×
JenProCestovatele

Tajemné Kounovské řady. Jedná se o keltskou památku či mimozemské dílo?

Kounovské řady

Na území naší republiky se nachází celá řada tajemných míst, o jejichž původu či účelu můžeme leda tak spekulovat. Mnohé z nich vzbuzují otázky, jsou navštěvovaná turisty, a třeba i ezoteriky, kteří dokáží vnímat jejich pozitivní či negativní energie. Jedním ze zajímavých míst, které určitě stojí za návštěvu, jsou Kounovské řady v přírodním parku Džbán v Čechách.

Kamenné řady Kounov připomínají menhiry

Kamenné řady nedaleko vesnice zvané Kounov poblíž Rakovníka se těší velké návštěvnosti turistů. Možná proto, že se jedná o místo, které vzbuzuje spoustu otázek. Na vyvýšené plošině se nachází přibližně 2 000 velkých kamenů o průměru přibližně 80 centimetrů, které jsou uspořádány do 14 rovnoběžných řad. To už rozhodně stojí za pozornost! Neznáme ani jejich stáří, ani účel či původ. Připomínají menhiry, proto se spekuluje i o jejich případném keltském původu, ale vše zůstává stále obestřeno tajemstvím. Archeologové jsou prozatím bezradní…

I když se jedná o dílo, které zřejmě vykonala lidská ruka, muselo to dát opravdu hodně práce – jeví se to pomalu až nad lidské možnosti. A proč by to vlastně někdo vůbec dělal? Objevují se i spekulace, že za tím stojí UFO…

Kdo objevil Kounovské řady?

Kdo vlastně tyto souměrně uspořádané kamenné menhiry objevil? Byl to kounovský učitel Antonín Patejdl, který se jimi začal zabývat v roce 1934. Zjistil, že vzdálenost mezi jednotlivými kameny činí 11 – 18 metrů a objevují se i další nepravidelnosti. Zapátral v nedaleké historii a objevil, že ještě koncem 19. století tvořila jedna z řad kamenný kruh o průměru 5 metrů.

Postupné výzkumy kamenů a jejich okolí definitivně potvrdily, že tento úkaz nemohla vytvořit příroda sama od sebe a stojí za tím člověk. V 70. letech 20. století pak výzkumníci také některé kameny pojmenovali. Největší kameny Kounovských řad se tedy jmenují Gibbon a Pegas. Druhý zmíněný kámen byl pojmenován podle puklin na svém povrchu, které připomínají souhvězdí Pegas. Gibbon vážící odhadem 6 tun, který objevil už učitel Patejdl, dostal své jméno podle ceny Zlatý gibbon, která byla v 70. letech 20. století udělena mladým badatelům, jež se o Kounovské řady zajímali.

UFO nebo astronomický kalendář?

V obvodu Gibbonu archeologové objevili opracovaný výřez do tvaru písmene “V”. Další výzkumy v 90. letech 20. století zjistily, že v době vzniku kamenných řad se na daném místě nacházela volná plošina bez stromového porostu porostlá vřesem. Nedaleko byla pole. Archeologové začali uvažovat, že se jedná o menhiry, jakési keltské hradiště, místo keltských rituálů či jejich pohřebiště.

Z dalších možností se nabízela pravěká observatoř, astronomický kalendář, pravěké závodní dráhy nebo ohraničení určitého území. Navigační systém pro UFO už je ale varianta poměrně dost přitažená za vlasy. Nejčastěji se výzkumníci přikláněli k možnosti jakéhosi pohanského kalendáře. Před pár lety se dokonce v tisku psalo, že jeden důchodce z Kralup nad Vltavou se domnívá, že tyto kamenné řady vytvořili Schwarzenbergové, kteří se na tomto místě pokoušeli pěstovat chmel. Ovšem vědci tento názor samozřejmě nepotvrdili.

Naučná stezka Kounovské řady

Od 80. let minulého století do míst, kde se nacházejí tajemné kamenné řady vede naučná stezka pro zvídavé turisty. Je dlouhá přes 2 kilometry a má celkem 11 zastávek. Pokud si chcete udělat s rodinkou výlet, máte možnost. Stezka je přístupná po celý rok. V okolí si můžete udělat zastávku u barokní kaple svatého Vojtěcha nad Kounovem, anebo si prohlédnout zříceninu hradu Pravda, který se nachází v zalesněné oblasti přírodního parku Džbán.

Zajímavá je také expozice nacházející se v domě U Tří lip v Kounově. Najít zde můžete dokumenty, které poukazují na dosavadní výzkumy Kounovských řad a přibližují také historii obce a jejího okolí.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*