Menu
JenProCestovatele
Výlety Praha

Zbraslavský klášter zažil krušné časy. Co dnes Zbraslav nabízí a proč je tato část Prahy tak významná?

Jedním z významných historických míst naší země je Zbraslav, kterou najdeme přímo na území našeho hlavního města Prahy. Jedná se o jižní část Prahy a bývalé město, které se vyskytovalo pod tímto názvem, německy Königsaal, na čemž je vidět významnost klášterního města, které má ve svém názvu královská síň neboli latinsky Aula Regia. To bylo pojmenování zdejšího kláštera, a to přímo panovníkem Václavem II. Zbraslav má tedy velmi bohatou historii a spoustu památek, které můžete navštívit. Pojďme si nyní tuto historii připomenout.

Keltské oppidum a osada Závist

Historie Zbraslavi sahá až do doby kamenné. Svůj význam pak měl především cisterciácký klášter, který se zde od 13. století nacházel. Zbraslav vždy také obyvatelé Prahy navštěvovali pro krásnou přírodu a genius loci, atmosféru dávné historie, která dýchala z každého kousku tohoto místa.

Prvotní osídlení se datuje do doby 3 tisíce let před naším letopočtem. Tehdy začali lidé zakládat osady na kopcích a výše položených místech, lovili zvěř ve zdejších lesích a postupně chovali dobytek. Osídlovali kopce Hradiště a Šance, které se nacházejí nad osadou Závist spadající pod Zbraslav.

První archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a uvádí se, že na toto místo přišli také Keltové. Ti v době kolem 2. až 1. století před naším letopočtem založili rozsáhlé keltské oppidum. Archeologické nálezy dokládají poměrně vyspělou společnost, po vpádu Markomanů a Kvádů, kteří Kelty pobili či vyhnali, již zdejší oblast takový rozkvět kultury nezaznamenala.

Zbraslavský klášter od 13. století

Dále se oblast Zbraslavi pojí s existencí Zbraslavského kláštera a Zbraslavské kroniky. Uvádí se, že první písemná zmínka o Zbraslavi se nachází v zakládací listině Kladrubského kláštera, kde je uvedeno, že kníže Vladislav I. daruje klášteru 25 vesnic, mezi kterými je i Zbraslav. V listině se píše i o kapli svatého Havla, která dodnes stojí na kopci Havlín. Zbraslav, v níž bylo zřízeno proboštství, několikrát měnila své majitele, jedním z nich byl i král Přemysl Otakar II., který chtěl ve zdejších kopcích lovit zvěř.

Klášter Aula Regia pak vznikl v roce 1292 na popud Václava II., který zde pozval cisterciácký řád. Měl také sloužit jako královské pohřebiště, proto zde byl nakonec i Václav II. pochován, společně s ním také Václav III., Eliška Přemyslovna a na krátkou dobu i Václav IV. Během husitské doby však byl klášter napaden a pobořen, byly zde i poškozeny hroby králů, hlavně nedávno pohřbeného Václava IV. Po skončení této doby se postupně klášter probudil k životu, jeho stav však ani neumožňoval mnichům jiný než nuzný život. Na půdě Zbraslavského kláštera ale vznikla i Zbraslavská kronika, kterou sepisovali opati Ota Zbraslavský a Petr Žitavský. I tímto se Zbraslavský klášter zapsal do významných dějin naší země.

Těžké časy kláštera a jeho konec

Zbraslavský klášter přežil těžkou dobu husitskou, stavovské povstání i třicetiletou válku. Během těchto časů ale jen chátral. Švédská vojska vyplenila celé okolí a moc obyvatel nezbylo. Teprve od 18. století mohl klášter opět trochu vypadat k světu po barokní přestavbě. Od roku 1700 zde pracoval budoucí významný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který postavil nový klášterní konvent. Klášter postupně začal bohatnout, přistavěly se další hospodářské budovy a pivovar. Bohužel však v roce 1785 Josef II. rušil mnohé kláštery a i tento zbraslavský špatně skončil. Stal se z něj cukrovar! A to bohužel Santiniho architektuře nijak neprospělo.

