnetěšská studánka, leží na odlehlém místě na jihozápadě hory. Terén je zde náročný a nevede tudy žádná pohodlná cesta k vrcholu. Budete zde mít zato větší klid od turistů.

Pramen Na Hýkovině je třetím a pravděpodobně nejnavštěvovanějším řipským pramenem. Vápenitá voda z této studánky na východním úbočí Řípu je totiž tradičně brána za léčivou. Údajně působí proti problémům se srdcem a cévami, na duchovní rovině vám může pomoci s uzemněním.

Pověst o praotci Čechovi. Říp jako symbol češství

Praotec Čech se poprvé objevuje v Kosmově kronice pod latinským jménem Boemus – odtud snad pojem Bohemia. Kosmas píše, že se někde u hory Řípu Čech rozhodl se svým kmenem usídlit a kraj byl pojmenován po něm. Příběh o tom, jak Čech na Říp vystoupil a teprve při rozhlížení se rozhodl migraci ukončit, do pověsti přibyl později.

Dalimilova kronika přibližuje důvod Čechovy migrace – podle ní Čech musel opustit rodnou zem, protože se dopustil vraždy. Ve 14. století k pověsti přibyl také bratr Lech, který zamířil do Polska. V Hájkově kronice ze 16. století se dozvídáme, že Čech byl u paty Řípu pohřben. Sofie Podlipská ho v díle z roku 1888 zas popisuje jako válečníka proti Hunům, jenž se přátelí s keltskými druidy.

Nejvíce známou verzí pověsti je bezesporu ta Jiráskova. Za českého národního obrození se příběh definitivně stal součástí mytologie našeho národa. A tak není divu, že právě z Řípu pochází základní kámen Národního divadla.

Hora Říp: Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha je skoro tisíc let stará

Rotundu sv. Jiří na Řípu stojí za to nevynechat. Románský kostel vznikl pravděpodobně kolem poloviny 11. století. Původně totiž byl zasvěcen sv. Vojtěchovi, a tak se hádá, že se založení rotundy pojí s převozem ostatků tohoto světce do Prahy v roce 1039. Nejstarší zmínka o ní pochází z roku 1126, kdy ji kníže Soběslav nechal rekonstruovat a rozšířit.

Jméno sv. Jiří nese tento kostelík od 16. století. Proto se dnes v názvu rotundy uvádějí jména obou svatých. Rotunda samozřejmě musela za svůj dlouhý život zažít mnoho přestaveb. To také má za důvod, že nyní odpovídá románskému architektonickému slohu více než původně. V 60. letech minulého století byla památka ,,romanizována” a z politických důvodů také ,,odcírkevněna”. Reliéf sv. Jiří byl přesunut na méně prominentní místo a z kostela se na nějakou dobu stal pouhý historický památník.

Řípská pouť je však tradicí, která se zachovala i do dnešní doby. Akce tohoto názvu se pořádá každý rok koncem dubna a přítomni jsou jak muzikanti, tak atrakce. Samozřejmě ale nesmíme zapomínat na skutečnou pouť, duchovní výpravu, která festivalu předchází. Pouť se koná vždy 24. dubna. Jen letošní rok je v tomto bohužel výjimkou.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*