Menu
JenProCestovatele
Výlety Moravskoslezský kraj

Cieszyn a Český Těšín: Co vidět v těchto rozpojených městech a co mají dodnes společného?

Rhiana Horovská

Rhiana Horovská

13. 5. 2023

Historické město Těšín je již více než sto let rozdělené na českou a polskou část. Vzhledem k tomu, že je dělí pouze řeka Olše, výrazně doporučujeme návštěvu obou. Polský Těšín v počtu památek sice vede, ale obě města mají své kouzlo starých domů a skýtají příležitost seznámit se s regionálními dějinami. Navíc jsou Těšíny významnými kulturními městy, kde se pořádá celá řada festivalů!

Jakou má polský a Český Těšín historii?

Město Těšín patří k nejstarším v historické oblasti Slezska a dalo název jeho části zvané Těšínské Slezsko. Archeologicky je doložené v 10. století, kdy existovalo na Zámeckém vrchu nad Olzou/Olší hradiště. Za Českým Těšínem existuje dodnes aktivní archeologické naleziště Chotěbuz a odborníci předpokládají, že právě po jeho zničení, v době bojů Velké Moravy s kmenem Vislanů, jeho obyvatelé přesídlili na budoucí území Těšína. Polská pověst klade vznik města už do roku 810, přičemž zakladateli měli být tři synové legendárního knížete Leška III. Nejstarší nálezy potvrzují, že i v této době tam už někdo žil.

Z písemných pramenů ten nejstarší, který o městě či aspoň obci máme, pochází z roku 1155. Zmiňuje se tam i to, že má Těšín hrad. Na dalším listu z roku 1223 existuje zástavba i předměstí – dá se tušit, že Těšín už tehdy využíval nějaká městská práva, která jsou bezpečně doložená od konce 13. století. V Těšíně ve středověku vzniklo vévodství, které patřilo své vlastní větvi Piastovců až do roku 1653. Kazimír I., vévoda těšínský, se v roce 1327 zapřísáhl Janu Lucemburskému jako leník, čímž se Těšínsko stalo součástí českého království.

Historický Fryštát, hornická Karvinná a lázeňský Darkov se spojily v Karvinou. Co navštívit v tomto slezském městě?

Rozvoj středověkého města byl rapidní a významný. Těšín se stal nejen hlavním městem vévodství, ale po vzniku děkanství také náboženským centrem. K nejvýznamnějším mecenášům stavebního pokroku tu patřil Přemyslav I. Noszak, který dal také předělat dřevěný hrad na cihlový. V této době, ve 14. století, také Těšín získal radnici a starostu, přestože byl pak stále pod správou šlechty. Druhou takovou velkou urozenou hlavou města byl vévoda Kazimír, jenž se zasloužil o opevnění města. Později, v 16. století v Těšíně nadále roste obchod, vyrábějí se tu zbraně i šperky. I přes silný katolicismus sousedního Polska zrovna v Těšíně kvete reformace (a na českém Těšínsku mají protestantské církve velký vliv dodnes).

Spory o Těšínsko a rozdělení města

Posledním těšínským Piastovcem byla Alžběta Lukrécie Těšínská. Po její smrti v roce 1653 přešlo těšínské léno Čechů pod Habsburky, kteří u nás vládli. Rozkvět města začal v té době stagnovat. Aktuální byla také katolická protireformace, od třicetileté války zhruba do konce 17. století. Když tento trend polevil, Těšín si postavil nový luteránský kostel. V 18. století se také vedly války o Slezsko mezi Rakouskem a Pruskem, což dalo Těšínu novou významnou roli vojenskou. Od konce století výrazně stoupá podíl německé obyvatelské složky na kultuře města.

Devatenácté století znamená industrializaci, zavedení železnice, a také nárůst polského nacionalismu. De iure má Těšín a jistá část jeho okolí patřit k Česku jakožto středověké léno, ale žije tam spousta Poláků. Roli hrály v historii i příchody polských kněžích na vesnice, kde se tím pádem šířil vliv polštiny o to více. Češi i Poláci měli v moderní době samozřejmě problém také s přírůstky Němců a nárůstem němectví v Těšíně. Město mělo i židovskou komunitu, která však podobně jako všude fungovala trochu izolovaně a všichni víme, co hodilo do vztahů s Židy ještě ostřejší vidle.

