V Karlovarském kraji se nachází významné město Bečov nad Teplou, které je domovem vzácného pokladu ukrytého na místním zámku. Jde o relikviář svatého Maura – nejcennější památku v Čechách hned po korunovačních klenotech. Samotný Bečov pak nabízí spoustu historických památek a atrakcí pro turisty, historické jádro města bylo od roku 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou a jeho dějiny jsou opravdu velmi pestré.
Historie Bečova nad Teplou
Bečov byl původně osadou a jeho vznik souvisí s vystavěním hradu pány z Rýzmburka ve 14. století. První zmínka o městečku s hradem pochází z roku 1387, v roce 1399 pak bylo Bečovu uděleno městské právo. Co se týká hradu, nejprve byla postavena obytná obranná věž a rovněž obytný palác na místě současného zámku. Z roku 1352 také pochází kaple Navštívení Panny Marie, v níž se dochovaly cenné nástěnné malby. V blízkosti kaple pak byla postavena jedna z největších obytných věží v Čechách. Majitelé hradu se střídali, od konce 15. století to byli Pluhové z Rabštejna, za doby jejich působení město i hrad zažily velký rozkvět.
V této době se v okolí těžily drahé kovy, zejména cín. Pluhové zbohatli a hrad přestavěli ve velkém stylu. Kašpar Pluh z Rabštejna byl významnou osobností stavovského odboje, ale musel odejít do exilu a majetek mu byl zabaven. Proto Bečov dále střídal majitele, panství se nakonec zadlužilo a od konce 16. století jej převzala do správy mětská obec v Horním Slavkově. Po českém stavovském povstání celé panství, k němu patřilo město, hrad Bečov, dvanáct vesnic, pivovar, ovčín, tři hospodářské dvory a dva železné hamry, koupil Gerhard z Questenberka.
Během třicetileté války se Bečov neměl dobře. I když upadla těžba kovů a namísto toho se rozvíjelo řemeslo, Questenberkové prosazovali protireformaci a dokonce i došlo k likvidaci hrobu Kašpara Pluha z Rabštejna v místním kostele. Bečov postihl požár, morové epidemie a nakonec město dobyli Švédové. Proti Questenberkům povstali občané města, ale nakonec byla vzpoura potlačena a šest měšťanů bylo popraveno.
Stavba Dolního zámku v Bečově a válečné události
Questenberkové nakonec přesídlili do Jaroměřice nad Rokytnou a v Bečově mezitím zahájili stavbu zámku. Když rod vymřel, panství přešlo na spřízněný rod Kouniců. Za doby jejich působení byla dokončena stavba bečovského zámku. V roce 1813 pak Bečov koupil vévoda Bedřich Beaufort-Spontin ze starobylého belgického rodu, který uprchl z Belgie před napoleonskou armádou. Jeho syn Alfréd v roce 1838 koupil relikviář svatého Maura a provedl rozsáhlé opravy Dolního zámku. Jeho vnuk Heinrich s manželkou pak vybudovali rozsáhlý krajinářský park, ve 30. letech 20. století nazývaný jako „druhé Průhonice”. Na tvorbě zahrady se podílel Johann Kodytek.
Jindřich Beaufort-Spontin byl za 2. světové války členem NSDAP a na zámku poskytoval azyl zraněným německým důstojníkům. Mezi místními obyvateli byl ale oblíbený. Jeho syn Karel za války padl, převážně německé obyvatelstvo Bečova bylo po válce odsunuto a zámek i hrad zabavil stát. Za války přes město vedlo i několik pochodů smrti a město má také svou židovskou historii.
Zámek nejprve sloužil jako škola, po roce 1969 začal být opravován. Od roku 2022 je zpřístupněn i zrekonstruovaný hrad. Relikviář svatého Maura, který je velmi cennou památkou vyhledávanou turisty, je uložen na zámku poblíž kaple, v níž byl nalezen.
Bečovský poklad a české korunovační klenoty. Co mají společného?
Historické památky města Bečova
Bečov proslul také jako město hudby, na konci 19. století zde byla založena hudební škola, která vychovala řadu významných hudebníků. Zaujmout může rovněž spousta historických domů, kostel svatého Jiří z 18. století, postavený na místě vyhořelé svatyně. V památné budově bývalého okresního soudu se dnes nachází Muzeum historických motocyklů a jízdních kol, i stálá expozice hraček. Turisty může nadchnout i naučná stezka nazvaná Šibeniční vrch, která se na svých pěti zastaveních věnuje hrdelních trestům. Vede od místa, kde se kdysi nacházela šibenice, kolem kostela svatého Jiří, a je dlouhá pouhý jeden kilometr, proto se hodí i pro nenáročné kratší procházky.
Bečovská botanická zahrada
V okolí města se nachází chráněná krajinná oblast Slavkovský les a na okraji Bečova pak překrásná a rozlehlá Bečovská botanická zahrada, dříve označovaná jako Beaufortské alpinum, na jejíž obnově se stále pracuje. V současné době jsou v jejím areálu k dispozici také lezecké stěny pro horolezce i rekreační sportovce a děti. V zahradě jsou umístěny dřevěné sochy od Václava Gatarika, které slouží i jako hnízda pro ptáky.
Bečovské poklady a expozice zámku
Hlavní expozicí zámku je od roku 2002 vzácný románský relikviář svatého Maura, který byl nalezený v roce 1985 ukrytý pod podlahou kaple, kam jej schoval poslední majitel zámku na konci války před svým útěkem do Německa. Společně s pokladem byly tehdy nalezeny také láhve archivního vína. Dále jsou k dispozici nádherné zámecké interiéry včetně kaple a knihovny. Součástí prohlídky je i drahý diadém Eleonory Beaufort-Spontin, který dlouhá léta ležel v krabici jako domnělá divadelní rekvizita než se zjistilo, že jde o pravý šperk osázený 540 diamanty. Společně s relikviářem svatého Maura a archivními víny je považován za součást tvz. Bečovských pokladů.
Prohlídky zámku jsou určeny také pro děti a nabízejí nejrůznější vzdělávací programy. Na zámku se pak můžete samozřejmě i vdát nebo oženit.
Zdroje: wikipedie, zamek-becov.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
2 fotky 
