×
JenProCestovatele

Proč nás přitahují záhadná místa a co rozhoduje o genius loci?

Záhadná místa a genius loci

Za nejnavštěvovanější místa, která lákají turisty, byla vždy považována ta, na kterých se něco významného stalo. A vlastně je úplně jedno, zda šlo o temné a tragické události s negativním dopadem pro celou společnost, anebo naopak o prostory nabité pozitivní energií. Dá se říct, že obojí láká stejně. Právě jakýsi duch konkrétního místa a tajemství ukrytá všude kolem fascinují lidstvo už od nepaměti. Jak bychom mohli charakterizovat genius loci, a která místa turisté preferují?

Genius loci znamená duch místa

Výklad latinského slovního spojení “genius loci” může být různý. Doslovně znamená “duch místa”. V podstatě jde o jakousi atmosféru konkrétního místa, které v člověku vlastně vždy vzbuzuje různé pocity, jinak tomu snad ani nemůže být. I prostory totiž mají svou energii, která je utvářená událostmi, které se v nich staly, a lidmi, kteří na daných místech žili. Jinak se cítíme na hřbitově, ve stovky let starém opuštěném domě, a jinak zase v supermarketu.

Filozof, spisovatel a geolog Václav Cílek říká, že: „Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, kvůli čemu lezeme po rozhlednách.“ Ve svých knihách vybízí k ochraně krajiny, správnému hospodaření s půdou, úctě k přírodě a krajině našich předků, k životu v souladu s přírodou, k udržení tradic a k vlastenectví. Malebně a sugestivně popisuje nejrůznější místa naší vlasti, a to jak z pohledu geologa a klimatologa, tak i filozofa. Zamýšlí se nad současných chodem světa a neustále poukazuje na to, že něco není v pořádku a něco se muselo stát.

Otevřeně kritizuje moderní dobu, nadnárodní korporace, digitální média, technologie, ekologickou krizi, neúctu člověka k původnímu stavu krajiny a dědictví našich předků, i potlačení národního cítění. Poukazuje na případné hrozby z možného nadcházejícího prolínání kultur a náboženství a přemýšlí nad tím, jakým způsobem by bylo možné uchovat národní dědictví pro příští generace. Je třeba místa ctít a zachovat jejich ducha…

Hrady a zámky lákají romantické duše

Každé místo má svůj náboj. Proto lidé rádi cestují. Například hrady a zámky nejvíce lákají romantické duše a všechny milovníky historie. Jejich kouzlo spočívá v zachování původní atmosféry, která nám umožní alespoň na chvíli v myšlenkách cestovat časem. Nejde jen o národní bohatství, historickou stránku a estetiku. V každém hradě či zámku občas straší a neexistuje snad objekt, který by neměl své domácí strašidlo, na kterém si často konkrétní objekt buduje svou popularitu. Pravdou však je, že mnohé přízraky a zjevení byly spatřeny, nebo se objevují, vždy v konkrétním období a z konkrétních důvodů.

Mezi nejnavštěvovanější hrady a zámky naší republiky, na kterých se často natáčely i filmy a pohádky, patří například Karlštejn, Lednice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Kroměříž nebo Křivoklát. Je třeba však počítat s tím, že přes hlavní sezónu v nich příliš soukromí nenajdete a čekací doba na pokladnu může být delší, než vám bude příjemné. Přesto jejich návštěva rozhodně stojí za to!

Urbex – staré domy a opuštěné objekty ukrývají tajemství

Kdo má rád větší klid, volí staré opuštěné objekty, ve kterých najde neméně historických artefaktů a duchů, avšak estetická stránka a čistota může značně pokulhávat. Ne vždy jsou tyto návštěvy bezpečné, a rozhodně by se také dalo říci, že nejsou legální. Pokud se nejedná o soukromý nebo udržovaný objekt, vstup cizím osobám do něj nepřísluší. Právě ono dobrodružství však láká mnohé zvědavce a příznivce takzvaného urbexu, přesněji řečeno “urban exploration”.

