Na Čachtickém hradě se můžete projít se po stopách krvelačné hraběnky Alžběty Báthoryové

Na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom, jen kousek od tohoto okresního města v oblasti Karpat, se nachází známá obec Čachtice. Právě tato malá obec proslula děsivými dějinami vztahujícími se k čachtickému hradu a pověstech o místní Čachtické paní, která se koupala v krvi mladých panen. Toto místo je velmi navštěvované turisty a rozhodně má co nabídnout. Proslavilo se například i falešnými filmaři, kteří v 60. letech vyvolali v obci takový poprask, že se jí od té doby přezdívá Filmárovce.

Tajemná historie Čachtic a jejího hradu

První písemná zmínka o obci pochází ze 13. století, ale archeologické výzkumy dokazují, že místo bylo osídleno již od pravěku. Na dlouhou dobu obec patřila k panství v okolí hradu, který se nachází na vápencovém kopci v nadmořské výšce 375 metrů. Jeho původ se datuje rovněž do 13. století, kdy jeho prvotní funkcí měla být ochrana západní hranice Uherska. Brzy na to však na něj zaútočil panovník Přemysl Otakar II., který hrad značně poškodil. Od 17. století začalo sídlo pustnout, až se stalo neobyvatelným. I tak se ale na hradě vystřídala řada významných uherských rodů. Historické události napříč časem byly velmi pestré, obec Čachtice například silně poznamenal děsivý nájezd Turků v roce 1599.

Jak se ale brzy ukázalo, hrůzám nebyl zdaleka konec. Jedním z proslulých strašáků Čachtic byla Alžběta Báthoryová, řečená Čachtická paní, která na hradě přímo nebydlela, ale měla své sídlo na stejném panství poblíž. Čachtický hrad zdědila v roce 1604 a po její smrti se rozpoutaly spory o dědictví mezi jejími dětmi – Pavlem Nádašdym a dcerami Katarínou a Annou provdanými za Juraje Drugeta a Mikuláše Zrínskeho.

Sídlo krvavé Čachtické paní

Na panství se kromě hradu nacházely také tři čachtické zámky, takzvané kaštely. Nádašdyovský kaštel byl prvním z nich a zároveň byl hlavním sídlem Alžběty Báthoryové. Nacházel se přímo v obci Čachtice a patřil k hradu. Dnes se z něj dochovaly pouze zdi a bašty. Říká se, že ze sklepení jejího sídla vedly chodby až do hradu. Ty však byly později zasypány, takže se to nedá spolehlivě prokázat. Archeologické výzkumy stále probíhají, zejména v podzemí pod ruinami kláštera a bývalého vinného sklepa v Čachticích. Tyto prostory se nazývají Čachtické podzemí a jsou i částečně zpřístupněny veřejnosti.

V současnosti jde prostorově o 150 metrů chodeb, kde se v 17. století ukrývali stoupenci nové víry, které na panství přivedl syn Alžběty Báthoryové Pavol Nádašdy. Chodby údajně nechala vybudovat sama Čachtická paní, která chtěla mít zajištěnou cestu k útěku, když se obávala, že bude za své zločiny potrestána. Tyto katakomby zřejmě vedly až do dalších obcí a byly vyzdobeny románskými a gotickými klenbami. Kdo a kdy je skutečně vybudoval a jak byly skutečně dlouhé se ale spolehlivě neví. Za druhé světové války se pak využívaly jako protiletecké kryty. Druhý kaštel nazvaný Országhovský dnes už rovněž nabízí jen své obvodové zdi a okrouhlou baštu. Nic více se z tohoto šlechtického sídla nedochovalo.

Draškovičův kaštel jako muzeum

Pak je tu ještě třetí kaštel a tím je pozdně renesanční Draškovičův kaštel, který slouží jako muzeum a je přístupný pro veřejnost. Muzeum spadá pod správu muzea v nedalekém Trenčíně a je pojmenováno podle chorvatského bána Mikuláše Draškoviče, který nechal toto původní šlechtické sídlo vystavět kolem roku 1668.

