Menu
JenProCestovatele
Výlety Karlovarský kraj

„Český Yellowstone“ neboli Soos: Přírodní rezervace málem doplatila na těžbu

Rhiana Horovská

Rhiana Horovská

25. 7. 2023

Národní přírodní rezervace Soos = sopky v bahně, minerální prameny a rašelina. Určitě už jste o tomto místě slyšeli. Doporučuje se všem milovníkům přírody, kteří si rádi prohlédnou netypickou krajinu. Jak je vědecky možné, že takové místo existuje, a kudy se tam jede? Co všechno uvidíte? Kdy se můžete přijet podívat? Připravili jsme vám základní přehled.

Co je Soos (název i jeho nositel) a proč je významný?

Jak vznikl název SOOS? Zkratka to není a nepíše se to nutně kapitálkami. Jméno místa určitě pochází z němčiny, neboť Soos jednak leží nedaleko státní hranice a jednak čeština původně nemá dlouhé ó, aspoň ne v Čechách. Taková nejpopulárnější teorie je, že původem je slovo Satz pro usazeninu. Ve 14. století je doložena forma Sas, později Sos díky chebskému nářečí, a později dloužené Soos. Význam slova má dle jiných zdrojů přímo být „močál”.

Možná čtenáři tuší, že jsou domovem rezervace Soos západní Čechy. Ne každý však zná přesnou polohu. Samotná národní přírodní rezervace se rozkládá kolem 8 kilometrů severovýchodně od Františkových Lázní. Je součástí evropsky významné lokality Soos, kam spadá také nedaleký Děvín. Administrativně se dělí o Soos Skalná, Třebeň a Křižovatka.

Moravská Amazonie: Největší český lužní prales je v ohrožení!

Soos je proslulý tím, že připomíná trochu měsíční krajinu a trochu bažinu. Srovnání s Yellowstonem je asi trochu silné, ale uvidíte tu podobné věci. Rašeliniště je plné pramenů a uvolňuje se tu i oxid uhličitý, takže země kolem vás bude vypadat „živá“. To samotné ale nevysvětluje, proč je Soos národní přírodní rezervace. Důvodem je příroda neživá i živá. V jedinečných mokřadních podmínkách žijí zajímavé druhy živočichů a rostlin, včetně vzácných halofytů – slanomilných rostlin. Těm samozřejmě nesvědčí těžba ani nezřízené chování turistů – ale to ani hydrogeologickým útvarům, jež tu můžeme obdivovat.

Lidé tu ještě před dvěmi sty let těžili rašelinu a křemelinu. To znamenalo umělé odvodňování zemského podloží, velkoplošné odlesnění a samozřejmě nějaké ty koleje, po kterých se suroviny odvážely. V 19. století se však zakázala těžba kolem Císařského pramene, údajně léčivého. Ve 20. století se konečně podařilo začít chránit krajinu od další devastace.

Co je typické pro Soos? Rezervace má půdu, jež často „mluví”

Než přejdeme k cestovatelské části článku, uveďme si o Soosu zajímavosti z oblasti geologie a hydrologie. Možná to čtenáře právě navnadí, aby místo navštívili včetně přilehlého muzea, kde se mohou dozvědět více. Na místě se může chodit jen po dřevěném chodníku nad mokřadem, na kterém má Soos naučnou stezku dlouhou něco přes kilometr. I tam se leccos dočtete.

Podzemí se neustále pomalu ale jistě pohybuje, takže v místním žulosvorovém podloží vznikly zlomy. Těmi mohla krásně téct voda, takže vznikly potoky Vonšovský a Sázek. Blok země mezi nimi se o kus propadl, takže se tam začala hromadit voda, písek, jíl a pak také rašelina z rostlinného materiálu zůstávající v této stojaté vodě. Horniny jsou roztříštěné, proto má odkud vyvěrat plyn a voda. Velkou část rezervace tvoří křemelinový štít vzniklý vyschnutím slaného jezera. Dnes to je bíložlutý povrch, přes porost místy viditelný a hrubý až 7 metrů!

