×
JenProCestovatele

Vltavín, kutnohorit, čechit a jiné drahé kameny. Jaké nabízí Česká republika nerostné bohatství?

Vltavín moldavit
Vltavín - moldavit

Nemusíte být geologové, abyste mohli ocenit krásu pod zemským povrchem. I amatér se rád přiučí, a to nejen ve šperkařství či specializované prodejně drahých kamenů. Netřeba chodit daleko – v Česku se naskytne dost příležitostí nahlédnout do planety Země třeba také v muzeu – a nebo rovnou v terénu.

Fascinující svět pod zemí i nad ní

Země je neustále se pohybujícím systémem, kterému vděčíme za život, ale také za přírodní katastrofy. Důkazy neustálých procesů, které nám probíhají pod nohama, nacházíme každý den v krajině kolem sebe – ať už to je křemínek na štěrkové cestě nebo celé hory, jejichž vrcholy na cestách zdoláváme.

Za vltavíny do Českého Krumlova

Cestujete-li po jižních Čechách, můžete se pokochat unikátními českými vltavíny. Konkrétně tedy v Českém Krumlově, kde jim bylo zasvěceno celé muzeum. Na své si přijdou i ti, kteří preferují pohyb a činnost před pouhým vstřebáváním informací. Expozice je totiž založena na interaktivních prvcích, kde je možno si leccos vyzkoušet.

Název vltavín nebo moldavit, který označuje specifický typ přírodního skla, jistě znáte. Podrobněji popsáno, je to zelený až hnědý minerál, tradičně užívaný k výrobě šperků, který se vyskytuje pouze na určitém území, tedy v Čechách a na velmi malé části území Německa. Vznikl ohromnou energií pádu obřího meteoritu – ale pozor, není jeho součástí a ve Vltavě jej nenajdete!

Geocaching je dobrodružný i poučný

O chemickém složení hornin a fyzikálních procesech se můžete něco dovědět třeba na výpravě za keškami. Není-li vám cizí pojem geocaching, pak možná znáte i tento typ keše – takzvaná earthcache, která bývá umístěna v geologicky zajímavých lokalitách. Splnění úkolu zde nespočívá v hledání krabičky se sešitkem k zapsání, nýbrž nalezení správných odpovědí na otázky týkající se například vzniku konkrétních skalních útvarů, složení hornin apod.

V ČR se našly i diamanty, většina je však neviditelná

Diamant je znám jako jeden z nejvzácnějších nerostů a nejtvrdší přírodní látka světa, která vzniká hluboko pod zemí za extrémního tlaku a teploty. Ne neprávem je tento drahokam ceněn závratnými částkami a pokládán za sen mnoha geologů.

Historie diamantů na území naší země začíná až v roce 1869, kdy se našel čtyřmilimetrový diamant v odpadním štěrku při těžbě granátů. Podobný objev pochází z 20. let minulého století. Tyto maličké poklady se nyní nacházejí v depozitáři Národního muzea.

Necelou dekádu zpátky učinila česká geoložka Jana Kotková významný objev, když nalezla ve vzorcích hornin z Českého středohoří mikroskopická zrnka diamantů. Vědkyně předpokládá, že se v těchto horách pravděpodobně vyskytují i větší kusy. Tento nález navíc vyvrací spekulace, podle kterých měl první český nalezený diamant pouze dovezený ze zahraničí. Otevření diamantového dolu v naší zemi ale bude nejspíše ještě dlouho naprosto absurdní myšlenkou.

Rýžování a sběr kamenů v přírodě

Nadšení sběratelé minerálů se rádi vydávají do nalezišť, aby sbírku rozšířili vlastníma rukama. Zkušené oko vypátrá zajímavé kousky, byť ze začátku pokryté vrstvou hlíny a takřka nenápadné… Drobnější drahé kamení se dá rýžovat v řekách, podobně jako zlato – v některých českých řekách například granáty, olivíny nebo dokonce safíry.

Hlavní zásadou těchto nadšenců je chovat se ke krajině ohleduplně, což platí stejně pro sběratele minerálů jako pro hledače kovových pokladů detektorem či říční zlatokopy. V některých lokalitách, zejména v chráněných oblastech (dá se mnohdy čekat, že právě tam bude nález bohatý) je ale samozřejmě třeba získat povolení, což nebývá zrovna jednoduché.

Minerály českého původu

Že se u nás těžilo železo, uhlí, dokonce stříbro, to by nebylo nic nového. Co už je zajímavější, je mineralogická diverzita. Množství nerostů či jiných kamenů, které byly poprvé popsány v naší zemi a pojmenovány podle českých míst či osob, některé překvapí. Jmenovitě tedy třeba kutnohorit, čechit, kaňkit, heyrovskýit, nováčekit… Mnoho z nich bylo poté nalezeno i jinde na světě, ale většinou jsou přesto vedeny pod těmito původními českými názvy.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*