Pro návštěvníky dnes muzeum nabízí několik zajímavých expozic o životě zdejší šlechty i místních lidí, ale také o krvavé paní Alžbětě Báthoryové. Ke zhlédnutí je i přesná kopie jejích šatů ručně ušitých přesně podle dochovaného portrétu. Kromě toho si můžete prohlédnout dobové zbraně, různé dokumenty, části oděvů, šperky, portréty či další předměty nalezené v Čachticích během archeologických výzkumů.

Turistický vláček Bathory

Co se dále týká čachtického hradu, v letech 2012 až 2014 na něm probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která hrad zachránila před úplnou devastací. V současné době je hrad Čachtice jedním z nejnavštěvovanějších slovenských hradů. Konají se na něm také různé kulturní a společenské akce, šermířská vystoupení a podobně. Během letní sezóny vás na hrad může i vyvézt turistický vláček příznačně nazvaný Bathory.

Byla Alžběta Báthoryová skutečně vražedkyně?

Čachtický hrad se proslavil díky Alžběta Báthoryové, která byla pověstná svou krutostí a zvráceností, za kterou byla nakonec také potrestána. Narodila se v roce 1560, v patnácti letech se provdala za Františka Nádašdyho, který byl rovněž považován za velmi krutého pána. V bojích s Turky sice prokázal velkou statečnost, odvahu a úspěch, ale i krutost. Nakázal hromadné popravy zajatců a neušetřil nikoho. Jeho vojenský oddíl se proslavil tím, že vyrážel do boje s uťatými hlavami Turků. S Alžbětou František zplodil pět dětí, dvě z nich zemřely krátce po narození, zůstaly jim tři: Pavol, Katarína a Anna.

Celému rodu Bathoryů byly přisuzovány psychopatické sklony a různé deviace. Alžběta prý patřila k obzvláště nebezpečným a zvráceným sadistkám. Nikdo nepochybuje o tom, že to byla pravda, existovala spousta důkazů a byla také při svých činech několikrát přistižena a měla i své komplice, kteří jí při děsivých činech pomáhali. Týrání a vraždění děvčat údajně probíhalo v letech 1585–1610. Když byla Alžběta usvědčena palatinem Jurajem Thurzem, byla doživotně uvězněna ve věži na hradě v Čachticích, kam za ní mohla pouze rodina, kněz a žena, která jí nosila jídlo. Zemřela v osamění o čtyři roky později ve věku 54 let a není známo, kde byla pochována. Spekuluje se také o tom, že byla otrávena.

Skutečnou pravdu o činech této šlechtičny neznáme, ale mezi historiky se objevují dohady, že jde jen o legendy vzniklé až dávno po jejím smrti a že Alžběta byla ve skutečnosti obětí. Takto ji ztvárnil i Jural Jakubisko ve svém slavném filmu. I Anna Boleynová, popravená za zradu proti králi, četné nevěry včetně incestu se svým vlastním bratrem, byla ve skutečnosti nevinná a Jindřich VIII. se jí jen potřeboval zbavit.

Co mají společného Alžběta Báthoryová a Kateřina Bechyňová, manželka purkrabího na Karlštejně?

Komplicové krvavé hraběnky skončili na popravišti

Jenomže proti Alžbětě Báthoryové svědčilo spousta důkazů, a to od krutého chování k poddaným, kteří ji nesnášeli, až po výpovědi jejích kompliců, kteří ale samozřejmě vypovídali až po důkladném mučení. Navíc Ficko byl slaboduchý a těžko mohl skutečně rozumět tomu, co se děje. Juraj Thurzo údajně rychlou izolací hraběnky zabránil tomu, aby se případ dostal až k panovníkovi, který by Báthoryové zabavil veškerý majetek a uvalil na celou rodinu hanbu. Uvádí se však také, že Thurzovi šlo především o majetek vdovy a další politické důvody, pro které se hraběnky potřeboval jen rychle a efektivně zbavit.

