Na Island, zemi ohně a ledu, se sjíždějí cizinci z celého světa. Zejména tedy aby na vlastní oči spatřili obdivuhodnou krajinu plnou kopečků, vodopádů, studených ledovců, vařících gejzírů. Někteří nadšenci pak také pro zážitek ze starobylé vikingské kultury a jazyka, který se za tisíc let skoro nezměnil.
Anglicky umí na Islandu děti i senioři
Když přijedete na Island, jistě si vystačíte s angličtinou. Obyvatelé tento jazyk ovládají snadno a velmi dobře – učí se na všech školách již dlouhou dobu. Vzhledem k tomu, že obě řeči jsou germánské, se Islanďan naučí česky snáze než Čech.
Oprášit a ,,provětrat” si můžete také jiné světové jazyky jako je například němčina, francouzština nebo španělština.
Dánština na školách: nutné zlo
Většina lidí žijících na Islandu by měla také znát základy dánštiny. O té existuje mezi Islanďany spousta vtipů – a také mezi Nory a Švédy. Tento jazyk je blízkým příbuzným výše zmíněných tří řečí a má gramatiku i slovní zásobu velmi podobnou. Problém nastává u samotné mluvené řeči, která je rychlejší a obsahuje více typů samohlásek. Stává se tak někdy, že osoby, které se ve školy učily dánsky, se v praxi domluví jen na papíře.
Dánština přesto setrvává ve školních osnovách jakožto historický pozůstatek z dob, kdy Island politicky patřil Dánsku. To trvalo víceméně od středověku až do roku 1918, kdy se osamostatnil. Poté s ním ještě do roku 1940 sdílel krále, než se stal republikou.
Islandština je nejbližším příbuzným jazyka Vikingů
Pokud se chystáte na Islandu zůstat delší dobu, máte šanci něco málo pochytit i z národního jazyka – islandštiny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel, díky kterému by zjevně trvalo déle, než by v jazyku vznikly výraznější změny, si Island uchovává řeč, která se velmi podobá té, kterou mluvili Vikingové ve středověku – takzvané staroseverštině. Běžný Islanďan je tak schopen rozumět staroseverské sáze bez obtíží.
Slovní zásoba se rozšířila o mnoho moderních výrazů, mnoho jich však také vzniklo jako složeniny, místo aby byly přejaty z jiných evropských jazyků. Zatímco tedy většina indoevropských národů používá tu či onu formu slova ‘vegetarián’, na Islandu je to ‘grænmetisæta’ neboli jedlík zeleniny.
Chcete-li mluvit islandsky, musíte to opravdu umět
Může být náročné najít společnou řeč, neznáte-li správnou gramatiku a výslovnost. Islanďané jsou totiž na svou řeč náležitě hrdí a neradi slyší její prznění v podobě lámaných pokusů od cizinců. Nemusíte se naštěstí bát, že někdo bude výsostně uražen, když vyzkoušíte pár islandských frází. Možná tím leckoho taky potěšíte. Nicméně pokud něco nesprávně vyslovíte či vyskloňujete, budete pro místní jednak vypadat směšně, ale hlavně nebudou možná ani schopni rozumět, co jim říkáte.
Správnou výslovnost je třeba se naučit
Tato řeč zní cizímu uchu exoticky – existují v ní pro nás netypické hlásky. Například znělé a neznělé ‘th’, která známe z angličtiny. V islandské abecedě pro tyto hlásky existují speciální písmena ð a þ.
I běžná písmena z latinky nás však mohou překvapit. Psané ‘rn’ se vyslovuje spíše jako “rdn”, ‘sl’ zase jako “stl”, ‘hv’ jako “kv” nebo “kf”. Nejpodivuhodnější je výslovnost ‘ll’, která zní jako “tl” s lehkým cvaknutím jazyka, při kterém vzduch vychází koutky úst.
Zápis islandštiny je vlastně velmi fonetický, nicméně je třeba znát jeho zákonitosti a nedomnívat se, že čtený text můžeme přečíst jen tak “počesku”.
Úskalí islandské gramatiky
V islandském jazyce se pro podstatná jména rozlišují tři rody a čtyři pády, stejně jako v němčině. Skloňování je ovšem dvakrát bohatší díky určitosti (srov. něm. ‘ein’ x ‘der’), která se nevyjadřuje členem odděleným mezerou, ale na konci slova samého. Daný výraz je tak třeba sklonit nejen podle čísla a pádu, ale také podle určitosti:
[nějaký] pes = hundur[konkrétní] pes = hundurinn
[nějací] psi = hundar
[konkrétní] psi = hundarnir
Při ohýbání závisí na více faktorech
Větší obtíž nastává při doplnění podstatných jmen přídavnými jmény. Ta totiž mají nejen vlastní skloňování, které je u každého rodu i čísla jiné, ale ještě se dělí na silné a slabé formy, které se používají v závislosti na určitosti jmen podstatných. Slabá nebo silná mohou být i slovesa, která se řídí zákonitostmi pro nás někdy nepochopitelnými…
Na skloňování závisí i na samém začátku konverzace – při pozdravu. Pozdrav “sæll” znamená “šťastný” čili “buď šťasten”. Muže tedy zdravíme “sæll”, ženu “sæl”, skupinu mužů “sælir”, skupinu žen “sælar” a smíšenou skupinu “sæl”.
Pokud někdo z vás výzvu islandského jazyka přijme, nezbývá než popřát hodně štěstí.
Ohodnoťte tento článek:
