Menu
JenProCestovatele
Výlety Ústecký kraj

České Švýcarsko: Výlety po nejkrásnějších místech České republiky

Taťána Kročková

Taťána Kročková

22. 12. 2020

Národní park České Švýcarsko je nádherné místo, které se těší opravdu velké turistické návštěvnosti. Patří mezi čtyři naše významné národní parky. Těmi dalšími jsou Krkonoše, Šumava a Národní park Podyjí. České Švýcarsko bylo Národním parkem vyhlášeno v roce 2000 a svým návštěvníkům má opravdu co nabídnout. Na co všechno se při výletě do Českého Švýcarska můžete těšit?

České Švýcarsko a nejkrásnější místa v Čechách

České Švýcarsko se nachází poblíž hranice s Německem v Ústeckém kraji v oblasti Děčínska a Děčínské vrchoviny. Kousek od něj se právě za německou hranicí rozkládá jeho pokračování – Saské Švýcarsko. Celé této oblasti se někdy také říká Česko-saské Švýcarsko. Rozloha celého národního parku České Švýcarsko tvoří 79,23 km². Z jedné strany Českého Švýcarska se nachází Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, z druhé strany pak další Chráněná krajinná oblast – Lužické hory, kde mohou turisté navštívit také spoustu zajímavých památek, například Skálu smrti nebo Skalní hrad Sloup.

Skála smrti u Kunratic a zajímavosti v okolí. Výlet do Lužických hor vám zaručí dobrou náladu

Národní park České Švýcarsko tvoří především pískovcové útvary, spousta skalních měst, soutěsek, roklí a dalších nádherných přírodních útvarů, které vznikly působením erozí mořských sedimentů, jež se objevily v období čtvrtohor jako důsledek alpinského vrásnění. Takových národních přírodních památek se dá najít v oblasti Českého Švýcarska hodně, například ojedinělé pískovcové převisy nazvané jako Jeskyně českých bratří, Velký pruský tábor, Úzké schody, Černá brána nebo jeskyně Vinný sklep. Většinu celé oblasti Českého Švýcarska pak pokrývají lesy.

Jednou z největších a nejznámějších památek je Pravčická brána – největší skalní pískovcový útvar Českého Švýcarska. Vedle Pravčické brány se nachází Sokolí hnízdo – zámeček. V Českém Švýcarsku ale také najdeme vesnici nazvanou Mezná a skalní hrádky Šaunštejn a Falkenštejn.

Národní park České Švýcarsko – flora a fauna

V Českém Švýcarsku se nachází bohatá flora i fauna. Hnízdí tam velké množství ptáků, například sokol stěhovavý nebo černý čáp. Většinu lesa vždy tvořily bučiny, ale postupně byly vytlačeny smrkem, který tvoří největší rozlohu lesa. Kromě toho se v lesích vyskytují i další druhy stromů, spousta mechů a vzácných rostlin, například chráněných lišejníků nebo ojediněle se vyskytujících hub.

Z šelem v lesích žije vzácná kočka divoká, ale též vlk nebo medvěd. Narazit lze i na losa nebo na kamzíky a další divoce žijící zvířata, která běžně obývají naše lesy. Z ptáků nechybí velké množství sov a netopýrů, pro které ve skalách existují příhodné životní podmínky. Vynechat nelze ani vzácné druhy brouků, motýlů, vážek a ryb, kterých jsou plné potoky. Žijí zde také žáby, čolci a hadi. V potocích se tady vždy objevovali lososi, kteří se vraceli vytřít a které se snaží správci parku pravidelně vysazovat.

České Švýcarsko: Pravčická brána a další přírodní rezervace

Symbolem národního parku je Pravčická brána, která je největší skalní branou Evropy. Měří 16 metrů a rozpíná se do šířky přes 26 metrů. K ní náleží také Malá Pravčická brána, která je vysoká přes 2 metry a dosahuje šířky přes 3 metry. Pravčická brána jako rezervace vznikla již v roce 1933, stejně jako Edmundova soutěska pojmenovaná po jednom členu rodu Clary-Aldringenů. Po hraběti Rudolfu Kinském – členu rodiny Kinských, která zde působila, je zase pojmenovaný Rudolfův kámen. V roce 1933 vznikla také rezervace Tiské stěny.

