Menu
JenProCestovatele
Výlety jižní Morava

I brněnský orloj má své kontroverze, a to již od počátku své existence

Petr Gorás

Petr Gorás

25. 7. 2022

Pozornost veřejnosti se momentálně upíná k pražskému orloji, kolem kterého panuje skandál ohledně přemalování původního Mánesova kalendária. Nicméně i Brno má svůj podivuhodný orloj ve tvaru střely či vibrátoru, jehož kontroverze byste nespočítali na prstech jedné ruky. A to nejen kvůli tomu, že z něj vlastně jen málokdo dokáže odečíst čas.

Brněnský orloj – pozadí vzniku a příběh o dobývání Brna

Než se podíváme na jednotlivé kauzy a kritiky stavby, dovolme si pár slov o tom, proč Brněnský orloj vlastně vypadá tak, jak vypadá. O to, že by i Brno mohlo mít svůj orloj, se pravděpodobně zasadil tehdejší primátor Brna Roman Onderka. Námětem bylo 365. výročí vítězství obránců města za třicetileté války, což se výrazně podepsalo na podobě a symbolice výsledného díla.

Brno bylo roku 1645 dlouze obléháno švédskými vojsky pod vedením generála Torsterssona. Ten prý jednoho dne prohlásil, že jestliže už to Brno konečně nedobyje do pravého poledne, tak se na to už vykašle a odtáhne pryč. Dopoledne toho dne již Švédi město takřka dobyli, nicméně brněnští zvědi se o generálově podmínce dozvěděli a začali vyzvánět poledne již v 11 hodin, načež Švédové skutečně odtáhli. Na památku válečného konfliktu má orloj tvar dělostřeleckého náboje a na památku generálovy podmínky zahraje zvonkohru již v 11:00. Zároveň vypustí skleněnku, která má být symbolem obrany a míru.

Znáte letiště Brno–Tuřany? Praktické informace, co nabízí a jak se tam dostanete

1. První památná kulička se ztratila

Brněnský orloj byl slavnostně uveden do chodu 18. září 2010. Byla to větší událost, kde nechyběly ani kostýmy uniforem z dob třicetileté války. Vyvrcholením akce pak mělo být zachycení vůbec první skleněné kuličky v čase 11:00, která by se pak výsostně vystavila v městském muzeu na Špilberku. Nikdo ji však nedokázal chytit a skleněnka tak zmizela v útrobách toho pekelného stroje. Vystavila se rezervní.

2. Brněnský orloj v tamponu

Pokud si na internetu budete hledat informace o brněnském orloji, mezi nejhledanějšími tématy najdete tato tři: „jak z něj přečíst čas, návod“, „skleněná kulička“ a… „tampon“. To je zajisté skvělá vizitka pro stavbu, které se vznosně říká orloj. Před každými silvestrovskými oslavami je stavba chráněna před pyrotechnikou pomocí obřího nafukovacího návleku, který skutečně vypadá jako obří hygienická pomůcka. Ačkoli dnes Brňané nad tímto rituálem silvestrovského zahalování orloje už jen mávnou rukou, v prvních letech se tento tampon stával předmětem mnoha vtipů.

Zámek Bučovice nabízí unikátní malby zajíců, kteří převzali vládu nad lidmi

3. Cenná žula z JAR nebo levná náhražka?

Brněnský orloj se honosil tím, že je vyhotoven z černé žuly „nero Zimbabwe“ vytěžené v Jihoafrické republice. Tímto špičkovým materiálem se mimo jiné ospravedlňovala vysoká cena vyhotovení. Zhruba dva roky po slavnostním odhalení však zkoumal materiál orloje jistý odborník z VUT. Podle jeho zjištění nebyla použita žula, nýbrž lacinější a dostupnější gabro. Autoři se při vzniklé kontroverzi hájili tím, že skutečně použili žulu a že na ni mají i certifikaci. Kauza však docela rychle zapadla a materiál orloje tak nejspíš zůstane záhadou. Nějaká ta záhada ostatně k legendárním stavbám patřit musí.

4. Časomíra brněnského orloje, kterou odečtou jen matfyzáci

To, že v brněnském časostroji neodečtou čas zahraniční turisté ani přespolní je jedna věc. To, že to nezvládne ani obyčejný Brňan už je k zamyšlení. Nic tomu nepomáhá ani skutečnost, že hned u hodin je na panelu popsán návod. Jde zhruba o tohle: Celý vrchol orloje se za celou minutu otočí kolem dokola a nachází se v něm dvě lupy. Pokud se vám zrovna podaří nahlédnout do větší lupy, spatříte v ní nějaké číslice, z kterých se dá občas odečíst aktuální hodina. Větší lupa je pak doplněna o lupu menší, která se jen jaksi otáčí a naklání, z čehož má pozorovatel vydedukovat konkrétní minutu. Prý.

Vědecký park VIDA! v Brně. Pokusy a hrátky s vědou zaujmou nejen děti

5. Po 10 letech se orloj porouchal

Neuběhlo ani celých deset let od slavnostního odhalení a brněnský orloj se porouchal. To že se přestala otáčet horní kupole a ukazovat čas by nejspíš nikomu moc nevadilo, protože jej stejně nikdo nedokázal přečíst. Co hůř, orloj přestal vydávat i velice oblíbené skleněné kuličky. Pro mnoho Brňanů se přitom každodenní postávání u orloje kolem 11. hodiny stalo oblíbeným sběratelským koníčkem, ne-li přímo obsesí. I zvědaví turisté v tu dobu vytvářejí kolem orloje větší hlouček. A to teď bylo na tři dlouhé týdny pryč. Vrchní díl o váze 400 kg zadřel motor orloje, pročež se musely kompletně nahradit některé strojní díly.

6. 12 000 000

S každou další novou kontroverzí ohledně brněnského „orloje“ se pokaždé nezapomene připomenout jedna zásadní věc – jeho cena. Vážně dalo město Brno téměř 12 milionů korun za šestimetrový automat na kuličky, jehož účelem patrně ani není lidem ukazovat čas? Který je možná z levnější náhražky? A který se musí každý rok choulostivě chránit před ohňostroji? A který se za dalších 120 000 korun musel náročně opravovat, když se po pouhých deseti letech porouchal?

Ačkoli to však po našem výčtu nemusí být tak úplně patrné, brněnský orloj má i spoustu obdivovatelů, kteří si jej pochvalují jako originální dílo, které má i jistou známost ve světě.  Přinejmenším je to skvělé místo na domluvení si schůzky.

 

Zdroje: wikipedia.org, ceskatelevize.cz, brnensky.denik.cz, drobnepamatky.cz, brno.rozhlas.cz, orloj.eu, tvbrno1.cz

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

I brněnský orloj má své kontroverze, a to již od počátku své existence