Krátký odpočinek v lázních dokonale uvolní vaše tělo i mysl. Kde si odpočinout?

Živou-neživou složkou jsou na Soosu bahenní sopky. Se sopkami chrlícími lávu mají společné jen to chrlení, a v tomto případě jde o vodu, plyn nebo bahno či větší kousky hornin. Pod zemí je zkrátka ložisko plynu, který vytlačuje nahoru i bahno. Pro Soos jsou typické otvory, kudy vyvěrá oxid uhličitý za teploty nižší než 100° C a vytváří na zemi bublinky. Takovým výronům se říká mofety.

Lidmi je nejdéle chráněným a možná nejdéle rozeznávaným místem na Soosu Císařský pramen. Je to jediný zdroj na Soosu, který je uměle upravený, a nejteplejší pramen Chebské pánve. Stále však patří ke studeným kyselkám – má až 18° C. Tato voda obsahuje síran železnatý a sodný. Díky výše zmíněnému oxidu uhličitému je přirozeně perlivá.

Návštěva Soosu: Doprava a jak to/se na místě chodí

Coby vzácné místo má Soos otevírací dobu omezenou a vstup je zpoplatněn. Do rezervace se během sezóny dostanete od devíti do pěti, v prosinci však jen o víkendech a v lednu bude oblast zavřená. Vchod se nachází přímo u vlakové zastávky Nový Drahov na železnici mezi Františkovými Lázněmi a Luby. Jiná možnost dopravy je na Soos autobusem, který staví 20 minut pěšky od vstupu.

Pokud jedete autem, můžete pohodlně zaparkovat hned u vstupu rezervace Soos. Vstup se psem je možný, pokud bude na vodítku. Terén je vhodný pro kočárky, a dokonce také pro invalidní vozík, takže je zážitek bezbariérový. Sice je velká část trasy uměle postavená ze dřeva, ale přesto není na Soosu s kočárkem problém. Chodníky jsou dost široké na míjení se s protijdoucími lidmi. Nebezpečné by to však bylo na kole.

Muzeum a geopark Soos – výlet nejen do močálu

Nevýhodou je, že nemá Soos restauraci – je tu však bistro, takže žízní a hlady nezemřete. I z hlediska aktivit a zážitků je tu toho pro turisty více než ten krásný kus přírody. Nízký bílý domek skýtá expozici Muzea Soos. Ceník zvlášť nemá, stačí vám celková vstupenka do rezervace, která dělá v nezlevněné podobě stovku za osobu. V muzeu jsou k vidění horniny, dinosauři a spousta obrázků i textů. Kromě toho si tu můžete sehnat brožurky nebo si koupit suvenýry.

Za kasou u vstupu do samotné rezervace je odbočka na Geopark Soos. Tam může pokračovat vaše vzdělávání v oblasti zeměpisu. Je to úplná novinka skýtající návštěvníkům poznání podloží Chebské pánve i hor v jejím okolí. Kromě toho leží u Soosu záchranná stanice raněných zvířat. Ta, která by se už nevzpamatovala po návratu do přírody, tam zůstávají natrvalo a turisté mají možnost se na ně podívat.

Krušné hory: Klínovec a Boží Dar. Ráj cyklistů, chodců i běžkařů

Je-li ve vaší expedici nějaký šotouš, potěší jej úzkokolejka u Soosu. Železnice tady sloužívala pro export vytěžených surovin. V rezervaci se dodnes nacházejí zbytky kolejí. Část dráhy, pojmenované už tehdy Kateřina, si můžete i dnes projet. Tuto možnost nabízí místní podorganizace plzeňského Iron Monument Clubu. Provoz však je aktuálně poněkud nepravidelný a dráha zjevně vyžaduje nějaké ty opravy.

Zdroje:

Mapy.cz, Městské muzeum Františkovy Lázně, Kudy z nudy, CS IMC Plzeň, WZD, Lidé a Země, Františkovy Lázně, Wikipedia,

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

„Český Yellowstone“ neboli Soos: Přírodní rezervace málem doplatila na těžbu