3 fotky 
Je opravdu nezbytné kvůli cestování finančně vykrvácet, měsíce se ve snaze ušetřit živit jen rohlíky a ještě týdny po návratu z prázdného sejfu vymetat prach a pavučiny? Peníze tedy přenechte vánočnímu fondu a vydejte se za humna – do Polska. JenProCestovatele.cz vám přináší 10 míst, která byste rozhodně neměli vynechat.
Hrad Wawel, po staletí sídlo polských králů. Foto: Eva Chytková, JenProcestovatele.cz
Spousta turistů dnes v honbě za exotickými destinacemi loví z kapes poslední drobné a střádá na letenku, a přitom nádherná krajina, nekonečné písečné pláně i historické památky máme skoro u nosu, a tak touha po dobrodružství a cestování nemusí uvést naše bankovní konto v hluboké kóma. Přitom náš soused, Polsko, toho nabízí dostatečně.
1. Hrad Malbork byl sice opuštěn, ale zůstal
Čeští turisté mají hrady v oblibě. Není divu, vždyť u nás je jich tolik, že se až některým naivním zahraničním turistům nechce věřit, že ty nádherné mohutné stavby tu skutečně jsou už od středověku a nebyly postaveny před pár lety jako turistická lákadla. Bylo by však zpupné se domnívat, že nikde jinde na světě prostě hrady takhle neuměli.
Polský hrad Malbork patří jistě ke zdařilým dílům stavařů a může se směle měřit i s našimi hradními skvosty. Malbork byl založen roku 1274. Od té doby byl mnohokrát rozšířen, ale roku 1466 jej tamní knížata opustila a stáhla se do Königsburgu. Hrad však nezchátral a do dnešních dnů je dominantou města, která si našla cestičku i na seznam UNESCO.
2. Hrad Wawel ukrývá skutečný poklad
Řádky seznamu okupuje i jeho krajan hrad Wawel. Ten se majestátně tyčí na strmém vápencovém návrší obklopeném močály a již po staletí je svědkem bouřlivých polských dějin. Naše generace však byla málem o jeho příběh ochuzena. V 17. století totiž hrad výrazně poničil rozsáhlý požár a, i když byl opraven, během následujících staletí, kdy za jeho zdmi pobývaly různé armády, se mu dávný lesk a slávu již navrátit nepodařilo.
Od roku 1918 se však hradu již blýská na lepší časy. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a do jeho komnat se vrátily i vzácné exponáty, mezi nimi polský korunovační meč zvaný Szczerbiec.
3. I hrůznou historii je třeba uchovat v paměti
Svou temnou a pohnutou historii má i památník Aušvic-Birkenau. Možná si kladete otázku, proč se vydat na místo, které zažilo brutalitu a nestvůrnost nacistického řádění? Odpověď se hledá těžko, ale jedna se přesto nabízí. Protože nikdo by nikdy neměl zapomenout. Jinak se z historie nepoučíme.
4. Středověká perla Polska – Krakov
Bohaté, někdy veselé, jindy smutné dějiny skrývá i Krakov. Město, jež se lesklo a hřálo na výsluní i za temného středověku, je zahraničními turisty nejvyhledávanější. Zejména kvůli hlavnímu náměstí, které je největším náměstím v Evropě. Jeho čtvercový půdorys stráží staré domy, paláce a kostely. Čas místním i návštěvníkům tu od roku 1555 neúprosně měří renesanční hodinová věž se zdobeným podkrovím.
Krakov je nejhezčí město Polska. Vychutnejte si noční život, nakupování i památky
Náměstí, jež se zrodilo ve 13. století na křižovatce obchodních cest, žije pod taktovkou společenského a politického dění od nepaměti a řada slavností, atrakcí a veselic se tu pořádá do dnešních dnů – třeba pochod Lakoniků, výstava královských betlémů či uvedení Krále Kohoutů na trůn.
5. Dole v dole aneb všechnu sůl na hrad
Od Krakova se nyní přesuneme jen o kousek dále. Do solného dolu Wieliczka. Důl patří k nejstarším vůbec a byl v provozu nepřetržitě od 13. století až do let nedávných. To je sice úctyhodné, ale proč bychom měli stát o návštěvu nějakého dolu?
