Šternberk na Moravě: Historické sídlo významného rodu, bohatá kultura i příroda

Půl hodiny cesty severně od Olomouce vás přivítá městečko Šternberk. Rod šlechticů, který hrad založil, patřil u nás k nejvýznamnějším dokonce i v raném 20. století. Samotné město nepopře starobylý původ, ale turisty zaujme nejen svým hradem. Svůj význam má i kulturně a sportovně a jeho zeleň nabízí dost možností výšlapů po kopcích.

Jakou má město a hrad Šternberk historii?

Hrad Šternberk, německy Sternberg – „hvězdná hora“, vznikl někdy v polovině 13. století. Nechal jej postavit nejspíše Zdeslav ze Šternberka, který ale s tímto přídomkem už přišel – měl totiž už pár let postavený svůj nový sídelní hrad Český Šternberk nad řekou Sázavou. Podle pověsti měl kus země na Moravě získal Jaroslav ze Šternberka, když u Olomouce pomáhal bojovat proti Tatarům. Zdeslav bojoval proti Kumánům, takže může jít o překroucení podobné události. Doklad hradu máme z roku 1269. Dokládá se tam také klášter Hradisko na kraji dnešní nedaleké Olomouce.

Město Šternberk pod hradem je zmíněné nejdříve v listině z roku 1296. Na konci 13. století patří panství Zdeslavovu potomku Albrechtovi, který se sem přestěhoval a založil moravskou větev roku Šternberků. Kostel Nejsvětější Trojice, druhá nejstarší stavba města, vznikl za Albrechtova synovce. Větší a významnější je kostel Zvěstování Panny Marie, který také vznikl v této době, ale později jej postavili jako klasicistní od znova na místě jeho staré verze. Albrecht Aleš ze Šternberka se nejčastěji zmiňuje pod jménem Albert a může se plést s mnohem méně významným šlechticem Albrechtem mladším, synem Albrechta staršího. Albert, nástupce a synovec, byl litomyšlským biskupem, rádcem Karla IV. a arcibiskupem magdeburským. Ve Šternberku založil augustiniánský klášter, dal město opevnit a získal pro ně mnoho městských práv.

Co navštívit v Olomouci? Doporučujeme hrad a dalších 6 míst

Moravská větev Šternberků v roce 1397 vymřela, panství získal rod z Kravař. Pokračoval tu rozvoj, a také se město stalo moravským centrem husitského hnutí. V roce 1415 hrad odeslal protestní dopis koncilu v Kostnici proti upálení Jana Husa, ale husité v roce 1430 město dobyli. Volba slovesa „dobýt“ celkem implikuje paradox… Městu, kde byla v té době velká německá a židovská složka, v době působení husitských vojsk značně ubylo němectví. Po pánech z Kravař, když vymřeli po meči, se dostal hrad Šternberk k manželovi dědičky Ludmila – Albrechtu Kostkovi z Postupic. Po jeho smrti Ludmila toto věno přinesla druhému manželovi Janu Berkovi z Dubé a Lipé.

Novověké dějiny Šternberka

Za Berků se město zregenerovalo z husitského obsazení a jeho rozmach pokračoval. Fungovaly tu cechy, produkovalo se i pivo a prodávalo se víno. Část centra města včetně hradu zničil požár v roce 1538. Hrad Ladislav Berka nechal zrekonstruovat a renesančně předělat, což je na podobě stavby vidět dodnes. Stále však má jasnou formu hradu, nikoliv zámku. Po smrti posledního možného mužského dědice zdědila Šternberk Kateřina Berková a předala jej v roce 1572 svému manželovi Karlu z Münsterberka. Ten byl luteránského vyznání a netolerantní povahy. Vydal dva náboženské řády, vyhnal z města celou významnou židovskou komunitu a pak i nepohodlný druh protestantů, tedy Jednotu bratrskou.

Po Karlovi dostali Šternberk napůl synové Jindřich a Karel. Po stavovském povstání město vyrabovalo klášter, aby se připravilo na vojska, a přivlastnilo si jeho areál. Třicetiletá válka byla vyčerpávající, protože město bylo přístupné od dálkových cest, posádky se tam zastavovaly. O Vánocích 1621 stavovské vojsko Šternberk vyplenilo celý kromě hradu. Příští rok se situace uklidnila a kurfiřt Münsterberkům zajistil výjimku z konfiskace panství. Luteránské vyznání města se však neudrželo – nastala protireformace.

V 17. a 18. století trápili Šternberk nejdříve Švédi, pak Prusové, a mezitím ještě opakovaná morová epidemie. Pozitivem byl v této těžké a smutné době rozmach tkalcovství. Dovážel se sem len z Nízkého Jeseníku a vznikly tu manufaktury, kterým se zkrátka dařilo více než zemědělství na ne úplně ideálních půdách. Pány města jsou v těchto časech knížata z Liechtensteinu. Josef II. zrušil v roce 1784 mnoho klášterů včetně augustiniánského. Náboženství tu proto ustupuje průmyslu. Ve 20. století jsou nejvýznamnějšími událostmi připojení k Německu v rámci Sudet a pak odsun Němců.

Čím je zajímavý hrad Šternberk – pohádky, interiéry a sbírky

Liechtensteinové měli Šternberk až do roku 1945. Hrad téměř vůbec nepoužívali, takže stavba chátrala. Na konci 19. století konečně nastala rozsáhlá rekonstrukce, která hrad zachránila. V letech 1907–1909 se přidal také vznik zámeckého lesoparku. Venkovní prostranství areálu je teď čerstvě zrekonstruované.

