×
JenProCestovatele

Vydejte se na výlet po Praze. Máme tipy na 9 zajímavých míst

Kam na výlet v Praze

Hlavní město Praha láká každoročně davy turistů z celého světa. Ti se obvykle orientují na klasiku, jako je Staroměstské a Václavské náměstí, Petřín, Karlův most apod. V Praze je ale mnoho dalších krásných míst, která stojí za vidění. Ať už je to znovu otevřené Národní divadlo, tajemný Bohnický hřbitov nebo Kramářova vila. Udělejte si výlet do našeho hlavního města. Přinášíme vám inspiraci na zajímavé cíle.

Letiště Václava Havla vyhlídkové terasy

Koho fascinují letadla a chce se zblízka podívat na jejich starty i přistání, měl by navštívit vyhlídku, kde budete mít letiště jako na dlani. Odměnou vám bude zajímavá podívaná na letištní plochu a letadla na ní. Vyhlídku umožňují valy u obcí Kněževes a Hostivice. Odsud je možné sledovat i pohodlně veškeré dění fotografovat. V současné době je val u Kněževsi uzavřen.

Další možností jsou vyhlídkové terasy v Terminálech 1 a 2, kde najdete i infografiku se srovnáním běžných typů letadel a přehledný plán letiště.

Hřbitov chovanců Ústavu pro choromyslné

Bohnický hřbitov pro choromyslné vznikl v roce 1909, šest let poté, co byla postavena Bohnická léčebna. Prvním pohřbeným byl 14. září 1909 jedenáctiletý chlapec František Janovský. Pohřbívá se zde až do roku 1951. Od 1. ledna 1963 je hřbitov opuštěný. Na ploše 4200 metrů čtverečních našlo svůj poslední odpočinek na 4700 lidí a kvůli malé kapacitě jsou těla vyskládána do třech vrstev nad sebou. Na hřbitově nejsou jen chovanci ústavu, ale i lékaři, primáři, zdravotní sestry a další personál, který se staral o nemocné pacienty. Někdy se také uvádí, že jsou zde pohřbeni i lidé, kteří neměli s ústavem nic společného, byli jen pro společnost nepohodlní (nemanželské děti, dědicové, kteří nebyli vyhovující nebo lidé, kteří se zbláznili až po drastické léčbě).

Strašidelný hřbitov dnes připomínají už jen bezejmenné hroby porostlé břečťanem. Jen občas ještě můžete zahlédnout nějaký náhrobek. Se hřbitovem je spojený i příběh jedné prostitutky. Jmenovala se Otýlie Vranská, narozená 9. března 1911. Její život skončil velmi brzy, už ve 22 letech a tragicky. Její tělo bylo nalezeno na kousky ve dvou kufrech a odeslané vlaky na Slovensko. V Bratislavě byl nalezen kufr s její hlavou a dolními končetinami, v Košicích kufr obsahující trup. Pachatel nebyl nikdy dopaden. Největším podezřelým byl četař Pavlíček, který se ale nikdy nepřiznal a v ústavu spáchal sebevraždu.

Mimo hrobů stojí v areálu i rozpadlá márnice s kaplí, kam i dnes lidé nosí svíčky. Z druhé strany je klapka a pod ní díra do země. Říká se, že tam vedou podzemní chodby, ale nejspíš to byl jen sklad vápna. Na památku vojákům a obětem první světové války je zde vystavěná mohyla, kterou zdobí symboly Alfa a Omega (Začátek a Konec). Hřbitov má velmi negativní auru a koncentruje se zde negativní energie. Ta se má objevovat hlavně v rohu u mohyly, protože právě zde leží sebevrazi, pedofilové, žháři, vrazi, násilníci apod. Lidé zde často cítí tlak na krku a hrudníku.

Ještě je zde jedna část, kde se lidé necítí dobře. Ta s pohřbenými dětmi narozenými duševně nemocným pacientům.

10 faktů, které jste „možná“ nevěděli o Praze

Pražský hrad

Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu a jeho nejvýznamnější památkou. Zároveň je zapsán i v seznamu UNESCO. Právě sem míří turisté z celého světa. Hrad byl založen asi kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Pražský hrad je největším souvislým hradním komplexem na světě a zabírá plochu na takřka 70 000 metrů čtverečních.

Tvoří ho soubor paláců a církevních staveb. Návštěvníky lákají rozmanité architektonické slohy – od zbytku románských staveb z 10. století přes gotické úpravy až po zásahy známého architekta Josipa Plečnika z období 1. republiky.

Až navštívíte Pražský hrad, určitě nevynechte i okolní zahrady.

Národní muzeum

Národní muzeum je náš skvost. Spravuje historický knižní fond, zámecké knihovny, odbornou veřejnou knihovnu i archiv zvláštního významu. Tvoří ho pět odborných ústavů: Přírodovědecké muzeum, Knihovna Národního muzea, Historické muzeum, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a České muzeum hudby. Vidět zde můžete sbírky týkající se vývoje přírody i historie.

