×
JenProCestovatele

Kamenné menhiry oplývají magickou energií. Kdo je vztyčil však zůstává záhadou

Menhiry a záhady

Na mnoha místech světa se nacházejí zvláštní velké kameny, které přitahují pozornost. Jedná se o takzvané megality – obrovské, uměle vztyčené kameny, poskládané do různých sestav. Kde všude je můžeme najít a jaké poselství nám přinášejí?

Megality se nacházejí podél pobřeží

Megality se vyskytují po celé Evropě. U nás, v Českých zemích, je jich méně. Nejvíce se objevují v pobřežních oblastech, například Irsku, Anglii, jižní Skandinávii, jižním Španělsku, západní Francii nebo Turecku. Světově proslulou megalitickou sestavou je například Stonehenge v Anglii nebo největší Menhir Brisé v okolí bretaňského města Carnac.

Jedná se o obrovský ležící, rozlámaný balvan, který váží 280 tun. Pravděpodobně byl přivlečen lomu vzdáleného skoro 5 km, což se zdá být zcela nemožné. Od 19. století je historickou památkou a později na něm byly dokonce i objeveny nějaké rytiny, snad z období pravěku.

Kamenný stůl či obětní mísa?

Abychom si udělali jasno v tom, co jsou to vlastně megality nebo menhiry, je třeba umět tyto pojmy rozlišovat. Menhir je samotný vztyčený kámen. Pokud je štíhlý, říká se mu stéla, která často bývá i náhrobní a ve spojení s místem, kde je pohřbený nějaký člověk. Megalit je pojem vyjadřující obrovský kámen. Najít můžeme však také nejrůznější rozcestníky, patníky, hraniční kameny, smrčí kříže a podobně. Mezi geology ale také existuje pojem zvláštní kámen, který vlastně dokonale odpovídá významu tohoto slovního spojení.

Zajímavým a často se vyskytujícím útvarem je takzvaný dolmen neboli kamenný stůl, který tvoří několik vztyčených kamenů, na nichž je položená velká kamenná deska. Bezesporu tyto stoly k něčemu sloužily. Nevíme však přesně k čemu, výskyt megalitů se často spojuje s Kelty nebo Druidy. Například ale nemůžeme pochybovat o účelu takzvaných skalních obětních mís. Jedná se o prohlubně ve skalách, které připomínají nádoby na vodu, ale také na krev – zvířecí či lidskou oběť spojenou s konkrétními rituály.

Obětní mísy často mají také odtokový žlábek, proto lze usuzovat, že k zachycování vody určitě nesloužily. Takové útvary najdeme i u nás, například v jižních Čechách nebo v Jeseníkách na Čertových kamenech. Obětní mísy nazvané Venušiny misky se nacházejí na vrchu Smolném, na severním okraji Rychlebských hor v Jeseníkách. Největší miska má průměr 1,5 m a hloubku přes metr a vejde se do ní 65 l vody.

Léčivé účinky menhirů a jejich záhadný původ

Mnohé z megalitů jsou staré i 4 – 6 tisíc let a mohou být němými svědky dávných civilizací.
Dosud však nebylo uspokojivě vysvětleno, jaký význam a účel vlastně tyto kameny mají. Na mnoha místech po celém světě se nacházejí obrovské kameny, často i s rytinami, které musel uměle vztyčit člověk, avšak nedokážeme si vysvětlit, jakou silou se mu to mohlo povést.

Psychotronici a senzibilové se předhánějí v návštěvách těchto míst, protože zde bývá údajně zaznamenána zvláštní pozitivní energie, kterou už dnes můžeme i pomocí různých přístrojů naměřit. Říká se, že léčivá moc, která bývá těmto kamenům přisuzována, neléčí pouze návštěvníky těchto míst, ale celou krajinu.

Možná jsou menhiry bránou do jiných dimenzí, kalendářem starých civilizací, rušiče negativní energie nebo označují něčím výjimečná místa. Mohou souviset s kultem plodnosti nebo dávnými rituály Druidů či Keltů? Mohou ale také zajišťovat rovnováhu přírodních sil – ve starých kronikách se píše, že na některých místech po vykopání menhirů došlo třeba i k sesuvu půdy nebo propadu daných míst do moře. Určitě též není náhoda, že se kamenné sestavy často vyskytují v přímořských oblastech.

Pastýř v Kloboukách chrání úrodu

Mezi náš nejznámější a legendami opředený menhir patří zřejmě Pastýř. Je vysoký 3,5 metru a najdeme jej u vesnice nazvané Klobouky, severozápadně od Slaného. Tento menhir je uznaný geology. Není lehké ho najít, nachází se v poli. Prý měl kolem sebe dříve své zkamenělé stádo, ale naši předkové ho zlikvidovali, protože jim překáželo v práci na poli. Pastýře si však vážili a když jej v 19. století porazila bouřka, místní obyvatelé ho zase postavili.

V okolí vesnice prý byly objeveny i keltské hroby, ale uspokojivé vysvětlení výskytu menhiru dosud nebylo nalezeno. Zajímavostí je, že Pastýř kolem sebe vytváří ochranný energetický kruh a údajně také souvisí s horou Říp, na kterou je od něj dobře vidět.

Nejznámější české menhiry

Naši geologové se často dostávají do sporu v otázce, kolik se vlastně na našem území menhirů nachází. Údajně jsou jich desítky, oficiálně snad 25 – 35 kusů. Český archeolog Karel Sklenář ale uznává pouze 5 menhirů vyskytujících se v České republice.

K našim známým menhirům patří například Kamenné okno v Jeseníkách, malý menhir na okraji Horoměřic, různé megality či kamenný chodník na Sedlčansku, takzvané Kounovské řady, menhiry na Slánsku, Žatecku, Kladensku, v Praze, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci nebo Lounech. Jsou to památky, které navštěvuje mnoho turistů. Bohužel se také obecně ví, že tyto kameny se také kradou nebo bývají terčem útoku vandalů.

Pokud chcete některé naše menhiry navštívit, prolistujte si stránky na internetu, kde najdete jejich podrobný seznam. Zajímat by vás mohl třeba takový Vrškámen, obrovský plochý balvan nedaleko Petrovic u Příbrami. Pokud se na něj podívat více zblízka, můžete si všimnout, že je na něm vyrytá asi 11 cm velká pravotočivá spirálka…



1 Komentář Kamenné menhiry oplývají magickou energií. Kdo je vztyčil však zůstává záhadou

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*