V raném 19. století se slovanské českopolské obyvatelstvo začalo vymezovat vůči Němcům společně. Ke konci století už to však byla spíše rivalita, a nakonec i ozbrojený konflikt. Málokterá škola mimo tuto oblast to v dějepise učí, ale událost opravdu nebyla nevýznamná. V raném 20. století bylo Poláků v obcích Těšínska tolik, že začali žádat připojení k Polsku. Polští politici se 12. 10. 1918 sešli v Těšíně, dohodli se, že s tímto také souhlasí, a založili na to speciální výbor. Navíc si na oblast dělali zálusk i Němci.

Koncem ledna 1919 proběhla takzvaná sedmidenní válka. Polsko totiž rozšířilo volby do svého Sejmu i na Těšínsko, kam nasadilo pro jistotu vojenské jednotky. Místní Češi si takovou kolonizaci nenechali líbit, takže se Československo a Polsko zkrátka popraly za použití armádních oddílů. Konflikt se stovkou obětí na polské a padesátkou na československé straně zastavil nátlak od zemí Dohody. Nastavila se nová demarkační linie a od roku 1920 také rozdělení Těšínska.

Těšín a Cieszyn: Kino na hranici přináší další propojení národů

Spor o Těšínsko je z pohledu dnešní doby odvěký a v některých místních doznívá dodnes. Češi a Poláci jsou však v této oblasti na sebe zvyklí. Soužití dalo vzniknout unikátnímu smíšené jazykové varietě po naszymu, a také znamená díky otevřeným hranicím spoustu možností. Slezané z Těšínska jsou mnohdy bilingvní nebo alespoň zvyklí na polštinu, takže se propojují nejen oba národy, ale také obě města po stranách řeky Olše.

Největší takovou kulturní akcí, která tohoto využívá, je Kino na hranici/granicy. Jedná se o festival filmů, převážně českých a polských (vždy s titulky pro druhý z jazyků). Je to příležitost prohlédnout si obě města, neboť se využívají kinosály v Cieszyně i Českém Těšíně. Kultura je to oblíbená a notorická – letos koncem dubna se odstartuje již 25. ročník.

Kromě toho bývají v Českém Těšíně akce rozmanité, a v Těšíně zrovna tak. Stejně českopolský jako zdejší filmový festival je i literární festival Čtení nad Olzou. Nad Olzou se také „rockuje“ – viz takto pojmenovaná hudební akce na české straně, a také se v létě v Českém Těšíně pořádá divadelní festival Nad řekou. Těšíňané zkrátka mají svoji řeku asi hodně rádi. Na podzim se město dočká Burčákobraní a festivalů varhanní hudby a jazzu, mimo jiné.

Na nákupy do Cieszyna: Obchody a adventní trhy

Obyvatele okolí na české straně také zajímají na polském Těšínu obchody. Je obecně známo, že se lidem z pohraničí vyplatí zajet občas na nákup do Polska, a Těšín je jedno z míst, na která by člověk i kamenem dohodil. Otevírací doba bývá podobně jako u nás v soboty omezená, v neděle jsou obchody zavřené. Bohužel jsme se v neděli nedostali ani do supermarketu, což může být trochu nezvyk pro Čecha z města. Těšín má ale hlavně celkově rozmanitou škálu obchodů a sortimentu. Polské ceny bývají nižší než české (ale jak kdy a kde). Navíc zahrnují DPH a pokud nejste obyvatelem či registrovaným plátcem DPH v Polsku, můžete si zažádat o jeho vrácení, když v Polsku nakoupíte.

Nejde-li vám o praktické věci ale o kulturu a atmosféru, zažijte v Cieszyně advent a vánoční trhy nebo jiné akce. Město koná například festival piva a festival čaje. Dále má Těšín divadlo a divadelní festival, a samozřejmě i pár větších hudebních akcí – plus obvyklé kulturní zázemí s menšími událostmi po zbytek roku.

Kam za nákupy do Polska? Nakoupíte levné potraviny, oblečení i nábytek

Historický Cieszyn: Zámek a jiné zajímavé stavby

Když se doslechnete, že je v Těšíně zámek, nemusí to ještě být pravda. Zamek je totiž polsky „zámek“ i „hrad“. Objekt na Zámeckém kopci – Zamek Myśliwski – je spíše zámkem, není to však pokračovatel původního hradu. Během toho, co tu sídlili vévodové, bylo objekt samozřejmě několikrát nutné modernizovat a předělat. V 17. století ale komplex, tedy rezidenční horní a hospodářskou dolní část, dost poničila třicetiletá válka.