Hlavní budova Národního muzea se otevřela 28. října po sedmi letech po náročné rekonstrukci. Podívat se zatím můžete jen do přízemí a Panteonu, ale i tak to stojí za to. Současná rekonstrukce respektovala původní plány Josefa Schulze z roku 1884. Uvidíte zdobené skleněné stropy, zlacení a mnoho věcí, které byly v průběhu času zničené. Nově lze vidět Prahu z kopule a dostanete se i do podzemního prostoru a ke spojovací chodbě, která spojí Historickou budovu muzea s budovou bývalého Federálního shromáždění. Do konce roku 2018 je navíc vstup zdarma.

10 nejlepších měst pro zimní dovolenou. Žebříčku vévodí Praha

Kramářova vila

V letenském panoramatu stojí nepřehlédnutelná dominanta, kde sídlil nejeden vysoký státní představitel. Vilu nechal postavit český poslanec Karel Kramář, který si vybral pozemek na baště sv. Máří Magdalény. Budova měla celkem 56 místností (soukromé ložnice, pracovny, jídelny, salony, haly, hostinské pokoje či kulečníkový sál).

Zajímavá je hlavní vnitřní výzdoba. Nezapře se ruský původ manželky Kramáře, Naděždy Nikolajevny. Její estetické cítěni vtisklo vile neopakovatelný ráz. Po smrti manželů, v roce 1938, přešel objekt do vlastnictví Společnosti Dr. Karla Kramáře a vilu si pronajala Národní galerie. Vila prošla velkou rekonstrukcí a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Pro návštěvníky je vila zpřístupněna v měsících srpen až říjen každou první sobotu v měsíci.

Tančící dům

Skvostná stavba nacházející se na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Tančící dům je nepřehlédnutelný a skvostný. Svůj název má podle věží, které mají připomínat postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Původní stavbu zde zničily bomby amerických letadel, když si Američané spletli Prahu s Dráždany. Po mnoho let se řešilo, co na tomto místě bude.

V budově, kterou navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Tančící dům byl otevřen v roce 1996 a ještě téhož roku získal ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

Úžasná je vyhlídková terasa na vrcholu domu, odkud máte Prahu jako na dlani a kruhový výhled o 360 stupních.

Národní technické muzeum

Národní technické muzeum překvapí širokou nabídkou muzejních exponátů. Svůj prostor zde mají nejrůznější sbírky architektury, stavitelství i sbírka polygrafie. Nechybí expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera či dokonce expozice kontaktních čoček.

V expozici architektura, stavitelství a design uvidíte mnoho architektonických modelů, plánů, projektů nebo stavebních artefaktů. V expozici astronomie se nachází sbírka astronomických přístrojů z 16. – 20. století.

Unikátní jsou i sbírkové předměty ukazující historické souvislosti vývoje dopravy a společnosti. Nachází se zde první československý automobil, vůz NW President z roku 1898, dále letoun Kašpar JK z roku 1911 nebo třeba automobil Tatra 80 z roku 1935, ve kterém jezdil prezident Masaryk.

Pražské Staroměstské náměstí se umístilo mezi 25 nejlepšími na světě

Betlémská kaple

Betlémská kaple má připomínat osobnost Jana Husa i celé husitské období. Dnes je Národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě. Zde byly položeny základy českého reformního hnutí. Založili ji v roce 1391 pražští měšťané kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mihlheimu. Oba v Zakládací listině uvedli, že v kapli se má kázat jen v českém jazyce. Kříž věnoval na výstavbu zahradu o asi 800 metrech čtverečních a k tomu i studnu, podsklepený domek, kde později bydlel kazatel a správce. Přední část domu, která směřovala do Dominikánské ulice (dnes Husova), věnoval na založení studentské koleje nesoucí název Nazaret.

Slavná kaple byla v roce 1786 zbořena a podle původních plánu v roce 1954 opět postavena. V přilehlém Domě kazatele je v 1. patře expozice pojednávající o jejím vzniku, dále světnička, kde žil mistr Jan Hus. Podzemní část kaple tzv. lapidárium slouží pro výstavní účely. Betlémskou kapli v současné době vlastní České vysoké učení technické v Praze.

Rudolfinum

Novorenesanční budova na břehu řeky Vltavy byla otevřena v roce 1885 a je významnou architektonickou památkou hlavního města, kterou charakterizuje hlavně hudba a výtvarné umění. Dnes je sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum. Sídlí zde také nově zrekonstruovaná kavárna.

Jedna z nejvýznamnějších budov v Praze vznikla podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Pořádají se zde významné koncerty, např. v rámci Pražského jara.

Vyhlídkový pavilon Mlíkárna

Historická rozhledna se těšila velkému zájmu hlavně pražanů od konce 19. století. Stavba takřka čtvercového půdorysu s vnějším schodištěm, kdysi nabízela svým návštěvníkům zajímavý pohled na Prahu ze střešní plošiny.

Pozdně klasicistní přízemní stavba je součástí zahrady Kanálka. Dnes se někdy označuje i jako „Mlíkárna“. Tento název se dochoval z dob, kdy zde fungovala cukrárna, kam si návštěvníci chodili dát oblíbenou skleničku mléka.

V současnosti je kolem Mlíkárny mnoho stromů, které jsou vyšší než ona, takže vyhlídku už si moc neužijete. Přesto se jedná o kouzelné místo zasluhující návštěvu. A panorama Hradčan můžete vidět nedaleko v Riegrových sadech.

Vydejte se na výlet po Praze. Máme tipy na 9 zajímavých míst
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*