Nejnavštěvovanějšími místy Českého Švýcarska jsou Pravčická brána, Edmundova soutěska a Tiské skály. V okolí Pravčické brány se nachází výletní zámeček s restaurací nazvaný Sokolí hnízdo, kde si turisté mohou odpočinout a občerstvit se. Sokolí hnízdo nechal vybudovat teplický kníže Edmund Clary-Aldringen koncem 19. století. V prvním patře zámečku se dnes nachází muzeum Českého Švýcarska.

České Švýcarsko – zajímavosti

Nejvyšším vrcholem Českého Švýcarska je čedičový kužel Růžovský vrch, který měří 619 m. n. m. a vznikl vulkanickou činností. Mezi další vrcholy vzniklé působením vulkanické činnosti patří například Mlýny, Vosí vrch, Větrný vrch, Suchý vrch nebo Koliště.

Původní osídlení oblasti Českého Švýcarska spadá až do období pravěku. V době středověku zde vznikaly některé skalní hrádky, které třeba sloužily jako zastávka na cestě nebo jako sídlo loupeživých rytířů. Z některých již dnes mnoho nezůstalo, ale turisté si mohou určitě prohlédnout například skalní hrad Šaunštejn, Falkenštejn nebo Vlčí hrádek.

5 míst v ČR, kde se natáčely slavné filmy

Pravčická brána byla navštěvována už od konce 18. století, a to především německými umělci. Mezi vzácné návštěvníky patřil také dánský pohádkář Hans Christian Andersen, který se o této své české návštěvě zmiňuje ve svých zápiscích.

V Českém Švýcarsku se natáčelo i několik filmů, například Pravčická brána dobře posloužila zahraničním filmařům, kteří zde natáčeli  známý film Letopisy Narnie.

Mariina skála a další památky Českého Švýcarska

V Českém Švýcarsku se nachází několik staveb. Jednou z nich je památka Dolský Mlýn, která pochází již z roku 1515. Mlýn vystřídalo několik majitelů a sloužil k různým účelům, například také jako výletní hostinec nebo palírna kořalky.

Další památkou je chatka na Mariině skále, která byla postavena v roce 1856 jedním z členů rodiny Kinských – Ferdinandem Bonaventurou. Ta však bohužel vyhořela v roce 2005, ale o rok později byla naštěstí obnovena. Mariina skála neboli Mariina vyhlídka byla pojmenovaná po manželce majitele panství  – Marii Anně Kinské.

Mariina vyhlídka bude mít nový altán

Nejpozději v únoru 2021 by měl být altán na Mariině vyhlídce vyměněn za krásnou novou stavbu s množstvím řezbářských prvků, kterou na skálu vynese vrtulník. Datum výměny altánku vyhovuje i kvůli hnízdění sokolů stěhovavých, původně měla akce proběhnout dříve. Výměnu altánu organizuje Správa národního parku České Švýcarsko. Cesta na Mariinu vyhlídku prozatím není od září 2020 přístupná.

Turismus v Českém Švýcarsku a ochrana přírody

O rozvoj turismu a ochranu přírody v Českém Švýcarsku se hodně zasloužil rod Kinských, který v 19. století zakázal na některých místech dnešní přírodní rezervace sekat trávu, aby zde mohl v klidu přebývat tetřívek obecný a tetřev hlušec. Ti ovšem zřejmě měli čas od času přijít na stůl do hraběcí kuchyně. Už v 18. století však na území Českého Švýcarska zakázal hrabě Jan Josef Thun pastvu dobytka a těžbu dřeva, aby původní zvířecí obyvatelé lesa měli klid.

Turismus v Českém Švýcarsku je korigován přístupnými turistickými trasami. Pravidla platí také pro horolezce. I když se právě v těchto oblastech horolezectví od 19. století značně rozmohlo a ve 20. století pak v lesích i existovalo několik trampských kempů, dneska je lezení po skalách zakázáno a lézt se může pouze výjimečně na vyhrazených místech. Kempy byly v roce 2000, kdy se České Švýcarsko stalo národní rezervací, zrušeny.

Brtnické ledopády v Českém Švýcarsku lákají turisty v zimě

Pokud vás lákají krásy přírody Českého Švýcarska, rozhodně si ho nenechte ujít, a to dokonce ani ne v zimě, kde zase můžete poctít svou návštěvou Brtnické ledopády.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

České Švýcarsko: Výlety po nejkrásnějších místech České republiky