Minulé století nebylo dlouho údržbě historických památek zrovna nakloněno. Některé dodnes slouží praktickým účelům, jiné zchrátraly, další jsou veřejnou památkou v rukách soukromníků, o jiné se stará Národní památkový ústav. Do té poslední skupiny patří i Šternberk. Hrad otevírací dobou tudíž nepřekvapí, v pondělí je klasicky zavřeno. Některé prohlídky se konají v jiných otevíracích dobách, zkontrolujte si tedy časy před návštěvou hradu na internetu.

Šlechtické pokoje jsou rozdělené do dvou prohlídkových okruhů po 60 minutách. Uvidíte zde mobiliář po posledních majitelích, tedy Liechtensteinech. V prvním okruhu spatříte ty nejstarší části hradu – kapli, rytířský sál a další. Druhý okruh je ve druhém patře a obsahuje například lovecký pokoj a jídelnu. Hrad je ověšený uměním z obrovské a cenné sbírky Jana II. z Liechtensteinu. Hrad má také nový okruh Od kuchyně až po půdu, kde místo urozeného luxusu uvidíte technické místnosti, bez nichž by ten luxus ani nebyl možný. Součástí hradu jsou také prostory s naučnou expozicí na individuální prohlídku.

Zámek Bučovice nabízí unikátní malby zajíců, kteří převzali vládu nad lidmi

Atrakce města Šternberka. Co navštívit?

Druhá největší atrakce je po hradě Šternberku Expozice času. Toto muzeum je přehlídkou převážně technických exponátů ze sbírek hned několika významných českých muzeí. Tematickým styčným bodem je čas – tedy jeho zkoumání i různá pojetí. Dozvíte se, jak čas zhruba funguje jako veličina, jak jej různé civilizace počítají, kterými přístroji jej lze měřit a mnoho dalších odpovědí na otázky ohledně času.

Druhým muzeem je ve Šternberku muzeum zvané Ecce Homo Park. Nachází se v areálu bývalého kláštera a je věnované legendárnímu závodu. Automobilový závod do vrchu pojmenovaný po své trati Ecce Homo se jezdí ve Šternberku už více než sto let. Expozice nejen připomíná jeho zajímavé momenty, ale je také velmi interaktivní. Na simulátorech si můžete zkusit, jaká je jízda z pohledu řidiče, a je tu i dílnička, kde si děti mohou zkusit opravit auto.

Také vás a vaši drobotinu zabaví ve Šternberku aquacentrum, koupaliště, hřiště, bike park a jiná místa určená k aktivní rekreaci. Využijte také turistických tras a naučných stezek.

Pěšky po Šternberku – turistické trasy a cíle

Až budete mít chuť na procházku, zkuste třeba naučnou stezku Prabába. Je to čtyřkilometrový okruh vedoucí po zalesněném stejnojmenném kopci. Vede tudy také NS Zelená stezka, která pokračuje do nedalekého Těšíkova. Nedaleko od těchto míst má Šternberk tankodrom. Na dráze určené pro testování vojenských vozidel se také jezdí offroad závody.

Ještě populárnější je trasa Šternberk – Horní Žleb vedoucí údolím říčky Sitky. Od náměstí do středu osady Horní Žleb obklopené kopečky je to asi 5,5 km. Dolní Žleb mezi těmito místy je populární lokalita na koupání – nachází se tam přírodní koupaliště s pláží. Uvažuje se tu o vybudování nádrže na pitnou vodu. V Dolním či Horním Žlebu můžete po některé lesní cestě odbočit na severozápad a vydat se například ke skalnímu útvaru Oltářní kámen nebo příkopům zaniklého hrádku jménem Mutkov.

Kultura ve Šternberku: akce a všudypřítomné výtvarno

Šternberk si říká „město výtvarníků“. Pocházel odtud například sochař a malíř Ferdinand Kuschel a malíři Kurt Gröger a Wilhelm Zlamal, také zde tvořil rakouský malíř Paul Kaspar. V tomto století ve městě žil a tvořil nedávno zesnulý Libor Vojkůvka, k dodnes působícím umělcům patří Petr Zlamal a Petr Kuba. Jako výstavní prostory slouží Šternberku klášter. O ten se dělí církev a město, takže objekt slouží jak liturgickým tak kulturním účelům. Konají se tu i různé světské akce jako koncerty, divadlo a tak podobně.

V prosinci rozzáří náměstí ve Šternberku vánoční trhy, při jiných příležitostech zase jiné akce. Největší je asi Šternberské kulturní léto. Koná se už od roku 1996 a jeho dějištěm je hrad, prostory kláštera i kostel a sportovní hala. Na programu bývá jak hudba, tak i divadlo, případně přednášky a besedy, ale také volné zábavy.

Nesmíme opomenout ani kulturní dění na hradě Šternberku. Festival historických kostýmů, podzimní gurmánský festival, Šternberský kopec v rámci kulturního léta… A k tomu samozřejmě také různé speciální formy prohlídek. Stojí za to podívat se na web hradu, jestli se právě něco nechystá.

Okolí Šternberka: Výlety na zbylý čas

Šternberk a okolí toho skýtají více. Pokud jste v této oblasti na dovolené nebo máte zkrátka na svém výletu ještě pár hodin času, mohlo by stát za to prohlédnout si také třeba jedno z těchto míst:

• minizoo Loděnice
• Teplá díra – vulkanický úkaz v kopcích u Dolan
• muzeum harmonik v Litovli
• muzeum baroka v Uničově
• hrad Sovinec
• zámek Janovice
• historické centrum Olomouce
• Pevnost poznání Olomouc
• Zoo Olomouc
• Svatý Kopeček

Pevnost poznání Olomouc. Proč by tam měly zavítat vaše děti?

Zdroje:

Mapy.cz, Město Šternberk, Hrad Šternberk, Šternberský klášter, Expozice času, Ecce Homo,