Jde o nelegální vstup do opuštěných objektů za účelem adrenalinového dobrodružství a zábavy, přičemž nedochází k žádným krádežím ani znehodnocování majetku. Lidé se tam zkrátka jen chtějí podívat. Místa se přísně tají, a to hned z několika důvodů. Jednak kvůli možnému postihu a zabránění vstupu, ale také proto, aby tam nechodil každý, nenocoval, nekradl či znehodnocoval konkrétní objekt. Lidé, kteří se věnují urbexu, mají ke starým objektům a duchu daného místa úctu.

Poutní místa nabíjejí pozitivní energií

Dalšími často navštěvovanými místy jsou poutní místa, studánky a další spirituálně nabitá místa, kde například docházelo ke zjevení svatých a podobně. Tato místa mají silný pozitivní náboj a o většině z nich se tvrdí, že mají tu moc uzdravovat. Po celém světě jich je bezpočet a víme, jakou sílu může mít víra a modlitba. Tato svatá místa lákají věřící i nevěřící návštěvníky a bezesporu patří ke kulturním, duchovním a národním bohatství.

U nás to mohou být kostelíky, kapličky, zvoničky, studánky, místa zjevení panny Marie a mnohé další. Ke každému se váže příběh a je třeba k nim chovat obzvláště velkou úctu, kterou už tak nějak přirozeně vzbuzují. Ze známých míst naší republiky jsou to například Cvilín, Velehrad, Svatý kopeček u Olomouce, Hostýn, Zlaté hory, Svatá hora a podobně.

Hřbitovy mají v oblibě introverti

Takovým zajímavým a lákavým místem může být také docela obyčejný hřbitov. Velkému zájmu a úctě se těší židovské hřbitovy, už kvůli nelehkému osudu celého židovského národa a těžkých dob holocaustu. Ale i křesťanské hřbitovy bývají navštěvovány v různých městech po celé naší republice, a to nejen proto, že je na nich například pochována některá významná osobnost nebo náš vlastní příbuzný.

Hřbitovy mají docela hodně rádi introverti. Jednoduše proto, že je na nich klid. Člověk může v tichosti rozjímat a nikdo jej neruší. Splývá sám se sebou, svou samotou a krajinou. Pocity na hřbitově vždy nemusí být negativní a nemusí v nás tato návštěva vyvolávat úzkost či strach z vlastní smrtelnosti. U smířeného člověka dochází k přijetí přirozeného koloběhu života a nalezení pokoje ve vlastní duši.

Osvětim navštěvují lidé z úcty i zvědavosti

Místa, která vzbuzují silné emoce, bývají obvykle ta, kde se stalo nějaké bezpráví nebo velká tragédie. Příkladem může být Terezín, Osvětim nebo pražské židovské město Josefov. Na těchto místech se ze zcela pochopitelných důvodů lidé obvykle necítí vůbec dobře. Duch místa je příliš silný. Připomíná hrůzy, které se tam udály.

Místa, která mají svou historii, by měla být uchována a nikdy bychom neměli zapomínat na to, co se na nich stalo.

Menhiry v České republice

Tajemnými místy jsou i oblasti, v nichž se nacházejí menhiry. Vyskytují se také u nás. Jde o velké kameny, které jsou jakoby zasazeny do země. Často připomínají lidskou postavu a podle toho také obvykle nesou svůj název. Příkladem může být třeba Kamenný pastýř, který se nachází u Klobouků na Slánsku. Je vysoký 330 cm a býval obklopený devíti kameny rozmístěnými do kruhu. Na Slánsku se menhirů nachází více, jeden byl opětovně vztyčen v roce 2003. Na jiném se nachází rytina latinského kříže.

V Praze – v Dolních Chabrech můžeme najít Zkamenělého slouhu a na Žatecku Zakletého mnicha. Po celé republice se jich nachází hodně a těší se velké návštěvnosti turistů a badatelů. Kameny byly na daném místě jistě vztyčeny z jistého, snad i rituálního či magického důvodu a neměly
by být nikdy pokládany nebo ničeny. Mohou být staré až několik tisíc let a i ony utvářejí genius loci…



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*