Jantarová stezka označuje starou obchodní trasu, která spojovala Baltské pobřeží s centrem Středozemního moře. Hlavní komoditou dováženou do Evropy byl především vysoce ceněný jantar, podle něhož byla také tato stezka pojmenována. Jantarová stezka patří mezi nejstarší a nejznámější obchodní cesty a vy se dnes můžete po ní projet a zjistit tak, kudy vedla.
Využití jantaru v historii a dnes
O Jantarové stezce pod tímto názvem píší na počátku našeho letopočtu Tacitus a Plinius Starší. Plinius zapsal pojednání o jednom urozeném Římanovi, který se právě po této stezce vypravil pro jantar, aby ho dovezl do Říma. Římský historik Gaius Cornelius Tacitus (55-120 n.l.) o jantaru píše: „Prozkoumávají však i moře (Germáni) a jediní ze všech sbírají na mělčinách a březích jantar, kterému říkají glesum.”
V čem byl jantar tak jedinečný? Oblíbený a ceněný je přece i dnes, a to nejen k výrobě nádherných šperků. Dnes také víme, že drahokamy a polodrahokamy léčí, jantarové korálky se například dávají kojencům kolem krku proti bolestem při prořezávání prvních zoubků. Jantaru ale byla i přisuzována magická moc a protože jde o pryskyřici, používal se obdobně jako kadidlo k vykuřování prostor. Má příjemnou medovou vůni a dezinfekční účinky.
Již ve starověku se jantar dopravoval všude ve světě. Využíval se v Egyptě, kde byl hojně nacházen v hrobkách faraonů. Ale ze starých vykopávek a archeologických nálezů se ví o používání jantaru v podstatě už od pravěku. Jantar se u nás vyskytoval například v keltském oppidu Staré Hradisko, kde se ve středověku pak těžil a prodával jako kadidlo. Proto se tehdy tomuto místu také začalo říkat hora Kadidlná nebo Hradisko, kde se nachází myrha, dle dobových záznamů z 16. a 17. století.
Výlet do Moravského krasu: Propast Macocha láká turisty i sebevrahy
Kudy vedla Jantarová stezka?
Kudy vlastně Jantarová stezka vedla? Z Polska, přes Českou republiku, Rakousko, Slovinsko až do Chorvatska, tedy přes polské baltské pobřeží, Moravu, alpský masiv až k severnímu pobřeží Adriatického moře. Za Římské říše byla střediskem obchodu s jantarem italská Aquileia, dále stezka vedla přes Moravskou bránu, kde byl nalezený velký kus jantaru s řeckou mincí, pokračovala přes Slezsko do Polska ke Kaliszi a Toruňi k Baltskému moři. Zasahovala ale také do Rakouska, na severu zase až k hlavnímu městu Estonska Tallinu.
Co vidět v Estonsku? Tahle místa byste neměli minout!
Na této trase se u nás nacházel nejen jantar, ale také řecké a římské mince, které dokazují, že se i u nás s jantarem obchodovalo a že naše území patří mezi významnou část celé trasy Jantarové stezky. Bohaté nálezy jantaru byly také v Polsku a dalších státech, kudy obchodní cesta vedla.
Cyklotrasa EuroVelo 9 za poznáním
Přes Jantarovou stezku dnes vede významná turistická a cyklistická trasa EuroVelo 9 Balt – Jadran. Je dlouhá 1930 km a patří mezi oblíbené turistické trasy. Začíná v polském Gdaňsku, vede podél řeky Visly a Odry až k nám do České republiky. V Jeseníkách si můžete užít náročný cyklistický terén, dále už je to po rovince přes Olomouc, Brno a jihomoravské vinice.
Lednicko-valtický areál. Co vše tvoří nejrozsáhlejší kulturní krajinu na světě?
Dále vede stezka do Rakouska k Vídni a následně do Slovinska. Ve Slovinsku můžete projet přes města Lublaň a Piran s úchvatnou katedrálou svatého Jiří.
EuroVelo 9 pak končí až v Chorvatsku, kde lemuje pobřeží Istrie a vede přes turisticky významná města Umag a Poreč. Končí ve městě Pula na jihu Chorvatska.
A co nabízí Jantarová stezka na jihu Moravy? Za návštěvu určitě stojí propast Macocha nebo Lednicko-Valtický areál!
