Navštivte zámek Peruc! Interiéry po rekonstrukci vítají hosty i nocležníky

Přibližme si severočeský městys Peruc. Výlet na tomto místě je exkurzí nejen do historie, ale také tak trochu do Starých pověstí českých. V obci stojí přepychový rokokový zámek, který se nedávno díky soukromé snaze povedlo rekonstruovat a otevřít veřejnosti. Zhlédnout můžete také tisíciletý dub, u nějž kníže Oldřich měl potkat Boženu. A co dalšího v Peruci uvidíte?

Jakou má obec a zámek Peruc historii?

Odkud vůbec pochází název Peruc? Zámek se nachází kousek od studánky, kde prý prala prádlo pradlena Božena, budoucí žena knížete Oldřicha. Peruc pak má pocházet od slova „peroucí” či snad od přechodníku „perouc”. Jinde se píše, že se setkali o kus dál, pod dnes památným dubem – tam také teče voda. Obě místa jsou každopádně spojována s touto pověstí.

Co se týče doložené historie, ve 12. století tu měla stát tvrz, na níž panovali Hroznatovci z Peruce. V dalším století nastupují potomci jakéhosi Bořity z Radhoště, také psaní z Peruce. Na přelomu 14. a 15. století to tu přebírá rod Pětipeských, který sídlo v roce 1532 prodal Elišce z Krajku, ženě Jiřího z Lobkovic. Na konci 16. století prodělal zámek Peruc rekonstrukci do renesančního slohu.

V tomto stavu zámek Peruc majitelé prodali Janu Hruškovi z Března. Hruška rychle rozšířil panství o lecjakou okolní ves, za domov si však vybral Toužetín. V roce 1610 Hruška umírá nešťastnou náhodou – splašili se mu koně a převrátili vůz. Peruc odkoupila Alžběta Zapská ze Slivic a v roce 1927 ji z důvodu dluhů prodala Alžbětě Volfomíně Ždárské. Ta ho odkázala své dceři Františce Eusebii. V roce 1673 se novým pánem na Peruci stává Jan Jetřich z Ledeburu.

Severní Čechy: 6 míst, které zde musíte navštívit

Peruc v moderní době: Vzkvět, úpadek a nedávná obnova

Ledeburové si zámek nechali obnovit a upravit a také na něm žili. Barokní přestavba, jejíž většinu koncipoval architekt Antonio della Porta, měla dvě etapy v průběhu 18. století. Ta druhá byla ve stylu rokoka a zámku dala podobu, již má dodnes. Za rodu Ledeburů vznikl u zámku také kostel sv. Petra a Pavla. Poslední představitel rodu, jenž sídlo spravoval, byl Kašpar z Ledeburu. Ten Peruc prodal v roce 1798 Kinským.

Rod Kinských se však na Peruci moc neohřál. Už v roce 1814 prodávají zámek Františku Antonínu I. Thun-Hohensteinovi. Thun-Hohensteinové si jej nechali až do znárodnění. Za jejich časů se na zámku často objevoval jako návštěvník otec národa František Palacký a také politik František Daneš. Po znárodnění tu byla umístěna pravěká sbírka Národního muzea, části budovy sloužily i jiným účelům. Nějakou dobu tu například žil významný český kubista Emil Filla.

Architektonickou a historickou hodnotu objektu samozřejmě tehdejší správa řešila méně a méně. Sídlo chátralo ještě více v 80., 90. i nultých letech v rukou obce a později soukromých majitelů. Od roku 2015 je Peruc v rukou těch samých lidí, kteří revitalizovali a nově zpřístupnili i zámecký areál Dětenice. Těm se zámek i přes oplétačky s ředitelkou galerie sídlící v jižním křídle zatím povedlo aspoň částečně opravit.

Dnešní zámek Peruc – prohlídky i ubytování

Po rekonstrukci se můžete v části zámku Peruc ubytovat nebo si prohlédnout interiéry jako klasický návštevník historické památky. Komentář průvodce vám vysvětlí všechny možné zajímavosti z historie rodů, které tu žily. Vy přitom můžete očima spočinout na zdobeném schodišti, rozkošných kachlových kamnech, štukovaných stěnách, starém nábytku i řadě renesančních a barokních obrazů.

Jak tomu bývá, má zámek Peruc otevírací dobu nejdelší v letní sezóně. Výhodou soukromého objektu však je to, že umožňuje návštěvu skupin kdykoliv v roce, pokud si to objednáte předem. Jsou tu i prostory k pronájmu na firemní meetingy a svatby nebo jiné akce.

