×
JenProCestovatele

Ostrov, který nikdy neexistoval, a jiné kartografické přehmaty

chyby v mapách

Zhruba před šesti a půl lety noviny hlásily, že zmizel z mapy světa celý ostrov. Zeměpisci na základě výpravy zjistili, že ač byl vyznačen v mnoha mapách, Sandy Island mezi Austrálií a Novou Kaledonií doopravdy neexistuje. Lidské poznání není vždy bez chyby, a tak se i v dnešní době máme čemu divit, když se v mapách odhalí omyl či nepřesnost. Zdaleka nevíme všechno…

Přízračný Písečný ostrov se v mapách udržel po staletí

První zmínka o Písečném ostrově pochází z konce 19. století, kdy tudy proplouvala Velocity, velrybářská loď. Ostrov se dostal do několika map – německé mapy z roku 1881, australského námořního manuálu, ba dokonce mapy britského námořnictva – tam ovšem tečkovanou čarou. Zakreslovalo se totiž všechno, na co by lodě mohly nešťastně najet.

Zatímco některé mapy Sandy Island nikdy nezaznamenaly a další u něj uvedly zkratku ED – Existence Doubtful (existence nepravděpodobná), jiné jej nesmazaly ani na konci minulého století. V roce 1979 zmizel z mapy Francouzské hydrografické společnosti, na veřejnost se záhada ostrova dostala v roce 2000 na podnět skupiny radioamatérů. Mapy Google jej odstranily koncem roku 2012, kdy byla jeho neexistence potvrzena výzkumnou výpravou doktorky Marii Seton.

Zajímavé je, že zatímco ostrov byl předtím na satelitních snímcích Googlu z pochopitelných důvodů vyznačen jen jako černá skvrna, nyní v této mapě sice najdete jen vodu, ale pod ní jakoby prosvítal ten samý obrys ostrova – přestože tam byla naměřena hloubka 1400 metrů.

Internetoví trollové se na senzaci vyřádili po svém

Alastair Bonnett se ve své knize Ztracená místa, tajná místa a jiné záhady na mapě světa zmiňuje o desítkách fotografií různých staveb a dokonce i dinosaurů, které podle Google Earth mají vyobrazovat krajinu na Písečném ostrově – mapa neexistující pevniny samozřejmě přitáhla vtipálky. Bohužel tato díla lidské fantazie už asi nenajdete ani na webu – mně se tedy nepoštěstilo…

Záhada fantomového ostrova: domněnky i možná řešení

Dalo by se domnívat, že se jedná o ostrov Sandy I., načrtnutý o století dříve kapitánem Cookem, který byl na mapě pouze přesunut o stovky mil dále. Chybě v mapování nasvědčuje to, že obě lokace jsou na stejné zeměpisné šířce. Cookův ‘Písečný o.’ se nachází u Nové Kaledonie a kapitán tedy nejspíše zamýšlel zaznačit jakousi součást tamějšího útesního útvaru. Souvislost mezi těmito dvěma ostrovy však nebyla prokázána a není jasné, zda je to opravdu tak.

Padla i otázka, jestli to nebyla past – na způsob tzv. papírových měst, o kterých jste se možná dozvěděli třeba v young-adult románu Johna Greena Papírová města. Kartografové někdy do mapy zakreslili vymyšlené město, podle kterého se snadno poznalo, zda někdo jiný případně porušil autorské právo a mapu zkopíroval. Toto se ovšem nepraktikuje při tvorbě námořních map, říká australské námořnictvo.

Dalším, podle dr. Setonové pravděpodobným vysvětlením je, že námořníci v předminulém století mohli na hladině spatřit vrstvu pemzy, porézní sopečné horniny, která na vodě plove. Po výbuchu sopky může do vody napadaná pemza vytvořit ostrůvky o velikosti několika stovek či tisíců kilometrů čtverečních a urazit po moři velkou vzdálenost.

Člověk je tvor omylný…

Snadno si asi představíte, jak těžko se v minulosti moře mapovalo. Námořníci mohli ve vlnách snadno vidět přeludy, splést si velrybu s ostrůvkem (nebo něco špatně změřit)… Ale ani tehdy se chyby nebraly úplně lhostejně. Existovaly dokonce speciální výpravy, které měly ověřovat existenci ostrovů na mapách. V roce 1875 Britské královské námořnictvo údajně muselo z mapy tichomoří odstranit 123 ostrovů!

Chyby v mapách nebyly žádná vzácnost

Nepřesných a špatných map ze starých dob najdeme více. Na konci 16. století například vznikla mapa Irska, která byla prý tak velkého formátu, že v ní zela prázdná místa. Její tvůrce Battista Boazio ji potřeboval nějak vyplnit, a tak si navymýšlel pár vlastních pojmů, třeba Baptiste’s Rock – skálu, již ,velmi skromně’ pojmenoval po sobě.

Velikým faktorem byla nevědomost o existenci Ameriky, která trvala ještě léta po jejím objevení. Čtrnáct let po doplutí Kolumba na nový kontinent byla vytištěna mapa ukazující svět z pohledu na severní pól. Na této mapě východ Ameriky postupně přechází v Asii a v oceánu mezi Evropou a Amerikou se nachází jak Kuba, tak i Japonsko.

Španělé navíc také ještě v 17. století pokládali Kalifornský poloostrov na severozápadě dnešního Mexika za ostrov a toto přesvědčení se drželo i poté, co se zeměpisci vyvedli z omylu – dokud sám Ferdinand VI. v roce 1747 neprohlásil, že se o ostrov nejedná.

Nepřesnosti v mapách mohou mít fatální následky – třeba i smrt v buši

Že je Amerika od Asie oddělena oceánem, to je velmi mylná představa, ale přece jen před několika staletími prostý evropský lid ovlivňovala jen nepřímo (v souvislosti s politikou a ekonomikou určitých zemí). Nyní ovšem máme celou planetu přímo před očima – stačí zapnout počítač. Špatně vytvořená mapa tak může mít větší či menší dopad na život jakéhokoli občana, který ji právě použije.

Pro Texasanku Lindsay Diaz byla tím následkem dokonce demolice jejího domova. V roce 2016 se jedna demoliční firma, orientujíc se Google mapami, vydala zbourat určený dům. Domy ležely sice na různých ulicích, ale měly stejné číslo popisné – a tak se stala chyba. Společnost vinila Google, ale ten za to z právního hlediska neručí, protože v podmínkách užití map stojí, že uživatel mapy používá na vlastní zodpovědnost.

Mapy společnosti Apple svou chybou ohrozily na životě výletníky směřující do města Mildura v australské provincii Victoria. Chyba byla objevena v říjnu 2012 a byla opravena. Špatně zaznačená pozice města totiž vedla motoristy doprostřed nespoutané divočiny, kde není žádný zdroj pitné vody a teploty mohou dosahovat 46° Celsia. Policie musela zachraňovat několik takto uvízlých řidičů. Někteří byli bez jídla a vody i 24 hodin!



1 Komentář Ostrov, který nikdy neexistoval, a jiné kartografické přehmaty

  1. Copak někde nějaký ostrov, ale i tady u nás se toto děje. Digitalizace katastru a hned mám o pár hektarů, ze kterých jsem platil celé roky daně, méně.
    A parcely, které byly vráceny v restitucích vlastníkům, ti je po x letech prodali, dnes opět ve vlastnictví státu.
    A na základě čeho že jsou zase napsány na stát?? No přeci na základě „vyvlastňováků“ z let padesátých!!
    No nežijeme v absurdistánu??

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*