3 fotky 
Možná jste už slyšeli o svaté Hildegardě, německé abatyši, která měla léčitelské schopnosti. Její recepty a návody na bylinnou léčbu i zdravé stravování jsou dnes velmi populární a nikomu nevadí, že tato světice své léčebné metody praktikovala už ve 12. století. Pokud si chcete udělat zajímavý výlet po jejích stopách, navštivte místa, která se pojí s jejím jménem a vychutnejte si duchovní atmosféru a stopy dávné historie.
Klášter Disibodenberg v Porýní – Falcku
V obci zvané Odernheim am Glan v okrese Bad Kreuznach v Porýní-Falcku se nachází ruiny kláštera Disibodenberg, ve kterém Hildegarda žila. Na tomto místě je také stejnojmenná přírodní rezervace. Klášter je pojmenován podle křesťanského posla svatého Disiboda, který přišel z klášterních škol ve franckém království. Ten na základě svého snu dorazil do údolí Nahe, které se rozkládá kolem stejně pojmenované řeky. Na místě soutoku řeky Nahe a Glan zarazil svou vycházkovou hůl do země, aby označil místo, kde má šířit svou víru.
Na úpatí hory v Oderheimu, kde se již v keltských dobách vyskytovala svatyně, si postavil příbytek a v okolí kázal evangelium. Teprve po jeho smrti byl na hoře vybudován kostel s klášterním komplexem. V 10. století jej vyplenili Normané, ale později se mnozí snažili o důkladnou rekonstrukci a postupné budování nových staveb. Velkou zásluhu na tom měli především arcibiskup Willigis z Mainzu a po něm opat Burchard. Kosti svatého Disiboda byly do nového kostela vloženy v roce 1138.
Kaple svaté Hildegardy v Disibodenbergu
Mimo všechna středověká válečná léta klášter vzkvétal, ale nakonec z něj stejně moc nezbylo. Od 19. století se pak vystřídal v rukou soukromých vlastníků a od 80. let 20. století byl zpřístupněn jako památka pro návštěvníky. Turisté tak mohou obdivovat kapli svaté Hildegardy, zbytky klášterního komplexu nebo navštívit klášterní muzeum s celou řadou dochovaných nálezů a pokladů. Můžete se procházet po romantickém místě se silnou duchovní atmosférou a bohatou historií. Navíc celé okolí tvoří krásná vinařská oblast, kde si každý přijde na své.
Léčitelka Hildegarda a její vize
V roce 1108 nechala rodina Jutty ze Sponheimu, jíž právě maličká, osmiletá, Hildegarda dělala společnici, vybudovat v ryze mužském klášteře ženský dům. Po smrti Jutty, ve svých 38 letech, Hildegarda převzala v klášteře vedení a stala se abatyší. Hildegarda mívala už od dětství vidění, uměla předpovídat budoucnost a její rodina u ní pozorovala zvláštní schopnosti. Byla desátým narozeným dítětem svých rodičů a jak bylo předurčeno, životu v klášteře se zkrátka nemohla vyhnout. Později prý prohlásila: “Není správné dávat malé dítě do kláštera. Pokud se tak přece jen stane, je lepší tento svůj osud přijmout…”
Hildegardina dráha abatyše však byla velmi plodná. Hildegarda měla spoustu vlivných přátel, sepisovala své poznatky, vize a zkušenosti – napsala obsáhlé a významné dílo, pěstovala byliny v klášterní zahradě, působila jako porodní bába a věnovala se hudbě, léčení a filozofii. Se svým kázáním také hodně cestovala. Za svůj život založila další dva kláštery.
V letech 1147 – 1151 se z Disibodenbergu spolu s ostatními jeptiškami přestěhovala do nově založeného kláštera na Rupertsbergu u Bingenu, protože už jim stávající místo kapacitně nestačilo. V tomto klášteře Hildegarda strávila zbytek života. Zemřela ve věku 81 let.
Pěstování bylin v zahradách Rupertsbergu
V troskách kaple svatého Ruperta, kde se nacházela jeho hrobka s ostatky, byla na pokyn abatyše Hildegardy zahájena stavba nového kláštera. Tento krásný a obrovský klášter poskytl místo pro 50 jeptišek a dalších potřebných osob. Vybavení bylo poměrně moderní – nacházel se zde i přívod vody.
K rozsáhlému klášternímu komplexu patřila také velká zahrada, kde se pěstovaly byliny, a hospodářské budovy, kde se chovala zvířata. Nechyběl ani kostel a kaple. V době 30. leté války byl klášter bohužel zcela zničen a zůstaly z něj jen ruiny, které vydržely pouze do 19. století kvůli odstřelování při stavbě železnice. Zbyly jen zbytky pěti klášterních arkád, které mohou napovědět, jak asi klášter kdysi vypadal.
Svaté relikvie a rukopisy v Eibingenu
Klášter v Eibingenu
Veškeré ostatky ze zničeného kláštera na Rupertsbergu byly po skončení 30. leté války převezeny do do benediktinského kláštera v Eibingenu, který také Hildegarda vybudovala, a který byl sesterským klášterem Rupertsbergu. Jeho abatyše v něm tehdy uchovala ostatky svatého Ruperta a jeho matky Berty a svaté Hildegardy, včetně jejích rukopisů. Podle tradice starých klášterů bylo pak v Einbingenu v letech 1900 – 1904 vybudováno Opatství svaté Hildegardy (Abtei St. Hildegard), které bylo osídleno i benediktiny z pražského opatství svatého Gabriela. Stavba současného kostela byla znovu započata po požáru v roce 1932.
Dnes můžete v Eibingenu navštívit katolický a poutní kostel svaté Hildegardy, jehož vnitřní výzdobu tvoří 7 nádherných barevných mozaikových oken, které znázorňují motivy léčivých rostlin, jež Hildegarda považovala za obzvláště účinné. Šest oken na pravé straně bylo vytvořeno podle Hildegardiných vizí. Ukazují stvoření, vykoupení a dokonalost světa. Hildegardiných motivů a symbolů můžeme v kostele najít více. Protože milovala, a sama komponovala, hudbu, při návštěvě tohoto kostela oceníte i nádherné varhany, které stejně v žádném kostele nemohou chybět.