Údajní společníci kruté hraběnky skončili před místním soudem a až na jednu ženu, proti které nebylo dostatek důkazů, byli všichni do jednoho odsouzeni k smrti. Ženy byly krutě mučeny a zaživa upáleny, Ficko byl popraven. Spolu s nimi byla bez jakéhokoli soudu upálena i jedna bylinkářka považována za čarodějnici, která údajně Báthoryové pomáhala, ve skutečnosti jí ale léčila a poskytovala byliny. Byla to Eržika Majorová z Myjavy. Druhá místní čarodějnice, která se prý přímo podílela na všech zločinech, Anna Darvuliová, byla osvobozena. V případu se dochovaly výpovědi mnoha svědků, které se zdály být věrohodné.

Tyto pohnuté dějiny proto nadále zajímají spoustu badatelů a celá oblast Čachtic je velmi silným tahákem pro turisty, kteří si uvědomují, že na různých místech v Čachticích zřejmě byly pohřbeny desítky dívek umučených tím nejhorším způsobem. A někde je snad pohřbena i samotná Čachtická paní…

Hrob Čachtické paní

Hrob Alžběty Báthoryové však nebyl nikdy nalezen. Je možné, že se jí někdo rychle zbavil, a zbavil se i těla? Podle jedné pověsti hodili její tělo po smrti do studny, pravděpodobně je ale pohřbena někde přímo v Čachticích.

Co ještě navštívit v Čachticích

Co ještě dalšího zajímavého navštívit v Čachticích? Je toho spousta. Například římskokatolický kostel svatého Ladislava ze 14. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. Pod ním i nověji vystavěnou věží se nachází různé hrobky. Kostel je spojen s farou kamenným mostem, pod nímž dnes vede silnice, přiléhá k němu i starší kaple svatého Antona. Kolem kostela později vznikly mohutné kamenné hradby, které mají štěrbinové střílny. A právě pod tímto kostelem měla být údajně pochována Alžběta Báthoryová, jenomže její ostatky se nikdy nenašly.

V Čachticích se dochovalo také staré šlechtické sídlo z počátku 17. století, které nechal vybudovat Juraj III. Druget z Humenného, manžel Kataríny Nádašdyové, dcery Alžběty Báthoryové. Prohlédnout si můžete i národní přírodní památku, Čachtickou jeskyni, která byla objevena v roce 1956 poblíž Čachtic. V současnosti dosahuje délka jeskynních chodeb s krápníky 4058 metrů s vertikálním rozpětím 110 metrů.

V okolí Čachtic pak určitě stojí za návštěvu také hrad Beckov nebo zřícenina hradu Tematín, dále pak významný Trenčianský hrad.

Historický a malebný Trenčín: Co navštívit za památky a kam zajít na výšlap?

Zajímavosti o Čachtickém hradě

Čachtice se proslavily také tím, že v 60. letech 20. století se zde objevili falešní filmaři, kteří přesvědčili obyvatelé obce o tom, že přijeli natáčet film o Alžbětě Báthoryové. Mnohým z nich slíbili účinkování ve filmu i tučné honoráře, na oplátku se falešní filmaři těšili z dobrého pohostinství a ubytování zdarma v Čachticích. Na podvod se přišlo náhodou, ale oba vtipálkové byli souzeni za trestný čin podvodu, výtržnictví a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Navíc jeden z filmařů i za ohrožení mravnosti, protože údajně během falešných konkurzů fotil některé místní ženy nahé. Díky této legendární události se tehdy Čachticím začalo přezdívat Filmárovce.

V roce 1981 se pak v Čachticích natáčela proslulá komedie Oldřicha Lipského Tajemství hradu v Karpatech.

Zdroje: wikipedie, hrady.cz, badatele.net, cachtickyhrad.eu