2 fotky 
Pátrání po černé skříňce je často tou nejdůležitější částí při vyšetřování leteckého neštěstí. Ale co přesně to je? Má černou barvu? A proč letadla nepoužívají satelitní technologii?
Na světě existuje jen málo odolnějších předmětů, než jsou černé skříňky v letadlech. Na krátkou dobu odolají přetížení 3400 G, teplotu kolem 1100 °C až na hodinu a tlak vody v hloubce 6 kilometrů po 30 dnů. A i když je tomuhle všemu vystavena, dá se z ní dostat mnoho nepostradatelných údajů, které pomáhají objasnit příčinu pádu letadla.
K čemu slouží černá skříňka?
Každé komerční letadlo musí obsahovat dva letové zapisovače, známé jako černé skříňky. Prvním je záznamník letových údajů (FDR), který obsahuje všechny pokyny zaslané elektronickým systémům letadla – rychlost letu, nadmořskou výšku, průtok paliva apod.
Druhou černou schránkou je záznamník hlasu Cockpit (CVR), který uchovává protokol o tom, o čem mluví piloti a o rozhovorech s řízením letového provozu. Celkem jde o více než osm stovek různých parametrů a sto z nich je bezprostředně důležitých pro vyhodnocení letu.
Jak se zapisovač letových údajů najde?
Každá černá skříňka musí obsahovat podvodní lokalizační maják. Jakmile je ponořena do jakékoliv kapaliny, začne vysílat ultrazvukový signál. Ten je vydáván každou sekundu po dobu 30 dní, než se vyčerpá baterie.
V případě, že se ponoří někam na dno oceánu, musí být vyhledávací plavidla téměř přímo nad majákem, aby zachytila nějaký signál.
Co se děje v uších při létání a jak bojovat s případnou bolestí?
Je černá skříňka opravdu černá?
Není. Černá skříňka je ve skutečnosti natřená oranžovou barvou, která se používá v leteckém a inženýrském průmyslu, aby mohla vyniknout mezi ostatními troskami. Není úplně známo, odkud termín „černá skříňka“ přišel. Odborníci v oblasti letectví ale obecně o tomto zařízení hovoří jako o zapisovači leteckých údajů.
Výraz černá skříňka se používá hlavně kvůli kontexu než kvůli barvě, protože symbolizuje temné okolnosti, pro které je obvykle hledaná.
Klasický zapisovač je oválná oranžová krabice o velikosti přibližně půl metru a hmotnosti mezi pěti a šesti kilogramy. Kulatý tvar se zaoblenými rohy umožňuje, aby se skříňka při pádu na zemi kutálela a snížila se možnost jejího poškození. Mají obal z dvojitého titanu nebo nerezové oceli vždy té nejvyšší kvality. Největší její část tvoří baterie, samotný vysílač a záznamový přístroj nejsou tak velké. Ve skříňce se nachází ještě paměť, která musí být složena jen z nepohyblivých částí, jinak by se mohla poškodit.
Zapisovač je uložen v zadní části letadla, kde existuje větší šance, že přežije náraz při pádu letadla.
Je černá skříňka nezničitelná?
Jsou opravdu velmi robustní a navrženy tak, aby odolaly extrémním nárazům a teplotám. Samozřejmě ale nejsou nezničitelné. Ovšem jen zřídkakdy se stane, že je zařízení úplně zničeno a nejsou k dispozici žádné použitelné údaje.
Proč nemůže skříňka streamovat data?
V digitálním světě, kde lze snadno přenášet jakákoliv data, každého napadne otázka, proč letadla stále uchovávají své letové informace a hlasové záznamy fyzicky a ne digitálně.
Tato technologie už přitom existuje, ale zatím nebyla přijata. Společnost FLYHT Aerospace navrhla sledovací systém o velikosti hotelového trezoru, který přenáší data, včetně souřadnic, rychlosti a nadmořské výšky, na zem prostřednictvím satelitu, jakmile náhle letoun ztratí nadmořskou výšku nebo začne vibrovat motor.
Nicméně tato skříňka je velice drahá. Za jedno letadlo zaplatí provozovatel více než 120 000 dolarů za letadlo. Není zatím příliš pravděpodobné, že letecký průmysl bude chtít do takových technologií investovat, když se používají jen ve vzácných případech.
Kdo vynalezl černou skříňku?
Tvůrcem černé skříňky je australský inženýr David Warren roku 1954. Trvalo to ještě pak další dva roky, než vznikl první prototyp. S nápadem zaznamenávat dění v kokpitu přišel Warren už v roce 1953 při vyšetřování nehody letadla Comet. To bylo v té době prvním tryskovým dopravním letadlem.
První skutečná skříňka vznikla v roce 1956 a ještě dalších několik let trvalo, než letecké úřady úplně pochopily, jak převratný vynález to je a záznamníky se začaly do letadel montovat ve velkém.
Warren se narodil v roce 1925 v severovýchodní Austrálii. K nápadu na konstrukci zařízení ho přivedlo letecké neštěstí, při kterém zemřel jeho otec v roce 1936. David studoval na Sydneyské univerzitě. V roce 2002 mu byl udělen Řád Austrálie, který patří k nejvyšším vyznamenáním.
