V Jihlavě mají tajemné svítící podzemní chodby. Prý se tam dějí paranormální jevy

Okresní a krajské město na pomezí Čech a Moravy. Taková je Jihlava s bohatou historií od 13. století, kdy byla založena jako původní hornické město s rozsáhlou těžbou stříbra. Kam až sahají dějiny Jihlavy a co všechno v tomto městě a jeho okolí navštívit? Nalákat vás mohou tajuplné katakomby, kde se prý dějí zvláštní věci

Město Jihlava se proslavilo těžbou stříbra

Název města Jihlava byl odvozen od kupecké osady u kostela svatého Jana, která se nacházela poblíž stejnojmenné řeky. Původní název této řeky však zůstává dosud záhadou. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1233, v níž řád německých rytířů prodává svůj majetek želivskému klášteru, včetně správy kostela v Jihlavě. Město bylo tehdy v držení markraběte Přemysla a královny Konstancie, o pár let později se Jihlava vrátila do správy panovníka Václava I.

Nové město přinesla zejména těžba stříbra, která zapříčinila stěhování nových obyvatel do tohoto bohatého naleziště. Už kolem poloviny 13. století se razily v Jihlavě mince a z této doby pocházela také zakládací listina nového města, která se však nedochovala. Následný rozkvět města zajistil panovník Přemysl Otakar II. a postaral se i o pořádné opevnění města. Bylo to pro něj důležité, protože si vážil těžby stříbra, které mu přinášelo bohatství. Díky dobrému opevnění město nebylo dobyto ani v době husitských válek. I v pozdějších těžkých časech město Jihlava nájezdům odolalo.

Zrádkyně pustila do města Švédy

Krizi městu pak přinesly rozbroje za vlády Jiřího z Poděbrad. 17. století bylo ale velkým rozkvětem a i z následků stavovského povstání Jihlava vyvázla poměrně dobře. Tragédie nastala v době třicetileté války v roce 1645, kdy město dobyli Švédové, ale to podvodem, protože podplatili jednu ženu, která jim otevřela dvě brány. Po jejich odchodu za dva roky ve zničeném městě zůstala s bídou jen tisícovka obyvatel. Svůj velký rozkvět město Jihlava zažilo pak až v 19. století, kdy nastal výrazný rozvoj průmyslu, a to hlavně výroba sukna.

Zkraje 20. století jsou známy potyčky českého a německého obyvatelstva, které skončily i smrtí několika osob. Za druhé světové války byla vypálena jihlavská synagoga a v roce 1945 došlo k železničnímu neštěstí díky radikální akci partyzánů, jež vyhodili do povětří most u Helenína. Další smutnou historickou událostí bylo upálení Evžena Plocka na náměstí v roce 1969 na protest proti normalizaci.

Spousta kostelů a historických budov

Z jihlavských památek se dochoval kostel svatého Jana Křtitele na Jánském vršku. Jedná se o nejstarší historickou stavbu města pocházející z roku 1200. O něco později byl postaven kostel svatého Jakuba Většího. Ten byl založen kolem roku 1243 a postupně rozšiřován. V roce 1702 byla k jeho severní stěně přistavěna barokní osmiboká kaple Panny Marie Bolestné. Na konci 19. století byl pak rekonstruován v novogotickém stylu. Z cenných památek se dochovala zlacená křtitelnice z 16. století, dřevěná socha Madony s dítětem ze 14. století, kamenná socha svaté Kateřiny z 15. století a varhany z roku 1740. Na jižní věži je velký osmitunový zvon z 16. století. Tento kostel si lze prohlédnout v rámci prohlídky s průvodcem.

Dále se dochoval minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století, radnice se zachovalými gotickými oblouky, spousta starých měšťanských domů, dvě kašny na náměstí z 18. století, kostel svatého Ignáce z Loyoly s jezuitskou kolejí, Mariánský morový sloup ze 17. století s pískovcovými sochami na náměstí a původně dominikánský kostel Povýšení svatého Kříže ze 14. století, kaple svatého Ducha ze 17. století, Brána Matky Boží s původními hradbami města, různé hraniční kameny a pamětní desky a nakonec také to nejzajímavější – katakomby.

Tajuplné katakomby Jihlavského podzemí

Katakomby v Jihlavě určitě stojí za podrobnější zmínku. Jejich rozloha je 50 km, délka asi 25 km, a tímto se stávají druhým největším podzemím města hned po Znojmu. Chodby vedou ve skále pod celým městem a zasahují do hloubky až 14 metrů. Původně je hloubili obyvatelé od 14. století za pomocí místních havířů v souvislosti s těžbou stříbra a jeho skladováním a ochranou před nepřáteli, později se pokračovalo. Za druhé světové války pak tyto chodby sloužily jako protiletecký kryt, ale zajímaly i nacisty.

Dnes jsou katakomby přístupné pro zvědavou veřejnost, ale jen určitá část chodeb. Proslulá je třeba svítící chodba, jejíž stěny svítí samy od sebe nazelenalým světlem. Uvádí se, že za to mohou paranormální jevy, ale příčinou může být třeba nějaký fyzikální jev. Říká se, že tu chodbu natřeli nacisti svítícím wurtzitem, ale neví se, co je vlastně k tomu vedlo. Domněnkou je, že snad potřeba vidět ve tmě, avšak jisté to není, důvod mohl být i jiný.

Lidé totiž věří, že se v chodbách děje něco podivného, proto jsou tyto jihlavské katakomby vyhledávaným místem pro různé badatele a osoby, které se zajímají o nevysvětlitelné tajuplné úkazy. Prý se tam také zjevuje podivný stín postavy a jsou tam cítit zvláštní energie.

Tipy na výlety v Jihlavě a okolí

Kromě výše uvedených historických památek města a tajuplných chodeb můžete navštívit Muzeum Vysočiny, kde najdete spoustu zajímavých stálých expozic, děti jistě potěší jihlavská zoologická zahrada, která obsahuje i množství dětských výukových programů. Z místních výletů se můžete projít na vyhlídku nazvanou Zaječí skok, k níž se váže legenda o zlém rytíři, který zabil nemohoucího starce, jehož pak pomstil zajíc tak, že navedl rytíře na zrádnou cestu a ten spadl ze skály a zabil se. Potěšit vás může i nedaleká zřícenina hradu Rokštejn, muzeum v Polné a několik naučných stezek.

Polná u Jihlavy je významné historické město. Víte, která temná událost moderních dějin se tam stala?

Zdroje: wikipedie, navylet.cz