×
JenProCestovatele

Která strašidla můžete spatřit na českých a moravských hradech?

Strašidla na hradech

Pomalu končí sezóna a naše krásné hrady i zámky se chystají k zimnímu odpočinku. To však neznamená, že by snad na nich přestalo strašit. Nejenom, že se nadále připravuje spousta poutí a kulturních akcí, ale třeba také dušičkové setkání se strašidly. Pokud už návštěvu některého z romantických hradů nestihnete letos, dobře se připravte na další sezónu, která začne už brzy na jaře, zpravidla v dubnu. Za kterými strašidly se můžete vypravit?

Proč straší ve starých domech?

Není ničím neobvyklým, že ve starých budovách straší. Čím starší budova, která má svou historii, tím více je to možné. Tradují se všemožné historky, pověry i očitá svědectví osob, které by na Bibli přísahaly, že daná zjevení spatřily. K historii každého hradu či zámku se váží pohnuté příběhy i strašidelné pověsti o osudech jeho obyvatel. Pojďme si představit nejznámější strašidla, se kterými se můžete setkat v naší vlasti.

Kde není život, tam je smrt. Právě v opuštěných starých domech, vilách, hradech, zámcích či jiných objektech můžeme najít nejlepší předpoklady pro existenci nějakého strašidla. Navíc za zdmi stoleté historie se stalo tolik událostí, a ne jen šťastných, ale i tragických, že by nebylo možné, abychom nezachytili nějaký ten pozůstatek dob dávno minulých. Všude, kde se stalo něco, co bylo doprovázeno silnými emocemi, zůstává projekce této události. Mimo to se ve šlechtických rodech vyskytují třeba i strážní duchové nebo vykonavatelé dávných kleteb.

Bílá paní jako fenomén

Fenoménem až desítek našich hradů a zámků je takzvaná bílá paní, která pojmenovává přízraky všech nešťastných žen s pohnutými osudy, jež kdysi na daných místech žily. Dalo by se říci, že snad každý hrad má svou bílou paní jako své strašidlo. A nebývá to vždy jen o tom „jedna paní povídala“. Typickým vzhledem bílé paní je dáma v bílém dobovém oděvu s kuželovitým čepcem a závojem. Někdy mívá i rukavičky.

Asi nejznámější je Perchta, Bílá paní z Rožmberka, která se zjevuje na všech hradech a zámcích, které patřily Rožmberkům – pánům z růže, jejichž erbovní znak tvoří pětilistá růže. Objevuje se údajně na Rožmberku, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Třeboni a Telči. Důvodem vždy měla být předzvěst narození nového člena rodiny nebo varování před smrtí či nebezpečím.

Perchta z Rožmberka a její dopisy

Nešťastná Perchta byla manželka Jana z Lichtenštejna, který nebyl zrovna příkladným a pečujícím manželem. Dochovalo se 32 dopisů, které Perchta psala svému otci a bratrovi. Stěžovala si na velmi špatné zacházení. Uvězněná v nedůstojných prostorách trpěla hladem a zimou. Porodila dvě děti, z nichž mladší brzy zemřelo. Její manžel se o ni nezajímal a většinu času pobýval na cestách. Prý ji dokonce chtěl otrávit. Její život se stal utrpením, které skončilo až manželovou smrtí.

Perchta se naposledy zjevila na Rožmberku v době nacistické okupace. Vyděsila německé vojáky ve chvíli, kdy chtěli vztyčit vlajku s hákovým křížem. Tehdy jim prý řádně pohrozila…

Bílá paní na Šelmberku

Mstivá a nebezpečná je prý Bílá paní ze Šelmberka. Jedná se o příznak nešťastně zamilované mladé dívky, jejíž lásce nebylo přáno, a proto se mstí, zejména mladých milencům.

Kromě této Bílé paní se prý zjevovala další na Pernštejně, kde opět zvěstovala narození či smrt. Střídala barvu rukavic a závoje, podle čehož se dalo usuzovat, o jakou událost půjde. Když v roce 1631 padl poslední Pernštejn Vratislav, zjevila se prý na hradbách bez čepce a lomila rukama. Údajně se už po vymření rodu neobjevila. Ovšem zůstává záhadou, která z žen žijících kdysi na hradě to vlastně strašila a proč.

Další zajímavostí je například Bílá paní z hradu Okoř, o které se zpívá v písničce. Pravdou však je, že na Okoři nikdy žádná bílá paní nestrašila. Ale třeba na Točníku se prý nějaká vyskytuje, a dokonce tam kvůli ní nechtěl panovník Rudolf II., který tam měl jednou přenocovat. Údajně celou noc oka nezamhouřil…

Černá paní na Buchlově

Kromě bílých paní se také objevují například černé, modré či dokonce zelené paní. Na Buchlově se můžete setkat s Černou paní, která vystupuje z černého výklenku a varuje místní obyvatele před nebezpečím. Na černou paní ale můžete narazit i v Častolovicích, Náchodě nebo na Valdeku či v Novém Městě nad Metují.

Dámu v modrých šatech s kloboukem pak můžete spatřit v Nových Hradech v Jižních Čechách a Zelenou paní zase na hradě Helfštýně.

Kumburská Meluzína

Na Kumburku straší Bílá paní v podobě mladé dívky, která byla uvězněna ve věži svým otcem za to, že se spustila s obyčejným chasníkem. Jmenovala se Eliška Smiřická. Námět celé pověsti, ve které se vypráví také o závistivé sestře Kateřině, která Meluzínu připravila o její štěstí, se objevuje i v pohádce, kterou natočila Česká televize. Děj však byl pozměněn. Meluzína prý dodnes na hradě kvílí a straší jako připomenutí zrady a zbytečné smrti, která nastala po výbuchu střelného prachu při osvobozování uvězněné dívky neznámým rytířem.

Zazděná kostra novorozence jako obětina

Ve zdech mnoha hradů bývá nalezena zazděná lidská kostra, mnohdy i novorozence. Stojí za tím dochované tvrzení, že zdi při stavbě budou lépe sloužit a chránit daný objekt, pakliže se uskuteční lidská oběť v podobě mladé dívky nebo dítěte. Bohužel se nejedná o pouhou pověst. Na mnohých hradech se skutečně tyto kostry nacházely.

Právě ony nešťastnice v daných objektech straší, protože jejich duše nenalezla pokoje. Například v ruinách hradu Rokštejna se nalezla zazděná kostra novorozence, která měla zajistit pevnost a bezpečí hradu. Tyto pohanské zvyklosti byly běžné…

Dušičkové strašení na hradě

Protože se blíží Dušičky, zavzpomínejme na všechny mrtvé, ať už jsme je znali či ne. Některé hrady na závěr sezóny pořádají tyto akce, tak si je nezapomeňte náležitě užít!



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*