×
JenProCestovatele

Kam do hvězdárny či planetária. Tipy na výlety pro milovníky vesmíru

Kam se vydat do hvězdárny či planetária

Jaký by to byl romantický večer bez noční vycházky a pozorování hvězd? Do vesmírného prostoru pak můžete nahlédnout i v hvězdárně či v planetáriu. Fascinující svět, jehož jsme součástí, nekončí pár kilometrů nad zemí…

Jaký je rozdíl mezi hvězdárnou a planetáriem?

Jedete-li do hvězdárny, určitě také zavítáte do planetária. Mnohé astronomické instituce, které většinou slouží jako centrum vzdělání i veřejnosti, mají obojí. V článku se tedy podíváme na hvězdárny i planetária. Rozdíl mezi nimi by však měl být znám – existují totiž lidé, kteří tyto pojmy zaměňují.

Planetárium jakožto uzavřené vesmírné kino má tu výhodu, že se v něm pokocháte hvězdným nebem i v zamračené poledne. Promítání speciálním otočným projektorem rozhodně má něco do sebe také proto, že kromě oblohy uvidíte přiblížené snímky, čísla a všechno, co k řádné přednášce patří. V prvních planetáriích, která začala vznikat v druhé polovině 18. století, fungovaly modely Sluneční soustavy na bázi soukolí.

Astronomie je stará jako lidstvo samo – a záhadná…

Hvězdárna neboli astronomická observatoř je zařízením známým již stovky let – její funkci kdysi dávno zastávalo třeba i takové Stonehenge. Jejím úkolem je poskytovat výhled na nebeská tělesa a prostředky, díky kterým pohyby těles lze zaznamenat. Základem vybavení každé hvězdárny je pořádný dalekohled – nejlépe aspoň tři. Od 18. století se také používal měřicí přístroj zvaný sextant. Dnes jsou samozřejmostí radioteleskopy a jiné moderní vybavení.

O tom, že planety a hvězdy zkoumali naši předkové už před tisícovkami let, existuje nespočet důkazů, jejichž podstatu si někdy nedokážeme vysvětlit. Kdo vztyčil menhiry tvořící Stonehenge? A jak je možné, že Řekové měli sto let před naším letopočtem astronomický počítač?

Antikythérský mechanismus: astronomický počítač z antického Řecka!

Řekové astronomický počítač pravdu měli. Byl nalezen na začátku minulého století ve staré potopené lodi u ostrova Antikythéra. Na první pohled je to zašlé a zdeformované těleso kovové hmoty, ve kterém jsou však stále vidět ozubená kolečka. Vědci zkoumáním zjistili, že se jedná o systém ozubených kol, který věrně sledoval pohyby těles Sluneční soustavy a dokázal dokonce předpovídat zatmění!

Ozubená kola lidstvo v době před Kristem už sice znalo, ovšem takovou pokročilou technologii, na které byl sestrojen mechanismus z Antikythéry, jsme před jeho objevem datovali v Evropě až do 14. století. Strojek je překvapivě malý – skříňka, v níž jej nalezli, měřila jen 34 x 18 x 9 cm! Lze jej dle jeho funkce právem považovat za první analogový počítač.

Zajímavé hvězdárny všude po světě

Mezi největšími a nejvýznamnějšími observatořemi najdeme třeba hvězdárnu na chilské hoře Paranal v poušti Atacama. Ta stojí daleko od civilizace právě proto, že jí tam v pozorování nebrání světelné znečištění. Vědci sem jezdí a přespávají v ubytovacím zařízení hvězdárny a voda se musí dovážet několikrát za týden.

Na odlehlém, avšak mnohem přístupnějším místě stojí Gornergratská hvězdárna s planetáriem, a to ve Švýcarských Alpách. Návštěvu lze skvěle skloubit s dovolenou na lyžích…

Vydejte se do hvězdárny či planetária poblíž domova

Rozhodně však není třeba jezdit daleko, abyste mohli zblízka zažít vesmír kolem nás a jeho výzkum. Po celé naší zemi v současnosti existuje kolem třiceti stále funkčních hvězdáren a asi desítka planetárií.

Zajímavostí je, že kromě velkých výzkumných ústavů a turistických atrakcí u nás existuje i mnoho menších, amatérských hvězdáren sloužících soukromým osobám.

Hvězdárna Ondřejov a největší dalekohled v ČR

Jednou z nejvýznamnějších astronomických observatoří v Česku je bezpochyby hvězdárna v Ondřejově nedaleko Prahy. Toto výzkumné zařízení začínalo jako soukromá observatoř nadšence Josefa Jana Friče, který je v roce 1928 daroval státu. Nyní slouží jako pracoviště Akademii věd.

V areálu hvězdárny si můžete prohlédnout rozsáhlý park se secesními dekoracemi Josefa Fanty, v budově hvězdárny se seznámíte s její historií a astronomickými přístroji a technologiemi. Nachází se tam mimo jiné největší největší český zrcadlový teleskop, pojmenovaný po významném astronomovi Luboši Perkovi.

Hvězdárna Kleť: špičková kosmická hlídka

V jižních Čechách na hoře Kleť najdeme další velmi důležitou českou observatoř, která je součástí Hvězdárny a planetária České Budějovice. Zastává funkci kosmické hlídky, což zní jako něco ze sci-fi románu, pravdou ale je, že hvězdárna měří pohyby těles nacházejících se poblíž Země a předpovídá případné srážky. Během této výzkumné činnosti zde bylo objeveno přes tisíc planetek a čtyři komety.

Observatoř je veřejnosti přístupná od května do srpna, kdy si můžete přijet prohlédnout výstavu vesmírných fotografií a největší český čočkový dalekohled a vzdělat se v oblasti vesmírného pozorování.

Nejslavnější česká planetária

Nejstarším planetáriem v naší zemi je to královéhradecké, které bylo postaveno už v roce 1947. Instituce sestává z planetária i hvězdárny a těší se velkému věhlasu i oblibě. Jste-li z Moravskoslezského kraje, můžete zavítat do Planetária Ostrava, které je součástí Vysoké školy báňské.

Velmi zajímavý naučný program má také planetárium v Brně, druhé největší v ČR, které v posledních letech prodělalo rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci. Úplně největším planetáriem je Planetárium Praha, kde se hvězdné nebe promítá na kopuli o průměru 23 a půl metru.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*