V jižním křídle vznikla už po smrti Emila Filly jeho galerie. Peruc, tedy jeho majitelé, sice řešili problémy s ředitelkou této galerie, ale po roce 2020 mohla nastat i oprava této části zámku. Koho tedy zajímá české moderní umění, ten ho uvidí v nově zrekonstruovaných prostorách. Majitel zámku založil Nadaci Emila Filly a zapřísáhl se, že přichystá řádnou a důstojnou expozici děl tohoto umělce.

Druhá největší atrakce v Peruci: Dub, o němž píše už Dalimil

Také se můžete vydat za asi nejstarší památkou Peruce – za dubem, který je možná tisíc let starý. Možné je však také to, že pověst původně mluvila o jiném stromě, jenž dnes už dávno neexistuje. Dub je však každopádně velice starý a pro jeho de iure historický status se mu říká Oldřichův. Zmiňuje ho Dalimilova kronika a později také literární díla Františka Nepila a Miroslava Horníčka.

Nejvýznamnější památný dub Peruce, Oldřichův dub podle knížete Oldřicha, je 26 metrů vysoký. Status chráněného památného stromu má od roku 1989. V roce 1993 a 1995 jej zasáhl požár, po němž následovalo několik sanačních prací. Na plánu jsou různé odlehčovací úpravy, aby strom co nejdéle vydržel. Je však znát, že tu s námi stařík dlouho nepobude. Nedaleko od něj stojí další památný dub, ten je na tom lépe.

Další památky v Peruci – kostel, domy a sýpka s muzeem

Máte-li zájem, prohlédněte si v zahradě zámku Peruc Muzeum české vesnice. Nachází se v budově barokní sýpky. Uvnitř je expozice rolnických přístrojů, starých domácích spotřebičů, nábytku, hraček a spousty dalších věcí kdysi nutných pro přežití na vesnici.

K historickým památkám patří také kostel sv. Petra a Pavla. V letech 1724–1725 ho postavil Pietro Paolo Columbani, člověk náhodou také pojmenovaný po těchto dvou světcích. Krásný jednolodní chrám pak prodělal ještě barokní úpravy. Za kostelem bývalo pohřebiště, před vchodem stojí socha Jana Nepomuckého a přes cestu od něj také pomník obětem 1. světové války, kříž a dřevěná zvonička.

Architektonicky hodnotná je také například radnice, bývalý hostinec na náměstí, dům židovské rodiny Rosenbaumů, budova Husova sboru a hřbitovní kaple.

Co potkáte na naučné stezce po Peruci? Vyhlídky i bývalý mlýn

Městysem vede okruhová naučná stezka. Je to pěkná procházka a ideální trasa, kudy propojit lokality zámek Peruc, Boženina studánka, Oldřichův dub, Chrastín a Débeř. Stezka je dlouhá 11 km a můžete si na ní přečíst 20 informačních panelů. Na jaká místa vás přesně zavede?

Začátek vede centrem obce, které už jsme si popsali. Kostel, zámek, muzeum, studánka, památný dub. Pokračujte do kopečka po modré turistické značce. Svah pod vámi je zákonem chráněná přírodní památka zvaná V Hlubokém. Místo nahoře, zvané Krásná vyhlídka, skýtá výhled na České středohoří. Filla sem prý chodil malovat a Svatopluk Čech psát básně.

Dále na sever vás čeká místní část Chrastín. Kromě pozůstatků pravěkého hradiště je v této části Peruce rozhledna zvaná Stradonka a analematické sluneční hodiny. Výšlap teď povede do údolí a údolím směrem zpátky k centru. Ještě než tam dojdete, se však vaše cesta stočí kolem kempu a koupaliště na Débeř, kde stával mlýn.

Zámek Libochovice je rodištěm J. E. Purkyně. Překvapí i svou nádhernou zahradou

Jaké další turistické cíle skýtá Peruc a okolí?

Nevyčerpaly-li vás v Peruci slavnosti ani prohlídka zámku, můžete v průzkumu pokračovat. Dá se tu podniknout procházka v několika směrech, případně vzít auto a zajet na některou z okolních zajímavých míst:

• zámek Pátek
• zřícenina hradu Šebín
• zámek Libochovice
• židovský hřbitov u Hřivčic
• hřbitovní kostel a křížová cesta ve Vraném
• menhir Kamenný pastýř
• Národopisné muzeum Slánska v Třebízi
• zřícenina hradu Žerotín
• přírodní park Džbán

Zdroje:

Mapy.cz, Chateau Peruc, Městys Peruc, Kudy z nudy, Odborná databáze památných stromů, Region Tourist, Wikipedia