Menu
JenProCestovatele
Kolem světa

Město duchů Agdam. Proč do něj nikdo nesmí?

Největším mrtvým městem na světě je Agdam nacházející se v Náhorním Karabachu. Ovšem moc se neradujte. Mrtvé město znamená, že v něm nic není a nepotkáte tam ani nohu. Jedná se o zbořeniště, město duchů. Turisty však může zajímat jeho historie a události, které k této zkáze vlastně vedly. Do města jezdit smysl příliš nemá. Nachází se v oblasti rozsáhlého minového pole hlídaného vojáky a je tam vstup zakázán. Přesto některé zvědavce láká…

Válka v Azerbajdžánu připravila tisíce lidí o domov

Město se stalo obětí války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v devadesátých letech. V roce 1993 ho opustilo veškeré obyvatelstvo poté, co bylo ostřelováno. Během války v této oblasti zemřely brutálním způsobem tisíce lidí, a to včetně dětí. Mrtvé město je symbolem neskutečné destrukce a zkázy. Válka v Karabachu v letech 1991 – 1993 připravila o život asi 30 000 lidí a další množství přišlo o své domovy, protože došlo k vystěhování a migraci.

Agdam bylo kdysi velké město srovnatelné s dnešním hlavním městem Karabachu Stepanakertem, které je od něj vzdáleno asi 26 km. Do Agdamu se dá dostat z malého městečka Askeran. Kousek za ním prý stojí první tank, který vjel za války do Agdamu.

V kdysi velkém a vzkvétajícím městě však dnes nenajdete nic jiného než chátrající ruiny, kterými prorůstá, naštěstí živá, příroda. Mešita je zachována téměř celá, ale z její vnitřní výzdobu bohužel nic nezbylo. Spousta budov byla vypálena, a posléze rozkradena. Z muslimské mešity se stala leda tak stodola pro skot a prasata.

Víno a rušné tržnice jsou dávnou minulostí

Dříve se ve městě nacházely rušné tržnice a rozlehlé vinice, ze kterých pocházela spousta významných odrůd. Zajímavostí bylo i muzeum chleba. Město, ve kterém žilo skoro 50 000 obyvatel – z větší části muslimů, je dnes zcela prázdné. Původně bylo založeno v 18. století, přičemž status města získalo v roce 1828.

Muzeum chleba bylo první v bývalém Sovětském svazu a druhé na světě. Bylo zřízeno v roce 1983 ve starém mlýně z 19. století. Nacházel se v něm mechanický mlýn s kapacitou mletí 8 – 10 tun pšenice denně a také čistič zrna či další ukázky nástrojů, hrnců a pekařského náčiní. V muzeu byly představovány různé druhy tradičních chlebů z mnoha okolních oblastí.

V roce 1992 na muzeum zaútočily arménské ozbrojené síly. Raketa po svém výbuchu zapříčinila požár, při kterém vyhořelo 1500 muzejních exponátů.

Minové pole hlídají ostřelovači

Na frontové linii se nachází několikakilometrové minové pole, které je pod dozorem arménské armády. Ovšem všechno se uhlídat nedá. Pokud někdo touží po tom vydat se za dobrodružstvím a potulovat se kolem, skutečně riskuje krk. Spousta min ještě čeká na svou příležitost. Oblasti, které byly již s jistotou zbaveny min, jsou označeny cedulemi s nápisy HALO TRUST.

Těžko říct, zda se mrtvá oblast někdy probudí k životu. V okolním obyvatelstvu vyvolává nedávno proběhlý válečný konflikt stále živé vzpomínky, hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem jsou dosud velmi nejisté a prozatím nikdo nemá zájem na tom, zapomenout na staré křivdy a vybudovat z Agdamu nové město.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Město duchů Agdam. Proč do něj nikdo nesmí?