Prvním majitelem cukrovaru byl belgický průmyslník a šlechtic Josef ze Souvaigne, poté továrník Antonín Richter, který bývalý klášterní konvent vlastnil do roku 1875. V roce 1825 koupil zpustošené zbraslavské panství bavorský šlechtic Bedřich Kraft Oettingen Wallerstein a v roce 1875 přikoupil i cukrovar. Na svém panství zavedl českou školu pro řemeslníky a zemědělce. Koncem 19. století už však Zbraslav zaznamenala poměrně slušný rozvoj v mnoha oblastech.

Místo kláštera zámek

Od počátku 20. století se ve Zbraslavi konal tradiční Závod do vrchu, který trvá dodnes. První tento závod se uskutečnil v roce 1908. V roce 1910 Zbraslav koupil rytíř Cyril Bartoň z Dobenína a ten se zasloužil i o opravy zdevastovaného kláštera, který v podstatě přebudoval na zámek. Od té doby se Zbraslavskému klášteru začalo říkat Zbraslavský zámek. Práci na něm zajišťoval architekt Dušan Jurkovič. Cukrářská výroba se zcela zrušila a město ztratilo status továrního města, spíše se stalo městem výletním.

Další pohromy ale na sebe nenechaly dlouho čekat, v době první světové války a také po ní, kdy město schvátila španělská chřipka, zahynula spousta obyvatel. Všem těmto obětem byl věnován pomník.

Zbraslavská madona s modrým rouchem

Prostory konventu pak sloužily Národní galerii, která zde vytvářela různé výstavy. Od roku 2009 již k těmto účelům neslouží. Součástí zámeckého areálu je i barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla. Kostel je běžně přístupný veřejnosti v rámci bohoslužeb. Významným obrazem tohoto kostela je Zbraslavská madona ze 14. století, která patří mezi nejproslulejší mariánské obrazy v Čechách. Madona má na sobě sytě modré roucho, proto se obraz spojuje s modrou barvou a váže se k němu i pověst.

Zámek později sloužil jako reprezentativní prostory města Prahy i státu, následně byl vrácen v restituci rodu Bartoňů. Část prostor obývá Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Prostory Zbraslavského zámku se pronajímají k různým účelům, také ke konání svateb. Veřejnosti však zámek přístupný není.

Historické památky ve Zbraslavi

V roce 1924 byly ke Zbraslavi připojeny i obce Žabovřesky a Záběhlice. Od roku 1967 byla Zbraslav dokonce samostatným městem, a to Zbraslaví nad Vltavou. Dlouho to ale netrvalo, již roku 1974 byla připojena k Praze a od roku 1990 je společně s Lahovicemi součástí Prahy.

Pojďme si ještě připomenout, jaké památky si ve Zbraslavi můžete prohlédnout, některé jen pohledem zvenčí:

  • kostel svatého Havla na vrchu Havlíně a také Pavilon Karlův stánek postaven u příležitosti návštěvy císaře Karla IV., který slouží jako vyhlídka
  • kostel svatého Jakuba Staršího se Zbraslavskou madonou v areálu bývalého Zbraslavského kláštera
  • Zbraslavský klášter (zámek), který je veřejnosti nepřístupný
  • budovu bývalého klášterního pivovaru
  • historickou budovu Myslivna nedaleko zámku, která sloužila jako lovecký zámeček
  • spoustu historických vilek, které jsou v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví města Prahy (Storchova vila, Ottova vila, Vila Planá růže, Fürthova vila, Vančurova vila a další)

Proslulá Zbraslav rodištěm známých osobností

Ve Zbraslavi se narodila a žila řada známých osobností, například Jan Otto (1841–1916), tvůrce Ottova slovníku naučného, český spisovatel Vladislav Vančura (1891–1942), kterého popravili nacisti, herec Saša Rašilov st. (1891–1955), nebo muzikant a tvůrce proslulé polky Škoda lásky Jaromír Vejvoda (1902–1988). Ve Zbraslavi se nachází i restaurace s názvem písničky Škoda lásky, dříve to byla hospoda Na Růžku, kterou provozoval Vejvodův otec.

Zdroje: zamekzbraslav.cz, mistopis.eu, wikipedia.org, kudyznudy.cz

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Zbraslavský klášter zažil krušné časy. Co dnes Zbraslav nabízí a proč je tato část Prahy tak významná?