V roce 1938, zhruba půl roku před začátkem války, byl zprovozněn Baťův kanál na řece Moravě v oblasti Slovácka. Jednalo se o vůbec první dokončenou část ze zamýšleného koridoru Dunaj-Odra-Labe. A ačkoli po válce kanál upadal a brzy se i přestal používat, od roku 2002 se po něm můžete znovu projet výletní lodí, kánoí a dokonce i hausbótem. Víte k čemu původně sloužil?
Sen o velkolepém vodním koridoru
Pokud jste v posledních několika letech alespoň koutkem oka sledovali veřejné dění v Česku, nemohla vám uniknout diskuse o vystavění koridoru Dunaj-Odra-Labe. Sen o vybudování takového projektu, který by v srdci Evropy propojoval tři evropská moře, tu byl v té či oné podobě již od pozdního středověku.
Blízko naplnění byl tento náročný projekt především za Rakousko-Uherska, kdy se velice vážně uvažovalo minimálně o propojení Dunaje s Odrou pomocí splavnění řeky Moravy a dostavění umělého propojujícího kanálu. Mnohé úpravy povodí a potřebné vodní stavby se již uskutečnily, a nebýt Velké války, možná by se celý projekt dotáhl až do konce. Po válce se vodní koridor dostal zpátky do hry teprve až z iniciativy bratrů Baťů ve 30. letech. A tak se začal stavět Baťův kanál.
7 tipů na výlety na lodi. Plavby jsou trendem současnosti
Baťův kanál – realizovaná část velkého snu
Návrh kanálu prosazoval u Československé vlády především Tomáš Baťa, který jím chtěl dopravovat uhlí do elektrárny nedaleko Zlína. Než se však dostalo na skutečnou realizaci, zahynul tento velkopodnikatel při letecké nehodě. Iniciativu převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa a v roce 1934 se začalo stavět. Baťův kanál se budoval podél řeky Moravy v úseku o délce 52 km mezi obcemi Otrokovice a Sudoměřice. Největším technickým problémem bylo převýšení 18,6 metrů, které se muselo překonat výstavbou 13 plavebních komor (zdymadel). Část milionových nákladů šla ze státní kasy, část od Baťovy firmy.
Ke konci roku 1938 už kanálem proplula první nákladní loď s 200tunovým nákladem uhlí. Hnědé uhlí (lignit) se těžilo v dole Tomáš na Hodonínsku, vlakem se převezlo do nedalekých Sudoměřic, a odtud již plulo do elektrárny a teplárny v Otrokovicích. V plánu navíc bylo brzké prodloužení vodní cesty až do Zlína a později snad i k Odře. V srpnu 1939 – asi dva týdny před začátkem další války – se Baťův kanál začal používat i pro výletní projížďky. Válka však znamenala rozsáhlé poničení infrastruktury celého kanálu a potopení lodí. Kanál byl sice ještě opraven, ale jeho význam začal upadat. V 50. letech se přestalo s dovozem uhlí a v roce 1961 se už provoz zastavil úplně.
Baťův kanál na přelomu tisíciletí
V 90. letech se pomalu začalo uvažovat o znovuobnovení Baťova kanálu pro výletní plavby. Zpočátku se používaly nevhodné lodě, které nebyly pro plavbu kanálem určeny a pluly spíše po samotné řece Moravě. Zároveň se na kanále musela provést spousta oprav i vybudování nové infrastruktury.
Zcela zásadní byl pak rok 2002, kdy Tomáš Baťa mladší slavnostně otevřel poslední rekonstruovanou plavební komoru v Petrově a kanál se tak mohl konečně naplno otevřít veřejnosti. Od té doby si zde můžete půjčit motorové čluny i kajaky, projet se větší výletní lodí, nebo zde strávit víkend v hausbótu. Jeho znovuotevření výrazně podpořilo ekonomický rozvoj a turistický ruch regionu Slovácka na jihovýchodě Moravy.
Strážnice kdysi chránila Moravu před Uhry a Turky, dnes stráží lidovou kulturu
Baťův kanál otevřený turistice a cestovatelům
Baťův kanál nabízí návštěvníkům mnoho různých zážitků a způsobů vyžití. Jednou z možností je velká výletní loď Danaj, která se plaví z Veselí nad Moravou do Strážnice a zase zpět. Pojme až 100 osob a lze na ní převážet i jízdní kola. Pro větší skupinu si ji lze v sezóně pronajmout v podstatě kdykoli, ale pokud se tam zrovna nedostanete v rámci firemní akce, školního výletu nebo třeba cykloturistického klubu, nevadí. Přes letní prázdniny se konají pravidelné plavby v úterky, středy a soboty.
Vedle toho je tu na výběr z obrovského množství plavidel, která můžete řídit sami. V prvé řádě jsou to různé kanoe, kajaky a rafty. Díky nim se můžete dostat i na místa, kam už motorové lodě nesmí – například k přirozeným meandrům, které jsou i přírodní památkou.
Nabídka motorových lodí je dnes už velice rozmanitá a na výběr jsou různé typy a velikosti lodí se dvěma až celkem dvanácti místy. Před zapůjčením si jen projdete krátkým zaučením. A nakonec je tu možnost zapůjčit si celý hausbót (podle velikosti pro 4 až 12 osob), který můžete rovněž sami ovládat. Jednotlivé půjčovny a přístavy se nachází u obcí po celém úseku Baťova kanálu.
Zdroje: batak.cz, historie.batacanal.cz, ic-zlin.cz, batacanal.cz, wikipedia.org