Když pomineme fakt, že i on má své místo na seznamu UNESCO, to, co tu lidskému oku zalahodí, jsou sochy mýtických postav vytesaných do soli. Neměli byste si ale nechat ujít ani podzemní jezero, klenuté síně či kaple, taktéž vykutané do solných skal.
6. Gdaňsk málem zmizel v prachu
Nejen Krakov však přitahuje turisty stejnou magickou silou jako vosy v letních parnech kornout zmrzliny.
Přístav Gdaňsk nezůstává za Krakovem vůbec pozadu. Do města strážícího Baltké moře láká zejména jeho stará část.
V 15. století sice Kazimír IV. Polský rozkázal, aby byla většina zdejších domů zdemolována, s výstavbou nových však nijak neotálel. A tak nás možná jen na chvíli zamrzí, co zmizelo v prachu z Kazimírovy zvůle. Naštěstí se můžeme obdivovat architektonickým skvostům, které tu vyrostly v letech a stoletích následujících. Ať už jsou to sýpky, mlýny či kostely.
7. I Varšava láká
Pravdou je, že moderní metropole Varšava za Gdaňskem i Krakovem trochu pokulhává, ale nezatracujte ji zcela. Varšava je srdcem polské kultury a toto srdce buší nejvíce na její staré tržnici. Ta se zhroutila v prachu během 2. světové války. Sotva však utichl hluk zbraní, ze sutin opatrně znovu povstala. A pokud jste sběratelé fotografií turistických klišé, k obrázkům kodaňské mořské panny, belgického čůrajícího panáčka či pařížské Eiffelovky byste si měli pořídit i snímek bronzové mořské panny, jež je symbolem hlavního města Polska.
Krakowská tržnice, přímo v historickém jádru, stojí za návštěvu. Foto: Eva Chytková, Jen ProCestovatele.cz
Živoucí energická města, hrady a stařičké domy, omšelí to vypravěči dávných příběhů lákají svou krásou a atmosférou cestovatele ze zemí blízkých i dalekých. Jenže i zdejší příroda by turistům měla uvíznout v hledáčku.
8. Po jezerech a říčkách napříč Mazurskem
Třeba jezerní krajina Mazursko obklopující dolní tok řeky Vistuly je krajem jako z pohádky o mokřadech a krásných, leč zrádných bludičkách.
Oblast tvoří přes 2000 jezer, v jejichž hladině se zrcadlí smaragdové lesy a blankytná obloha. Jezera jsou jako korálky provlečeny řadou kanálů a říček, a tak je nasnadě vypůjčit si tu po vzoru jiných loďku a chopit se kormidla, pádla či vesla. Mořským vlkem se sice asi nestanete, ale vžít se do vlka říčního může být také skvělý zážitek. A ostatně kvůli zážitkům člověk balí kufry a cestuje.
9. Poušť na Baltském pobřeží
Nejste zrovna nátury vodnické a při představě kymácející se loďky si až přespříliš názorně vybavujete skladbu svého jídelníčku v posledních hodinách? Tak se vydejte na sever k pohyblivým písečným dunám. Nekonečné písečné pláně jsou součástí národního parku Slowinski. Duny jsou formovány jako vlny, se kterými si pohrává vítr a díky jeho fantazii mění svůj tvar. Některé dosahují výšky až 30 metrů.
Nám jakožto Slovanům je asi jasné, jak národní park Slowinski ke jménu přišel. Ano, právě zde se v 5. století začaly usazovat slovanské kmeny a pokud snad pochybujete, můžete se přesvědčit ve městě Kluki, kde se pod širým nebem nachází muzeum schraňující artefakty těchto starých národů.
10. Z vod a pouště do lesů
Ani voda, ani písek není podle vašeho gusta? Raději se ztrácíte v lese, oddáváte se jeho tichu, které je narušeno jen tichým ševelením větru? I pro takové z vás je tu národní park. Řeč je o Bělověžském lese. Jeho jedinečnost dřímá v tom, že jde o pozůstatek původního pralesa, který pokrýval většinu evropské krajiny mírného podnebného pásu. Vzhledem k tomu vás jistě nepřekvapí, že i jeho jméno bylo vydatlováno na seznam UNESCO. Les táhnoucí se po hranici mezi Polskem a Běloruskem můžete objevovat pěšmo i kolmo. Pro obé je tu dostatek stezek, ale pozor, tu a tam vám ji může zkřížit některý z 800 zubrů, pro něž je Bělověžský prales trvalou adresou.
