V jihlavském okrese a vysočinském kraji se nedaleko známého a malebného městečka Telč nachází městys Mrákotín, k němuž patří také osady Dobrá Voda a Praskolesy. Obec má zajímavou historii a Dobrá Voda se dokonce stala i vyhlášeným poutním místem, které můžete navštívit. Co víme o historii této oblasti, která se může pyšnit i krásnou přírodou Českomoravské vrchoviny?
Historie obce Mrákotín
První zmínka o Mrákotínu pochází z konce 14. století. Tehdy patřil k hradu Štamberku, který se nachází poblíž, později se stal součástí telčského panství, k němuž náležel až do 19. století. Od 16. století se stal Mrákotín městečkem a od roku 1869 se k němu přidružila vesnice Dobrá Voda. Pod názvem Dobrá Voda existují desítky vesnic, poutních míst a studánek a pramenů či lázní po celé České republice i Slovensku. Významné v obcích s těmito názvy bývají rovněž spolky dobrovolných hasičů. V Dobré Vodě u Mrákotína takový spolek existuje od 19. století a má dnes přes padesát členů. Dobrá Voda má ale i jiná lákadla pro turisty a svou samostatnou zajímavou historii, o níž si povíme dál. Od roku 1950 se pak k Mrákotínu přidaly ještě Praskolesy.
Kamenolomy u Mrákotína
Mrákotín je pověstný tím, že se na tomto místě a v jeho okolí těšila žula. V 19. století měl v těchto oblastech velký význam kamenoprůmysl, především těžba a zpracování žuly. Z Mrákotína pochází monolit umístěný v roce 1923 na třetím nádvoří Pražského hradu a rovněž i kašna v zahradách pod hradem. Pyšnit se místní žulou může také nedaleká zvonička v Dobré Vodě postavená z mrákotínské žuly z roku 1936. Dnes jsou kamenolomy v okolí Mrákotína technickou památkou.
Památky Mrákotína: kostel svatého Jiljí
Mezi další památky Mrákotína patří zatopený lom V Hoře, kašna na náměstí z roku 1813, kovárna z roku 1793, z níž je dnes restaurace, hřbitovní kaple svatého Františka Serafínského a především pak kostel svatého Jiljí ze 14. století, díky němuž se Mrákotín stal sídlem farnosti, pod níž spadá dalších šest okolních obcí.
Kostel svatého Jiljí je římskokatolický chrám, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. První zmínka o kostele pochází z roku 1398. Postupně byl přestavován, v letech 1806–1807 byla takřka celá stavba nahrazena klasicistní novostavbou podle projektu Johanna Zeissla. Z původního kostela zůstalo pouze kněžiště s křížovou klenbou, které se stalo boční kaplí, a funkční sakristie. Původní loď byla zbořena a kolmo na její osu byl postaven nový, větší jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží v jižním průčelí. Do druhé světové války byl v okolí kostela hřbitov.
Dobrá Voda a bývalé Jáchymovy lázně
Za zmínku ale určitě stojí i část Mrákotína s názvem Dobrá Voda, která se nachází o 1,5 km dál. Tato malá vesnička již v 17. století proslula jako vyhlášené Jáchymovy lázně se sirno-železitým pramenem. Lázně byly pojmenovány po svém zakladateli, hraběti Jáchymu Slavatovi. Dnes je v budově bývalých lázní penzion s restaurací.
Významnou památkou Dobré Vody je kostel svatého Jáchyma, který byl původně hornickou kaplí založenou Jáchymem Slavatou v roce 1682. Kaple byla zasvěcena svatému Jáchymovi, patronu horníků. V okolí se totiž nacházely stříbrné doly, jejich činnost ale neměla dlouhého trvání. První zmínka o těchto dolech pochází z roku 1541.
Poutní místo: kaple svatého Jáchyma
Kostel má půdorys ve tvaru latinského kříže, nový zvon, původem z kostela svatého Vojtěcha u Studnic, byl umístěn v roce 2000 a o pět let později byl v rámci nové rekonstrukce u kostela také vybudován pomník zdejším stříbrným dolům, který tvoří kámen s reliéfem permoníka. Poblíž kaple na úpatí kopce vyvěral pramen vody s léčivými účinky, což bylo právě podnětem k založení lázní. V současné době je sveden do restaurace a penzionu, které se nacházejí na místě bývalých lázní.
Kaple svatého Jáchyma je určitě pěkným místem na výlet, je od ní také krásný výhled na okolní přírodu, protože se nachází v nejvyšším bodě této oblasti. Rovněž se zde konají bohoslužby. V okolí byste také neměli vynechat překrásné město Telč a nedalekou zříceninu hradu Štamberk.
Zdroje: wikipedie, Poutní místa Moravy a Slezska: František Odehnal, vysocina.eu
