×
JenProCestovatele

Hrad Hněvín. Místo, kde spáchal sebevraždu alchymista Kelly

Hrad Hněvín

Jedním ze zajímavých hradů, které vždy poutaly pozornost, je mostecký hrad Hněvín. Původní hrad stál na stejnojmenném vrchu Hněvíně v Mostě, dnes se na stejném místě nachází zrekonstruovaná stavba, kterou tvoří vyhlídková věž a hotel s restaurací. Pokud si chcete udělat pěkný výlet, navštivte Hněvín a vydejte se po stopách slavného magistra Kelleyho.

Historie hradu Hněvín

Vrch, na kterém hrad stojí, byl prý osídlen už v pravěku. První dochované zmínky o hradu pocházejí ze 13. století. V době husitských válek zůstal nedobyt, ale v době 30. leté války jej bohužel obsadili Švédové. Po jejím skončení byl na žádost měšťanů a příkaz císaře Ferdinanda III. zbourán, aby nikomu nepřipomínal válečné útrapy. K obnovení hradu došlo až na přelomu 19. a 20. století, kdy byla provedena výstavba věže a restaurace podle plánů Adolfa Swarzera tak, aby připomínala původní vzhled hradu.

Za druhé světové války byl hrad obsazen nacisty. Němci pod hradem dokonce vybudovali jeskyni, která sloužila jako přípravna k boji. Dodnes je přístupná. V 70. letech 20. století pak byla ve věži zřízena hvězdárna. Po revoluci v roce 1989 došlo na hradě k rozsáhlým opravám a dostal dnešní podobu. Zaujmout může nejen hvězdárna, ale i vyhlídková věž, která turistům nabízí nádherný výhled po celém okolí – na Krušné hory a České středohoří. Turisty ale také láká jméno věhlasného alchymisty Edwarda Kelleyho, s nímž bývá hrad Hněvín spojován.

Po stopách magistra Kelleyho

Edward Kelley (1555 – 1597) se proslavil jako alchymista, který společně s neméně známým alchymistou a mágem Johnem Dee (1527 – 1609) pobýval v Čechách za vlády císaře Rudolfa II. Pravda je ovšem taková, že císař neměl k oběma pánům příliš velkou důvěru a věnoval jim pouze jedinou audienci. Někdo jej údajně před nimi varoval a sdělil mu informaci, že Dee a Kelley jsou ve skutečnosti špehové anglické královny Alžběty. Císař se k alchymistům choval velmi chladně. Krátce nato byli obviněni z čarodějnictví a ukrývali se kde se dalo, například i v Polsku. Útočiště jim poskytl také Vilém z Rožmberka, a sice v Třeboni.

John Dee se nakonec vrátil do Anglie, kde po letech zemřel v chudobě a zapomnění. Magistr Kelley, který neprávem používal univerzitní titul, ačkoliv nedostudoval, dostal u císaře Rudolfa II. ještě jednu šanci. Tu využil dokonale a císař tak na vlastní oči mohl spatřit chemický pokus a transmutaci rtuti ve zlato. Kelley střídavě pobýval v Třeboni a v Praze. Měl typický vzhled čaroděje a pod delšími vlasy ukrýval uříznuté uši, o které přišel ještě v Anglii za své úřednické podvody. Společně s Johnem Dee čarovali, rozmlouvali s různými bytostmi a prováděli alchymické pokusy. Byli natolik silnou dvojkou, že si dokonce i půjčovali Johnovu ženu. Ta s Edwardem také čekala dítě, které se narodilo v Třeboni.

Uvěznění Edwarda Kelleyho na Křivoklátě

Pohled na město Most z kopce Hněvín
Pohled na město Most z kopce Hněvín

Návratem Johna Dee a jeho rodiny do Anglie v roce 1589 však blízké styky obou alchymistů končí. Kelleymu se ale nepodařilo navázat přátelský vztah s císařem a brzy skončil ve vězení, údajně za zabití dvořana Jiřího Hunklera, s nímž se Kelley pustil do křížku. Předtím však zažil poměrně plodné období, kdy získával tituly a rozmnožoval svůj majetek. Také se seznámil se svou ženou Johanou Westonovou z Mostu, se kterou bydlel ve Faustově domě v Praze a měl s ní syna Jana Adama Kelleyho.

Po souboji s Jiřím Hunklerem v roce 1591 se Kelley snaží uprchnout k Vilému z Rožmberka, avšak marně. Je dostižen a uvězněn z nařízení císaře, který už měl toho takzvaně dost, na hradě Křivoklátě. Otázkou je, proč měl skutečně Rudolf II. na Kelleyho takovou zlost, a co za tím vlastně stálo? Údajně mu vzkázal, že svobodu získá jedině tehdy, když císaři prozradí recept na výrobu zlata. Po necelých třech letech vězení ve věži Huderka na Křivoklátě se magistr Kelley pokusil o útěk. Při spouštění na laně z věže se mu však lano utrhlo a on spadl z velké výšky na zem. Rozdrtil si při tom nohu, a ta mu musela být amputována.

Útěk Edwarda Kelleyho z vězení na Hněvíně

Po krátkém pobytu na svobodě bylo rozhodnuto, že bude Kelley znovu uvězněn, a sice na mosteckém Hněvíně. Mohl se volně pohybovat po celém hradě a provádět zde své alchymistické pokusy. Na Hněvíně magistr Kelley také dokončil své dílo – Pojednání o kameni mudrců. Jeho žena, mostecká rodačka, mu důmyslně připravila lano k novému pokusu o útěk. Ale bohužel ani tento pokus o útěk nedopadl dobře. Kelley spadl do hradního příkopu a zlomi si i druhou nohu. Jeho žena na něj s povozem a sbalenými zavazadly čekala marně.

Císař Rudolf II. nakonec magistru Kelleymu udělil milost, ale do Anglie se alchymista již vrátit nesměl. Konec svého života strávil Kelley na Hněvíně, kde se léčil ze zranění a trpěl velkými bolestmi. Sám se ve svých 42 letech rozhodl ukončit svůj život a vypil jed.

Dnes můžete na Hněvíně navštívit alchymistickou Dílnu magistra Edwarda Kelleyho nebo různé akce věnované slavnému alchymistovi, například Den Magistra Kelleyho.



2 Komentáře Hrad Hněvín. Místo, kde spáchal sebevraždu alchymista Kelly

  1. Ano hrad Hněvín je nádherná stavba byl jsem tam několikrát s rodinou a vždy nás uvítal s neskutečnou krásou a hlavně historii jsem Lounak a je to krása se podívat z hradu do okolí

  2. Bydlel jsem v Mostě,ale to už je více než 50 let Vrch Hněvín byl naším cílem dost často při nedělních procházkách, které tenkrát byli hodně v módě, dnes jsou lidé líní.sedí doma a koukají do mobilů a PC.Rád bych se tam ještě jednou v životě podíval,ale asi zůstane jen u přání.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*