Pantheon, unikát římského světa. Těchto 9 věcí jste o něm možná nevěděli

Pantheon je jednou z nejzachovalejších památek starověkého Říma. Jedná se o unikátní, dva tisíce let starou budovu, která byla postavena na dnešním náměstí Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna jako „chrám všech bohů“. O římském Pantheonu toho bylo napsáno mnoho, nicméně stále se najde několik věcí, které o této monumentální stavbě nejsou příliš známé. Co jste o Pantheonu, jedné z vůbec největších historických zajímavostí, pravděpodobně nevěděli?

Ještě před tím, než byl postaven současný Pantheon, se na tomtéž místě nacházela stavba jiná. Nechal ji postavit Marcus Agrippa, spolupracovník Augustův, cca v roce 25 př. n. l. na počest zakladatele Říma Romula. V roce 80 n. l. tato stavba vyhořela a za císaře Domitiána byla postavena znovu. Další požár Pantheon postihl zhruba o čtyřicet let později. Dnešní podoba chrámu pochází z doby císaře Hadriána (117–138), který nechal Pantheon po požáru přestavět.

Nyní se již pojďme podívat na slibovaná nepříliš známá fakta týkající se této impozantní pamětihodnosti. O čem se v souvislosti s římským Pantheonem příliš nemluví?

1. Důvod stavby římského Pantheonu je neznámý

Pantheon v řečtině znamená „všichni bohové“, což je také důvodem, proč se o této stavbě hovoří jako o chrámu všech bohů. Původně zamýšlená funkce Pantheonu však není známá – například nevíme, zda byl zasvěcen veškerému římskému božstvu, nebo jen některým bohům. Někteří vědci navíc upozorňují na to, že pojmenování stavby ještě nemusí nutně korespondovat s jejím účelem – název mohl být zvolen například proto, že stavba vzhledem ke své kráse a velikosti automaticky vzbuzuje pocity úcty.

2. Není jisté, kdo Pantheon postavil

Nejasnosti panují také ohledně toho, kdo vlastně Pantheon postavil. Víme, že jej nechal postavit císař Hadrián ve 2. století n. l. poté, co původní budova vyhořela. Obecně se má za to, že odpovědným architektem a autorem přestavby byl řecký architekt a sochař Apollodorus z Damašku, nicméně jedná se o pouhé spekulace.

3. Nápisy na stěnách chrámu jsou poněkud zavádějící

U vstupu do Pantheonu je vyryt nápis M.AGRIPPA.L.F.COS.TERTIUM.FECIT, který v překladu znamená, že autorem stavby byl konzul Marcus Agrippa (spolupracovník císaře Augusta). Ten zde sice skutečně nechal postavit velkolepý chrám, ovšem jednalo se o budovu, která kolem roku 80 vyhořela. Nynější Pantheon nechal postavit Hadrián, jenž se pouze rozhodl zmíněný nápis zachovat.

4. Sloupy Pantheonu pocházejí z Afriky

Masivní vstupní portikus Pantheonu podpírá celkem 16 masivních žulových sloupů. Skoro se až nechce věřit tomu, že sem byly převezeny až z dalekého Egypta. Sloupy, které byly vytesány v egyptských horách, se do Říma dopravily po Nilu přes Alexandrii, odkud byly po moři přepraveny do Itálie.

5. V roce 609 se Pantheon stal křesťanským chrámem

Na počátku 7. století se z tohoto původně pohanského chrámu stal chrám katolický. V roce 609 byl Pantheon zasvěcen Panně Marii a mučedníkům, jejichž ostatky zde byly údajně pohřbeny. Důvodem prý byly stížnosti místních křesťanů na to, že je sužují a straší pohanští duchové, kteří v Pantheonu přebývali.

Přeměna na křesťanský chrám Pantheon zachránila před chátráním – díky tomu, že se nikdy nepřestal využívat, je dnes jednou z nejzachovalejších antických památek.

6. Každý rok se Pantheon zasype okvětními lístky růží

Každoročně během svatodušních svátků, tzv. Letnic, se Pantheon zasype okvětními plátky růží, které jako by pršely z vrcholku kupole. Symbolizují seslání Ducha svatého na apoštoly po Kristově smrti – díky tomuto aktu získali apoštolové schopnost hovořit všemi jazyky světa, a tak mohli bez problému dostát svému poslání šířit Boží slovo.

Pokud si návštěvu Pantheonu naplánujete právě na den Letnic, můžete tuto unikátní podívanou zažít na vlastní kůži. Není nutné v tento den platit žádné zvláštní vstupné, připravte se však na to, že si na vstup do chrámu s největší pravděpodobností nějakou dobu počkáte.

7. Zdi Pantheonu jsou šest metrů široké

Jednou ze zajímavostí spojených s římským Panteonem je to, že jeho masivní betonová kupole nedisponuje žádnou speciální oporou. Takové uspořádání stavby je umožněno kombinací několika faktorů. Jedním z nich jsou podpůrné oblouky ve stěnách, jejichž šířka činí úctyhodných šest metrů.

Důležitou roli hraje také adekvátní hustota betonu použitého na stavbu kupole a tloušťka stěn kupole, které se směrem ke středu postupně zužují. To je ostatně důvodem, proč kupole zvenku působí mírně zploštěle.

8. Pantheon je místem odpočinku významných osobností

V chrámu je pohřbeno několik významných osobností včetně prvního krále sjednocené Itálie Vittoria Emmanuela II., který byl korunován v roce 1861. Nachází se zde také hrobka jeho nástupce Umberta I. a jeho manželky královny Margherity, které vděčíme za vynález stejnojmenné pizzy.

V Pantheonu byl dále pohřben například proslulý malíř Raffael Santi se svou snoubenkou, malíř Anton Raphael Mengs, architekt Baldassare Peruzzi, skladatel Arcangelo Corelli nebo barokní mistr Annibale Carracci, autor úchvatných nástropních fresek v paláci Farnese, jednom z nejvýznamnějších paláců v Římě.

9. V Pantheonu se natočilo několik kultovních filmů

Celý Řím je doslova napěchovaný působivými historickými památkami, krásnými náměstími, fontánami a dalšími zajímavostmi. Není proto divu, že je oblíbeným místem filmařů. Samotný Pantheon je možné vidět ve dvou dobře známých filmech – v thrilleru Andělé a Démoni a v kultovním filmu Prázdniny v Římě.

Zdroje: citywonders.com, througheternity.com, theromanguy.com, wantedinrome.com, romecabs.com, wikipedia.org