Po vymření těšínských Piastovců pokračovalo chátrání, budovu používala za Habsburků Těšínská komora. V 19. století kníže Karel Ludvík Rakousko-Těšínský nechal rozebrat Horní hrad. Na jeho místě nechali rotundu, jednu věž a obranné zdi, zbytek pokrývá park. To všechno si můžete projít a prohlédnout. Z Dolního hradu se stala neoklasicistní zámecká budova, která tam stojí dodnes. Od roku 2005 je opravená, sídlí tam centrum designu. Pod kopcem se nachází zámecký pivovar.

Už od 19. století má Těšín muzeum, jedno z nejstarších v Polsku i celé Střední Evropě – muzeum Šeršníkovo. Zajímavé je také například muzeum tiskařství, Muzeum protestantismu či promenáda s moderními kruhovými lavičkami na Piastovské aleji. Turisté se rádi vydávají i ke studně Tří bratří, u které měli dle pověsti stanout zakladatelé města, či ke Kornelovi, tedy do všemi milované knižní kavárny. Velký význam mají samozřejmě i historické těšínské kostely. Možná nejstarší je kostel sv. Máří Magdalény, který má románské základy ze 13. století.

Čím se kochat v Českém Těšíně – památky a atrakce

Centrální plochou je pravděpodobně od oddělení Českého Těšína náměstí ČSA. Nedaleko najdete vlakové a autobusové nádraží i parky, je to blízko také k řece. S kulturou a historií regionu se můžete seznámit v Muzeu Těšínska. Jelikož staré muzeum sloužící podobnému účelu zůstalo Polsku, místní učitel Ladislav Báča v roce 1948 založil jedno i pro českou oblast.

Pro náboženskou a historickou turistiku má Český Těšín hřbitovy včetně židovského, zvenku se dá obhlédnout i bývalá synagoga. Katolické umění reprezentuje novogotický chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který dali postavit jezuité v 19. století. Budovy protestantských kostelů jsou ještě novější – většina těch starých památek holt stála na opačném břehu řeky.

Modernějšími turistickými atrakcemi jsou muzeum hasičství a dva pivovary. Pivovarnictví na Těšínsko tradičně patřilo – každé město s právem vařit pivo je přece vařit začalo, co by ne. Tato tradice však také zůstala na polské straně. V Českém Těšíně vaří pivo dvě malé nezávislé společnosti. Město má také vlastní divadlo a několik sportovních areálů, kromě toho máte i možnosti porozhlédnout se po okolní přírodě.

Do přírody v okolí Českého Těšína – trasy a možné cíle

Cieszyn má o trochu menší katastr než Český Těšín, zato ho z valné většiny tvoří městská zástavba. České město naopak zahrnuje spoustu přidružených vesnic s poli a lesy. A to rozhodně neznamená, že by po polském Těšíně nebyla pěkná procházka, ale podívejme se te%d trochu více do přírody.

Horní a Dolní Žukov roztíná hlučná dálnice, ve zbytku krajiny však je větší klid. Také je tam celkem prázdno co se týče nějakých atrakcí. Můžete si prohlédnout evangelický hřbitov či katolický kostel sv. Josefa, který vznikl teprve v raném 20. století. Příznivci upravených trávníků si mohou zahrát nedaleko od těchto jižních končin Českého Těšína golf – hřiště se nachází v sousední Ropici. Směrem na západ leží obec Třanovice. Jejím hlavním monumentem je Památník Jiřího Třanovského, významného kněze, spisovatele a skladatele.

Na západě a severu má Český Těšín satelitní vesnice/městské části Mistřovice, Koňákov, Mosty a Stanislavice. I zde máte možnost vidět pár kostelů a kapliček, především se však projdete vesnickou pustinou, což není samo o sobě negativní věc. Turistickou atrakcí je Archeopark Chotěbuz-Podobora u lesa v sousední Chotěbuzi. Vedle této přístupné archeologické lokace se nachází zajímavá restaurace specializovaná na ryby – mají tam i velká akvária a 7D kino. Trochu dále od Těšínů na západ se rozprostírají vodní nádrže Těrlicko a Žermanice, obě populární k rekreaci hlavně v létě.

Zdroje:

Mapy.cz, Město Český Těšín, Cieszyn, Zamek Cieszyn, Kino na hranici, Wikipedia, Wise.com, Archeopark Chotěbuz

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Cieszyn a Český Těšín: Co vidět v těchto rozpojených městech a co mají dodnes společného?